Česko se ve finančním zdraví posunulo na sedmé místo České domácnosti spoří přes pětinu svých příjmů Největší slabinou zůstávají vysoké výdaje za energie Na netermínovaných účtech leží 3,3 bilionu korun Česko si ve finančním zdraví domácností výrazně polepšilo. V letošním srovnání 27 členských států Evropské unie obsadilo sedmé místo, zatímco v předchozím hodnocení skončilo desáté. Jde zároveň o dosud nejlepší výsledek země od vzniku Indexu prosperity a finančního zdraví. Za posunem stojí především mimořádná schopnost českých domácností vytvářet úspory. Češi dokážou odložit více než pětinu svých příjmů, díky čemuž v tomto ukazateli obsadili první místo v celé Evropské unii. Celkový výsledek se zlepšil navzdory tomu, že Česko stále zaostává v některých dalších oblastech, zejména ve výdajích za energie, investování domácností a finanční rovnosti mezi muži a ženami. Index společně vytvářejí Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech. Hodnocení sleduje více faktorů, které ovlivňují finanční situaci domácností, jejich schopnost tvořit rezervy, investovat nebo zvládat nenadálé výdaje. Na prvních místech evropského žebříčku se umístily především severské státy. Vítězem se letos stalo Dánsko, které poprvé od vzniku indexu předstihlo Nizozemsko. Třetí příčku obsadilo Švédsko. Tyto země spojují vysoké úspory, rozsáhlé investice, velký objem finančních aktiv a nízký podíl domácností ohrožených sociální či materiální deprivací. Česko se od roku 2022 posunulo o 6 míst Sedmé místo potvrzuje dlouhodobé zlepšování finanční situace českých domácností. V prvním ročníku indexu v roce 2022 skončilo Česko až na 13. příčce. Od té doby se tak posunulo o šest míst výše. Analytik portálu Evropa v datech Tomáš Odstrčil upozornil, že tehdejší slabší výsledek ovlivňovaly především vysoké výdaje za energie a nízký podíl investic na celkových financích domácností. Obě oblasti zůstávají ve srovnání s ostatními evropskými státy podprůměrné i nyní, přesto v nich Česko zaznamenalo mírné zlepšení. Významným problémem zůstává způsob, jakým Češi své peníze ukládají. Největší část prostředků drží na bankovních účtech, často bez dlouhodobějšího zhodnocení. Na konci května 2026 měly české domácnosti na netermínovaných účtech uloženo 3,3 bilionu korun. Z této částky se 46 % nacházelo na běžných účtech. Takové rozložení ukazuje, že domácnosti sice vytvářejí vysoké úspory, ale značná část peněz zůstává v likvidní podobě. Analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová zároveň uvedla, že zájem Čechů o investování postupně roste. Vyšší zájem o investiční produkty může do budoucna pomoci zlepšit postavení Česka právě v oblasti finančních aktiv a investování domácností. Současný výsledek indexu však stojí především na schopnosti obyvatel pravidelně odkládat část příjmů. Horší výsledek Česko zaznamenalo ve finanční rovnosti mezi muži a ženami. Do zhoršení se však mohla promítnout také změna metodologie průzkumu, takže meziroční vývoj nemusí odrážet pouze skutečnou změnu finanční situace obou skupin. Češi spoří největší část příjmů v celé Evropské unii Nejsilnější stránkou českých domácností zůstává spořivost. V ukazateli porovnávajícím úspory s příjmy obsadilo Česko první místo mezi všemi zeměmi Evropské unie. České domácnosti dokážou uspořit více než pětinu svých příjmů. Tento výsledek výrazně převyšuje situaci v řadě dalších evropských států. Například slovenské domácnosti ukládají stranou pouze 8,1 % příjmů. Ještě slabší je situace v Řecku a Bulharsku, kde výdaje domácností převyšují jejich příjmy. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi tak nejsou pouze v objemu vytvořených úspor, ale také v tom, zda domácnosti vůbec dokážou hospodařit s přebytkem. Vysoká míra úspor pomáhá českým domácnostem vytvářet finanční rezervy a zvyšuje jejich schopnost zvládat neočekávané náklady. Zároveň představuje hlavní faktor, který Česko vytáhl na sedmé místo celkového žebříčku. Samotná výše úspor však neposkytuje úplný obraz finančního zdraví. Důležité je také to, jak jsou peníze využívány. Pokud velká část prostředků zůstává na běžných účtech, domácnosti sice mají dostupnou rezervu, ale současně mohou méně využívat možnosti dlouhodobého zhodnocování. Přední evropské země kombinují vysokou míru úspor s rozsáhlejšími investicemi a vyšším objemem finančních aktiv. Dánsko, Nizozemsko a Švédsko tak netěží pouze ze schopnosti domácností odkládat peníze, ale také z jejich aktivnějšího zapojení do dlouhodobého budování majetku. Na opačném konci žebříčku se umístilo Rumunsko. Před ním skončily Řecko, Bulharsko a Slovensko. Tyto země vykazují slabší výsledky v několika oblastech současně, což se promítá do jejich celkového hodnocení. Nízká deprivace pomáhá, energie však zůstávají hlavním problémem Česko dosahuje velmi dobrého výsledku také v oblasti sociální a materiální deprivace. V této kategorii obsadilo páté místo v Evropské unii. Evropská unie tento ukazatel používá pro sledování podílu lidí, kteří žijí v běžných domácnostech, ale z finančních důvodů nejsou schopni pokrýt většinu základních potřeb spojených se standardní životní úrovní. Mezi tyto potřeby patří například možnost adekvátně vytápět domácnost, nahradit rozbitý nábytek, zaplatit neočekávané výdaje, koupit si nové oblečení nebo zajistit připojení k internetu. Ukazatel tak zachycuje, zda mají domácnosti dostatek prostředků nejen na pravidelné výdaje, ale také na základní vybavení a nenadálé situace. V Česku se sociální a materiální deprivace týká 2,6 % domácností. Jde o méně než polovinu hodnoty zaznamenané v Německu. Výsledek ukazuje, že relativně malá část českých domácností není schopna hradit základní potřeby spojované s běžným životním standardem. Největší slabinou českého finančního zdraví však nadále zůstávají náklady na energie. Na plyn, elektřinu a další paliva připadá v Česku 6,6 % celkových výdajů domácností. Vysoký podíl energetických nákladů zatěžuje rodinné rozpočty a omezuje množství prostředků, které mohou domácnosti využít na jiné výdaje, rezervy nebo investice. Právě energie byly jedním z hlavních důvodů slabšího postavení Česka už v prvním ročníku indexu. Přestože se situace v této oblasti mírně zlepšila, české domácnosti stále vydávají na energie více než domácnosti v řadě jiných evropských zemí. Tento faktor tak brání ještě výraznějšímu posunu v celkovém hodnocení. Sedmé místo nicméně potvrzuje, že se finanční zdraví Čechů dlouhodobě zlepšuje. Země těží zejména z vysoké míry úspor a nízké sociální a materiální deprivace. Pro další posun bude důležité, zda se podaří snížit zatížení domácností výdaji za energie a současně zvýšit podíl prostředků směřujících do investic.