Benzin po konci regulace zdražil o deset haléřů Nafta vzrostla v průměru o 77 haléřů Meziročně jsou paliva dražší přibližně o 7,50 Kč Vláda připouští případné obnovení cenové regulace Ceny pohonných hmot v Česku po ukončení státní regulace vzrostly. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se proti neděli zvýšila o deset haléřů, zatímco u nafty byl nárůst výraznější a dosáhl 77 haléřů na litr. Čerpací stanice mohou od pondělí opět stanovovat ceny volně. Litr benzinu Natural 95 se prodával v celostátním průměru za 41,65 Kč, zatímco průměrná cena nafty dosáhla 40,76 Kč za litr. Samotné srovnání s nedělí však nezachycuje celý rozsah posledního zdražování. Ceny pohonných hmot totiž začaly růst už během závěru vládního opatření. Oproti pátku byl benzin v pondělí dražší v průměru o 70 haléřů a nafta dokonce o 1,72 Kč na litr. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku platí motoristé za benzin i naftu přibližně o 7,50 Kč na litr více. Vyšší ceny souvisejí především s dražší ropou a pokračujícím geopolitickým napětím na Blízkém východě. Regulace měla zmírnit prudký růst cen paliv Vláda zavedla cenovou regulaci pohonných hmot v dubnu jako reakci na rychlé zdražování ropy po zahájení bojů na Blízkém východě. Konflikt, který začal na konci února, výrazně zvýšil nejistotu ohledně budoucích dodávek energií a promítl se do cen na světových komoditních trzích. Před vypuknutím bojů mohli řidiči v Česku tankovat benzin v průměru za přibližně 33,60 Kč za litr. Nafta byla tehdy zhruba o 50 haléřů levnější, její průměrná cena se tedy pohybovala kolem 33,10 Kč za litr. Od té doby zdražil benzin přibližně o osm korun na litr. Také u nafty je rozdíl výrazný, přestože její aktuální průměrná cena zůstává mírně pod cenou benzinu. Ministerstvo financí během regulace každý den určovalo nejvyšší povolené ceny, které čerpací stanice nesměly překročit. Výpočet vycházel z klouzavého průměru velkoobchodních cen pohonných hmot, aby se vývoj na trhu do cen pro řidiče promítal postupněji. Vedle maximálních prodejních cen vláda stanovila také nejvyšší povolené marže obchodníků. Cílem bylo zabránit situaci, kdy by čerpací stanice využívaly nejistoty na trhu k neúměrnému zvyšování svých ziskových přirážek. Součástí opatření bylo rovněž dočasné snížení spotřební daně z nafty. U benzinu se spotřební daň nezměnila. Rozdílný přístup měl význam zejména pro dopravce, jejichž náklady jsou na cenách dieselu silně závislé. Regulace trvala více než tři měsíce. Poslední maximální povolené ceny vyhlásilo ministerstvo financí v pátek pro následující víkend. Benzin se mohl prodávat nejvýše za 43,41 Kč za litr, zatímco strop pro naftu činil 42,13 Kč. Skutečné průměrné ceny na čerpacích stanicích byly nižší než stanovené maximum. Regulovaná cena totiž nepředstavovala částku, kterou museli provozovatelé automaticky účtovat, ale pouze horní hranici, nad kterou nesměli jít. Nejdražší nafta byla na začátku opatření Vývoj maximálních cen během regulace ukazuje, že největšímu tlaku čelil trh s naftou na počátku dubna. Dne 8. dubna ji čerpací stanice mohly prodávat nejvýše za 49,59 Kč za litr. Ve stejný den činil cenový strop pro benzin 43,15 Kč za litr. Rozdíl mezi oběma palivy tak přesahoval šest korun. V dalších měsících se situace u nafty postupně zlepšovala a poslední vyhlášený strop byl výrazně nižší než na začátku opatření. U benzinu přišlo maximum později. Nejvyšší povolená cena byla stanovena ve druhé polovině května. Pro pátek 23. května činila 45,23 Kč za litr, zatímco během následujícího víkendu se benzin mohl prodávat nejvýše za 45,11 Kč. Regulace tak nedržela ceny na jedné pevné úrovni. Maximální hodnoty se průběžně měnily podle vývoje velkoobchodních cen a situace na světovém trhu s ropou. Po skončení opatření se původně očekával výraznější okamžitý skok. Dosavadní zdražení však bylo mírnější, zejména u benzinu. Jedním z důvodů může být skutečnost, že čerpací stanice zatím prodávají palivo nakoupené ještě před ukončením regulace. Ceny na stojanech obvykle nereagují na pohyb světových cen ropy okamžitě. Do výsledné ceny se promítají také zásoby čerpacích stanic, velkoobchodní kontrakty, kurz koruny, náklady na dopravu a konkurenční prostředí v jednotlivých regionech. To znamená, že plný dopad ukončení regulace se může projevit až postupně. Pokud čerpací stanice začnou doplňovat zásoby za vyšší velkoobchodní ceny, může se zdražování v dalších dnech zrychlit. Výraznější pondělní nárůst proti pátku zároveň ukazuje, že část trhu se na konec opatření začala připravovat už před jeho formálním vypršením. Nejvíce se to projevilo u nafty, jejíž cena během několika dnů vzrostla o více než korunu a půl. Vláda připouští návrat cenových stropů Další vývoj cen bude záviset především na situaci na světových trzích. Ukončení regulace totiž přichází v době, kdy ropa znovu zdražuje v reakci na další eskalaci napětí na Blízkém východě. Pro české motoristy i dopravce představuje tento vývoj významné riziko. Pokud by se dodávky ropy omezily nebo by se výrazně zvýšila riziková přirážka na trzích, vyšší ceny by se postupně promítly také do velkoobchodních a následně maloobchodních cen paliv. Dopravci proto požadují, aby vláda zůstala připravena cenovou regulaci znovu zavést. Zastropování podle nich skončilo v citlivém období, kdy se podmínky na trhu mohou rychle změnit. Vláda připouští, že v případě neočekávaného vývoje může k opatření znovu přistoupit. Návrat regulace by připadal v úvahu zejména tehdy, pokud by ceny ropy prudce vzrostly a zdražování pohonných hmot začalo výrazně zatěžovat domácnosti i podniky. Vyšší ceny nafty mají přímý dopad především na silniční dopravu, logistiku a zemědělství. Zvýšené náklady se následně mohou přenášet do cen zboží a služeb, protože pohonné hmoty jsou důležitou součástí nákladů téměř celého dodavatelského řetězce. Růst cen benzinu se více dotýká domácností a pravidelných řidičů. Při meziročním zdražení o přibližně 7,50 Kč na litr zaplatí motorista za naplnění padesátilitrové nádrže asi o 375 Kč více než před rokem. Dosavadní zdražení po ukončení regulace tak nebylo u benzinu dramatické, u nafty je však změna citelnější. Rozhodující bude, zda se ceny ropy stabilizují, nebo zda pokračující konflikt vyvolá další růst nákladů na paliva.