Nafta zdražila o tři koruny na 43,77 Kč Benzin nyní stojí v průměru 42,32 Kč Diesel může zdražit ještě o korunu za litr Zlevňování by mohlo začít během srpna Pohonné hmoty v Česku výrazně zdražily. Průměrná cena nafty během uplynulého týdne vzrostla o tři koruny na 43,77 Kč za litr, zatímco benzin zdražil o 67 haléřů na 42,32 Kč za litr. Diesel je tak přibližně po třech měsících znovu dražší než benzin. Vývoj cen následoval po skončení vládní regulace, která během předchozích měsíců omezovala maximální prodejní ceny na českých čerpacích stanicích. Po jejím ukončení začaly pumpy do cen rychleji promítat předchozí růst velkoobchodních cen, dražší ropu i změnu spotřební daně. Nafta je nyní nejdražší od poloviny dubna, kdy stát krátce po vypuknutí bojů na Blízkém východě začal určovat maximální ceny pohonných hmot. Její výraznější zdražování bylo očekávané také kvůli omezené dostupnosti dieselu na trhu. Navzdory aktuálnímu poklesu cen ropy se zatím rychlé zlevnění na českých čerpacích stanicích neočekává. Nafta může v nejbližších dnech zdražit ještě přibližně o jednu korunu za litr. Cena benzinu by se naopak mohla stabilizovat. Pokles cen by mohl přijít během srpna, pokud vydrží přerušení bojů mezi Spojenými státy a Íránem a podaří se obnovit důležité přepravní trasy. Nafta je meziročně dražší o více než deset korun Současná cena dieselu je ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vyšší téměř o 10,50 Kč za litr. Tehdy přitom byla situace opačná a benzin stál více než nafta. Řidiči za něj platili v průměru 34,16 Kč za litr. Před vypuknutím blízkovýchodního konfliktu na konci února se benzin v Česku prodával průměrně za 33,60 Kč za litr. Nafta byla přibližně o 50 haléřů levnější a její průměrná cena se pohybovala kolem 33,10 Kč za litr. Od té doby se situace na trhu výrazně změnila. Ceny ropy vzrostly kvůli obavám z omezení dodávek a narušení důležitých přepravních tras. Výsledné ceny pohonných hmot ovlivnil také konec vládních opatření a obnovení původní sazby spotřební daně. Právě ukončení dočasně snížené spotřební daně bylo jedním z hlavních důvodů, proč se ceny na čerpacích stanicích po skončení regulace tak rychle zvýšily. U nafty byl dopad výraznější kvůli napjatější situaci na trhu a omezeným zásobám. Vláda přistoupila k regulaci začátkem dubna v reakci na prudké zdražování ropy po zahájení bojů na Blízkém východě. Maximální ceny benzinu a nafty stanovovala každý den podle klouzavého průměru velkoobchodních cen. Naposledy cenové stropy platily během víkendu 18. a 19. července. Nafta se tehdy mohla prodávat nejvýše za 43,41 Kč za litr, zatímco maximální cena benzinu činila 42,13 Kč za litr. Po skončení regulace se ceny opět začaly určovat čistě podle podmínek na trhu. To vedlo k rychlému růstu především u nafty, jejíž aktuální průměrná cena už překonala poslední státem stanovený limit. Pokles ropy se u čerpacích stanic projeví se zpožděním Ceny ropy vstoupily do nového týdne prudkým poklesem. Severomořská ropa Brent zlevnila přibližně o 5,8 % na 91,20 dolaru za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate klesla asi o 5,6 % k úrovni 84,30 dolaru za barel. Pokles souvisel s přerušením vzájemných útoků mezi Spojenými státy a Íránem a se snahou obnovit diplomatická jednání. Trh díky tomu rychle odstranil část rizikové přirážky, která se do cen ropy promítla kvůli obavám z další eskalace konfliktu. Pokračování příměří však zůstává nejisté. Případné obnovení útoků by mohlo opět zvýšit cenu ropy a následně také pohonných hmot. Vývoj trhu je proto nadále velmi citlivý na nové politické a vojenské zprávy. Levnější ropa navíc neznamená, že pohonné hmoty okamžitě zlevní. Změny na ropném trhu se do maloobchodních cen obvykle promítají přibližně s týdenním zpožděním. Čerpací stanice zároveň stále zohledňují předchozí růst velkoobchodních cen. Trh s hotovými pohonnými hmotami je navíc napjatější než samotný trh s ropou. Surovou ropu lze mezi jednotlivými regiony přesouvat poměrně rychle, zatímco rafinerie, zásobníky a přepravní infrastruktura mají omezené kapacity. Výrobu a distribuci pohonných hmot komplikují poškozené rafinerie na Blízkém východě, nižší produkce v Rusku po útocích dronů i nejistota kolem Hormuzského průlivu a průlivu Báb al-Mandab. Obě námořní trasy mají zásadní význam pro světové dodávky ropy a paliv. Výsledkem je situace, kdy mohou ceny benzinu a nafty zůstávat vysoké, přestože samotná ropa na světových trzích už začala zlevňovat. Současný pokles proto nemusí být na stojanech čerpacích stanic okamžitě viditelný. Nafta může zdražit ještě o korunu, benzin spíše stagnovat V nejbližších dnech se očekává další růst ceny nafty, protože čerpací stanice budou do konečných cen stále promítat předchozí zdražení na velkoobchodním trhu. Diesel by mohl do konce týdne zdražit přibližně o další jednu korunu za litr. U benzinu je situace příznivější. Prostor pro další výrazné zdražování je omezenější a jeho průměrná cena by mohla do konce července spíše stagnovat. Další vývoj bude záviset především na situaci na Blízkém východě. Pokud přerušení bojů vydrží a námořní přeprava se začne vracet k běžnému provozu, mohly by ceny paliv během srpna postupně klesat. Část poklesu rizikové přirážky v cenách ropy by se mohla na českých čerpacích stanicích projevit už během aktuálního týdne. Efekt ale pravděpodobně nebude dostatečně silný, aby vykompenzoval dřívější růst velkoobchodních cen a u nafty okamžitě zastavil zdražování. Pro motoristy tak zatím zůstává situace nepříznivá. Cena nafty se může krátkodobě dostat ještě výše, zatímco výraznější úleva závisí na dlouhodobějším uklidnění geopolitické situace. Jakýkoli návrat vojenských útoků by naopak mohl cenu ropy znovu zvýšit a oddálit očekávané zlevnění pohonných hmot. Trh proto zůstává mimořádně citlivý a další vývoj nelze oddělit od průběhu diplomatických jednání.