Američtí technologičtí giganti neplánují zpomalit své investice do infrastruktury AI, což vyvolalo silnou nákupní horečku u asijských výrobců čipů. Eskalující vojenský konflikt na Blízkém východě a útoky v Rudém moři vyhnaly ceny ropy na 96 dolarů za barel, čímž znovu oživily globální obavy z inflace. Japonský jen se propadl do blízkosti čtyřicetiletých minim vůči americkému dolaru, zatímco trhy s napětím očekávají možnou intervenci centrální banky.   Zlatá horečka kolem umělé inteligence nekončí Asijské akciové trhy zažily během čtvrtečního obchodování výrazný vzestup, který byl primárně tažen neutuchajícím optimismem kolem umělé inteligence. Hlavním katalyzátorem se staly zprávy ze Spojených států, kde přední technologické firmy nastínily své plány na masivní kapitálové výdaje. Tyto gigantické investiční rozpočty budou podle analytiků znamenat obrovský finanční přínos především pro asijské výrobce polovodičů a paměťových čipů, kteří tvoří páteř globálního dodavatelského řetězce. Hospodářské výsledky společností Alphabet Inc. (GOOGL) a Tesla Inc. (TSLA) jasně ukázaly, že v budování infrastruktury pro umělou inteligenci nedochází k žádnému zpomalení. Vyhledávací gigant Alphabet dokonce oficiálně oznámil, že své plány kapitálových výdajů pro letošní rok ještě navyšuje. Trhy na tuto zprávu reagovaly s nadšením, protože obrovská část těchto prostředků nevyhnutelně poteče do asijského technologického sektoru. Reakce asijských burz na sebe nenechala dlouho čekat. Jihokorejský index KOSPI zaznamenal raketový růst o více než tři procenta, přičemž hlavními tahouny byly technologické kolosy SK Hynix a Samsung Electronics. Pozitivní sentiment se přelil i do Japonska, kde si index Nikkei připsal solidních 0,7 %. Nejširší index asijsko-pacifických akcií mimo Japonsko, sestavovaný společností MSCI, posílil zhruba o jedno procento. Tím úspěšně přerušil dvoutýdenní sérii ztrát a směřuje k celotýdennímu zisku na úrovni tří procent. Pozornost investorů se však v probíhající výsledkové sezóně začíná přesouvat k nové klíčové otázce. Trh již nepochybuje o poptávce, ale začíná zkoumat, zda tyto astronomické investice do AI přinášejí adekvátní finanční návratnost. Analytici bedlivě sledují tempo růstu zisků a hodnotí, zda jsou současná, mnohdy až stratosférická ohodnocení některých technologických firem skutečně opodstatněná. Americké megakorporace mohou čelit přísnějšímu dohledu, protože právě ony celý tento cyklus financují, zatímco výrobci čipů inkasují své zisky mnohem dříve. Geopolitické napětí vrací do hry inflační hrozbu Zatímco technologický sektor slaví, komoditní trhy vysílají do globální ekonomiky varovné signály. Cena ropy Brent (BZ=F) vzrostla o dvě procenta a dosáhla na úroveň 96 dolarů za barel. Tím se vyhoupla na svá šestitýdenní maxima. Důvodem je dramaticky eskalující konflikt na Blízkém východě. Spojené státy zahájily nové kolo vojenských úderů na Írán, zatímco jemenští povstalci Hútíové nadále systematicky cílí na ropné tankery proplouvající Rudým mořem. Rozšiřující se rozsah tohoto konfliktu radikálně mění globální výhled úrokových sazeb. Téměř pět měsíců trvající válka již vyčerpala celosvětové strategické zásoby a začíná znovu rozdmýchávat inflační tlaky napříč kontinenty. Odborníci navíc důrazně varují, že případné uzavření strategického Hormuzského průlivu a úžiny Bab el-Mandeb by paralyzovalo námořní trasy, přes které proudí více než čtvrtina světových dodávek ropy a zemního plynu. Rostoucí ceny energií okamžitě oživily obavy z návratu vysoké inflace. V reakci na to se výnosy krátkodobých amerických státních dluhopisů vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních sedmnáct měsíců. Obchodníci na dluhopisových trzích začínají agresivně sázet na scénář, ve kterém bude americká centrální banka donucena přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb mnohem dříve, než se původně předpokládalo. Aktuálně trhy zaceňují zvýšení sazeb o 42 bazických bodů ještě v tomto roce, přičemž zářijový růst je již plně zakalkulován v cenách. Tento makroekonomický vývoj vyvolává oprávněné obavy o trajektorii globálního hospodářského růstu. Evropské akciové futures naznačovaly pouze velmi opatrný začátek obchodování. Investoři totiž vyčkávají na klíčové rozhodnutí Evropské centrální banky. Očekává se, že instituce prozatím ponechá sazby beze změny, ale ve stínu íránské krize si nechá otevřené dveře pro případné zářijové zvýšení. Futures na technologický index Nasdaq mezitím mírně klesly o 0,1 %, jelikož trh nervózně vyhlíží blížící se výsledky společností Microsoft (MSFT) , Meta Platforms (META) a Amazon (AMZN) . Japonský jen v kleštích silného dolaru Na měnových trzích se odehrává neméně dramatický příběh, jehož ústřední postavou je japonský jen (JPY=X) . Ten se aktuálně obchoduje poblíž hranice 163,07 za americký dolar. Měna tak rychle odevzdala veškeré skromné zisky z předchozí seance. Tlak na oslabení přišel poté, co agentura Bloomberg přinesla zprávu, že představitelé japonské centrální banky (Bank of Japan) jsou otevřeni myšlence zvyšování úrokových sazeb rychlejším tempem, než se trh domníval. Během úterního obchodování se kurz jenu propadl dokonce až na hodnotu 163,24 za dolar, což představuje jeho nejnižší úroveň od prosince roku 1986. Trhy jsou nyní v maximální pohotovosti a bedlivě vyhlížejí jakékoliv náznaky přímé intervence ze strany Tokia. Japonský ministr financí sice opakovaně vydává důrazná verbální varování směrem ke spekulantům, avšak tato rétorika zatím domácí měně přinesla jen pramalou úlevu. Měnoví stratégové upozorňují, že i když by riziko devizové intervence nebo silnější poptávka domácích penzijních fondů po japonských aktivech mohly dočasně zbrzdit oslabování jenu, fundamentální roli této měny to nezmění. Japonský jen nadále zůstává primární financující měnou pro globální carry trades. Aby se z něj stala plnohodnotná investiční měna, musela by centrální banka přistoupit k mnohem radikálnějšímu a trvalejšímu zrychlení tempa zvyšování sazeb. Na druhé straně barikády stojí americký dolar, který se těší mimořádné síle. Těží nejen ze svého statusu bezpečného přístavu v dobách geopolitické nejistoty, ale především z rostoucích sázek na brzké zpřísnění měnové politiky amerického Fedu. Kombinace silné americké ekonomiky, vracející se inflace a napjaté situace na Blízkém východě tak vytváří pro dolar takřka dokonalé růstové prostředí, kterému japonská měna dokáže jen stěží vzdorovat.