Historická data potvrzují, že akciové indexy dosahují výrazně vyššího zhodnocení v období, kdy americký Kongres nezasedá. Hlavním důvodem tohoto fenoménu je politická nejistota, která během legislativní aktivity zvyšuje volatilitu na trzích. Návrat zákonodárců po svátku práce, obzvláště v letech průběžných voleb, historicky přináší zářijové propady trhů.   Mýtus z Wall Street se stává nezpochybnitelnou realitou Investoři po celém světě mohou v těchto dnech přijímat zprávy z Washingtonu s mírným optimismem. Americký Kongres totiž vstupuje do své tradiční letní přestávky, která potrvá až do konce srpna. Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako čistě politická záležitost, pro finanční trhy to představuje vysoce pozitivní signál. Na Wall Street se již po desetiletí traduje jakýsi městský mýtus, podle něhož se akciovým trhům daří mnohem lépe v době, kdy zákonodárci opustí hlavní město. Mnoho profesionálních analytiků tuto myšlenku dlouho odmítalo jako pouhou pověru. Nejnovější a velmi detailní analýzy však ukazují, že tento fenomén je naprosto reálný a podložený tvrdými daty. Klíčovým důkazem je rozsáhlá akademická studie s názvem „Kongres a akciový trh“, v níž výzkumníci analyzovali všechny obchodní seance od roku 1897 až do roku 2004. Výsledky byly naprosto ohromující. Zjistili, že index Dow Jones Industrial Average (^DJI) dosahoval průměrného anualizovaného výnosu pouhá 2,0 % v době, kdy Kongres zasedal. Naopak v obdobích parlamentních prázdnin tento ukazatel generoval průměrný roční výnos úctyhodných 13,8 %. Tento propastný rozdíl nelze ignorovat. Vědci následně aplikovali stejnou metodologii na širší index S&P 500 (^GSPC) , a to od jeho samotného vzniku v roce 1957. Závěry byly prakticky totožné, což potvrzuje robustnost této historické korelace napříč různými tržními epochami. Globální fenomén a zhoubný vliv politické nejistoty Tento fascinující vztah mezi akciovými výnosy a legislativní nečinností navíc není omezen pouze na Spojené státy. Další významná studie, nesoucí název „Dopady politické nejistoty na ceny akcií“, zkoumala australský akciový trh v období od poloviny roku 1993 do konce roku 2011. Její autoři dospěli k jednoznačnému závěru. Výnosy na australském akciovém trhu jsou prokazatelně nižší a zároveň výrazně volatilnější, kdykoliv zasedá tamní federální parlament. Trhy zkrátka nemají rády překvapení a politici jich dokážou vyprodukovat nespočet, což se okamžitě propisuje do nálady investorů. Ačkoliv zmíněné akademické práce analyzovaly historická období, jež skončila před několika lety, neexistuje absolutně žádný důkaz o tom, že by tato korelace v současnosti oslabovala. Podle nejnovějších dat z nezávislých auditorských firem vykazoval široký americký trh v první polovině letošního roku velmi podobné vzorce chování. Až do konce června produkoval hlavní americký index průměrnou denní ztrátu menší než jeden bazický bod (0,01 %) ve dnech, kdy Kongres zasedal. Ve dnech, kdy měli zákonodárci volno, však trh zaznamenával průměrný denní zisk 42 bazických bodů (0,42 %). Tento kontrast jasně ukazuje, jak silně trhy reagují na politický klid. Co přesně tuto silnou korelaci mezi parlamentními prázdninami a růstem akciového trhu způsobuje? Nejpravděpodobnějším vysvětlením je odstranění politické nejistoty. Několik na sobě nezávislých studií v průběhu let prokázalo, že cena akcií konkrétní společnosti má tendenci být mnohem rozkolísanější, pokud se daná firma ocitne v centru legislativního dění. Zvýšené riziko nutí investory požadovat vyšší budoucí výnosy, což logicky vede k okamžitému poklesu cen daných aktiv. Letní idyla končí s příchodem bouřlivého září Letní měsíce tak pro trhy představují vítanou oázu klidu. Legislativní kalendář sice není vytesán do kamene a počet zasedacích dnů obou komor se může v červenci a srpnu mírně měnit, nicméně Sněmovna reprezentantů i Senát mají v těchto dvou měsících naplánováno zasedat společně pouhé čtyři dny. Existuje sice hrstka dalších termínů, kdy má zasedat pouze jedna ze dvou komor, ale během těchto horkých letních dnů se obvykle žádná zásadní legislativní práce neodehrává. Trhy tak mohou volně dýchat a soustředit se výhradně na makroekonomická data a firemní fundamenty. Tato letní idyla se však dramaticky mění ve chvíli, kdy se obě komory Kongresu vrátí po zářijovém svátku práce zpět do Washingtonu. Legislativní aktivita v tu chvíli prudce zrychluje. Právě tento náhlý návrat politické nejistoty může velmi dobře vysvětlovat, proč je září historicky tak špatným měsícem pro akciové trhy. Tento nárůst legislativní ofenzivy je navíc obzvláště intenzivní v letech takzvaných průběžných voleb, jakým je i tento rok. Důvod je ryze pragmatický. Strana, která aktuálně ovládá Kongres, v těchto volbách často ztrácí mnoho křesel, což v důsledku znamená, že může ztratit kontrolu nad jednou nebo dokonce oběma komorami. Členové vládnoucí strany tak cítí enormní tlak jednat co nejrychleji, pokud chtějí mít alespoň nějakou naději na prosazení svých preferovaných zákonů. Tento politický spěch pochopitelně vytváří na akciovém trhu masivní dodatečnou nejistotu, která se okamžitě propisuje do cenových grafů. Právě tato dynamika je hlavním důvodem, proč je září v letech průběžných voleb pro investory mimořádně bolestivé. Zatímco v běžných zářijových měsících od vzniku hlavního průmyslového indexu v roce 1896 ztrácel benchmark v průměru 0,8 %, v září během volebního roku ztratil více než dvojnásobek – v průměru 1,9 %. Využít současného letního růstu se tak jeví jako vysoce racionální krok před nadcházející podzimní volatilitou.