Firemní bankroty dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2017 Insolvenčních návrhů meziročně přibylo o 22 % Nejvyšší míru bankrotů vykázala doprava a skladování Nejvíce bankrotů připadlo na Prahu a obchod Počet firemních bankrotů v České republice dál roste. V prvním pololetí letošního roku soudy vyhlásily 418 bankrotů společností, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2017. Oproti stejnému období loňského roku jde o meziroční nárůst o devět procent. Ještě rychlejším tempem přibývá insolvenčních návrhů, jejichž počet vzrostl meziročně o více než pětinu. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která vychází z dat portálu informaceofirmach.cz. Statistiky ukazují, že finanční problémy firem se prohlubují výrazněji než u podnikajících fyzických osob, u nichž počet bankrotů v první polovině roku zůstal prakticky beze změny. Počet bankrotů se vrátil na úroveň roku 2017 Od začátku roku do konce června soudy vyhlásily 418 firemních bankrotů, tedy o 34 více než ve stejném období roku 2025. Výsledek se tak téměř shoduje s prvním pololetím roku 2017, kdy zbankrotovalo 419 společností. Výrazněji než samotné bankroty však roste počet nových insolvenčních návrhů. Soudy jich během prvních šesti měsíců letošního roku přijaly 678, což představuje meziroční nárůst o 22 %. Podle analytičky společnosti CRIF Věry Kameníčkové zůstává tempo růstu insolvenčních návrhů více než dvojnásobné ve srovnání s růstem samotných bankrotů. Zároveň upozornila, že vývoj u obchodních společností je výrazně dynamičtější než u podnikajících fyzických osob, jejichž počet bankrotů v letošním prvním pololetí stagnoval. Nejvíce bankrotů připadlo na Prahu, nejrychleji rostly v Pardubickém kraji Regionálně připadla téměř polovina všech firemních bankrotů na Prahu, kde soudy vyhlásily 184 bankrotů, což odpovídá 44 % celkového počtu. Na dalších místech skončil Jihomoravský kraj s 51 bankroty a Moravskoslezský kraj, kde jich bylo 45. Na opačném konci žebříčku se umístil Kraj Vysočina s pěti bankroty a Karlovarský kraj, kde soudy evidovaly šest bankrotů společností. Nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenal Pardubický kraj, kde se počet bankrotů zvýšil o 250 %. Tento výsledek však ovlivňuje relativně nízký počet aktivních firem v regionu i celkově nízká míra bankrotů. Výrazný růst vykázal také Moravskoslezský kraj, kde počet bankrotů vzrostl o 73 %, a Královéhradecký kraj s nárůstem o 64 %. Naopak pokles zaznamenaly některé další regiony. Liberecký kraj evidoval meziročně téměř o dvě pětiny méně bankrotů, Jihomoravský kraj pokles o 18 % a Středočeský kraj o 12 %. Při pohledu na posledních dvanáct měsíců připadlo v České republice průměrně 18 bankrotů na 10 000 aktivních společností. Nejvyšší míru bankrotů vykázal Ústecký kraj s 25 bankroty na 10 000 firem, následovaný Moravskoslezským krajem s 24 a Jihomoravským krajem s 21. Nejnižší míru bankrotů měly Středočeský a Jihočeský kraj, kde připadlo shodně pouze devět bankrotů na 10 000 aktivních společností. Nejvíce zasažen byl obchod, nejvyšší míru bankrotů má doprava Z hlediska jednotlivých odvětví zbankrotovalo během prvního pololetí nejvíce firem v obchodě, kde soudy vyhlásily 93 bankrotů. Tento sektor zároveň sdružuje nejvyšší počet registrovaných společností v České republice. Druhý nejvyšší počet připadl na zpracovatelský průmysl s 66 bankroty, následovaný stavebnictvím, kde zbankrotovalo 52 firem. Významné změny jsou patrné také při meziročním srovnání jednotlivých oborů. V dopravě a skladování se počet firemních bankrotů zdvojnásobil, zatímco v oblasti ubytování, stravování a pohostinství vzrostl o 26 %. Ve zpracovatelském průmyslu činil meziroční nárůst 16 %. Naopak v segmentu administrativních a podpůrných činností počet bankrotů během prvního pololetí klesl o 65 %. Pokud se hodnotí posledních dvanáct měsíců podle míry bankrotů vzhledem k počtu firem v jednotlivých odvětvích, nejvyšší riziko vykazuje doprava a skladování, kde připadá 30 bankrotů na 10 000 podniků. Nejnižší míru bankrotů naopak vykázaly informační a komunikační činnosti, ve kterých připadlo pouze sedm bankrotů na 10 000 subjektů.