Kalifornie zvažuje jednorázovou pětiprocentní daň z majetku miliardářů Odpůrci daně získali nejméně 129 milionů dolarů Někteří miliardáři přesunuli bydliště mimo Kalifornii Výsledek může ovlivnit zdanění bohatství v celých USA Kalifornie se připravuje na jeden z nejvýznamnějších daňových střetů ve své historii. Obyvatelé státu by měli v listopadovém referendu rozhodovat o zavedení jednorázové pětiprocentní daně z majetku miliardářů, jejíž výnos by nahradil část federálního financování zdravotní péče. Návrh prosazuje odborová organizace zastupující pracovníky ve zdravotnictví. Její argumentace vychází z prudkého růstu majetku nejbohatších obyvatel Kalifornie. Zatímco v roce 2019 dosahovalo odhadované čisté jmění kalifornských miliardářů přibližně 700 miliard dolarů, na konci minulého roku už činilo asi 2,1 bilionu dolarů. Daň by se vztahovala zhruba na 250 lidí. Její zastánci tvrdí, že by pro ně znamenala pouze omezené snížení bohatství, zatímco získané prostředky by pomohly financovat zdravotní péči pro miliony obyvatel. Podle odborů může kvůli omezení federální podpory přijít o zdravotní pojištění přibližně 3,5 milionu lidí. Návrh se podařilo dostat na hlasovací lístek poté, co organizátoři shromáždili potřebný počet podpisů. Referendum se tak stane nejen soubojem o konkrétní daň, ale také testem politického vlivu technologických miliardářů, odborů a progresivního křídla americké politiky. Miliardáři shromáždili přes 129 milionů dolarů Odpor proti dani je mimořádně silný. Spoluzakladatel společnosti Alphabet (GOOGL) (GOOG) Sergey Brin vložil 82 milionů dolarů do nové kampaně, která chce návrh zablokovat. Další příspěvky od miliardářů zvýšily prostředky této organizace nad 100 milionů dolarů. Celkem bylo na boj proti dani přímo od miliardářů vybráno nejméně 129 milionů dolarů. Mezi podporovateli kampaně jsou podnikatelé z technologického, kryptoměnového a venture kapitálového prostředí i zakladatelé známých finančních a doručovacích platforem. Odborová organizace, která daň prosazuje, zatím vyčlenila přibližně 30 milionů dolarů. Doufá však, že získá další podporu od spřízněných odborů a organizací z ostatních částí Spojených států. Souboj se neomezuje pouze na propagaci původního návrhu. Odpůrcům daně se podařilo dostat na hlasovací lístek také dva konkurenční návrhy. Pokud některý z nich získá více hlasů než samotná daň z majetku, mohl by její zavedení prakticky zablokovat. Nejdůležitější z těchto alternativních opatření by zakázalo zdanění penzijních aktiv a osobních úspor. Návrh je formulován široce a mohl by zabránit tomu, aby Kalifornie uvalila majetkovou daň i na nejbohatší část populace. Průzkumy kampaně naznačují, že zákaz zdanění penzijních úspor by při odpovídajícím popisu mohl získat podporu až 76 % voličů. Samotnou miliardářskou daň podporuje přibližně 55 % dotázaných. Pokud by voliči schválili obě opatření, rozhodoval by vyšší počet hlasů. Výsledná podoba kampaně proto bude záviset nejen na postoji veřejnosti k miliardářům, ale také na tom, zda odpůrci dokážou přesvědčit běžné voliče, že jednorázová daň může později zasáhnout i jejich úspory. Kalifornie se obává odchodu nejbohatších obyvatel Jedním z hlavních argumentů proti návrhu je riziko, že miliardáři přesunou své bydliště a podnikatelské aktivity do jiných států. Daň by se zpětně vztahovala na miliardáře, kteří byli rezidenty Kalifornie k 1. lednu letošního roku. Několik významných podnikatelů však své hlavní bydliště změnilo ještě před tímto datem. Sergey Brin v dokumentech souvisejících s financováním kampaně uvádí jako své bydliště Nevadu. Také jeho někdejší obchodní partner Larry Page a investor Peter Thiel podle dostupných informací přesunuli své hlavní rezidence mimo Kalifornii. Spoluzakladatel společnosti Uber Technologies (UBER) Travis Kalanick uvedl, že se v prosinci přestěhoval do Texasu. Již dříve přemístila společnost Tesla (TSLA) své sídlo do Texasu. Kalifornii opustil také zakladatel společnosti Oracle (ORCL) Larry Ellison, a to ještě před zveřejněním nynějšího daňového návrhu. Odpůrci tvrdí, že podobný odliv by mohl daň učinit kontraproduktivní. Kalifornie už nyní patří mezi americké státy s vysokým zdaněním příjmů a podnikání a současně čelí kritice kvůli rozsáhlé regulaci. Další daňová zátěž by podle nich mohla urychlit přesun kapitálu, firem a movitých jednotlivců jinam. Spor rozdělil také demokratické politiky a odborové hnutí. Kalifornský guvernér Gavin Newsom se neúspěšně pokusil organizátory přesvědčit, aby návrh stáhli. Obává se, že daň zavedená pouze na úrovni jednoho státu povzbudí bohaté obyvatele k odchodu. Část dalších odborů navíc nesouhlasí s tím, aby všechny získané prostředky směřovaly pouze do zdravotnictví. Nedostatek jednoty mezi skupinami, které obvykle podporují vyšší zdanění bohatých, snižuje šance návrhu. Sázkové trhy mu připisují pravděpodobnost schválení nižší než jedna ku třem. Newsom místo samostatné kalifornské daně prosazuje řešení na federální úrovni, které by miliardářům znemožnilo jednoduše uniknout změnou bydliště v rámci Spojených států. Referendum může ovlivnit celé Spojené státy Zastánci daně vytvořili návrh tak, aby byl pro voliče co nejjednodušší. Namísto širšího zdanění bohatých domácností se zaměřili pouze na miliardáře, jejichž počet je relativně malý a jejichž majetek v posledních letech výrazně vzrostl. Tento přístup má rovněž snížit administrativní náročnost výběru daně. Kalifornské úřady by nemusely oceňovat majetek velkého počtu obyvatel, ale pouze několika stovek nejbohatších lidí. Hlavní politické sdělení staví proti sobě miliardáře a financování zdravotní péče. Organizátoři očekávají, že voliči budou rozhodovat, zda má být část prudkého růstu soukromého bohatství využita k udržení veřejných zdravotních programů. Odpůrci naopak varují, že označení daně za jednorázovou nemusí být důvěryhodné. Obávají se, že po jejím prvním zavedení by ji politici mohli zopakovat, proměnit v trvalý nástroj nebo později rozšířit i na méně bohaté obyvatele. Význam referenda proto přesahuje hranice Kalifornie. Pokud by daň prošla, mohla by povzbudit podobné iniciativy v dalších státech nebo posílit snahy o federální zdanění extrémně vysokého majetku. Zastánci sami připouštějí, že úspěšné hlasování by zvýšilo pravděpodobnost dalších majetkových daní v budoucnosti. Právě z tohoto důvodu investují miliardáři do kampaně tak vysoké částky. Nejde pouze o jednorázovou pětiprocentní povinnost, ale také o precedens, který by mohl změnit americkou debatu o zdanění bohatství. Listopadové hlasování ukáže, zda v nejbohatším americkém státě převáží požadavek na větší přerozdělení majetku, nebo obavy z odchodu kapitálu a dalšího rozšiřování daní. Kalifornie se tak stane praktickým testem toho, jak daleko je americká veřejnost ochotna zajít při řešení rostoucí majetkové nerovnosti.