Přesto zůstává letošní plán podle analytiků dosažitelný. Schodek rozpočtu dosáhl po pololetí 183,6 miliardy korun Příjmy vzrostly o čtyři procenta meziročně Vyšší mzdy podporují výběr daní a pojistného Analytici považují plánovaný deficit za dosažitelný Hospodaření českého státu skončilo po prvním pololetí letošního roku schodkem 183,6 miliardy korun. Oproti konci května, kdy deficit činil 170,2 miliardy korun, se schodek dále prohloubil. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je letošní deficit vyšší o 31,2 miliardy korun, když na konci června 2025 dosahoval 152,4 miliardy korun. Podle údajů Ministerstva financí jde o čtvrtý nejvyšší červnový schodek od vzniku samostatné České republiky. Současně však ministerstvo upozorňuje, že překročení poloviny plánovaného celoročního deficitu je v polovině roku běžným jevem a souvisí především s časovým rozložením příjmů a výdajů státního rozpočtu. Příjmy rostly, výdaje ale rostly ještě rychleji Celkové příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 40,7 miliardy korun, tedy o 4 %. Výdaje však rostly rychlejším tempem a meziročně vzrostly o 71,9 miliardy korun, což představuje nárůst o 6,2 %. Schválený státní rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Plánovaný schodek činí 310 miliard korun. Pro srovnání, loňský rok skončil deficitem 290,7 miliardy korun, což byl čtvrtý nejvyšší schodek od vzniku České republiky. Ministerstvo financí připomnělo, že první pololetí tradičně zatěžují vyšší výdaje spojené s předfinancováním regionálního školství, sociálních služeb, výzkumu, vývoje nebo sportu. Naopak významná část příjmů přichází až během druhé poloviny roku. Vyšší mzdy podporují výběr daní Vyšší mzdy se promítají do vyššího výběru daně z příjmů fyzických osob i pojistného na sociální zabezpečení. Lepší finanční situace domácností zároveň podporuje spotřebu, což přispívá k vyššímu výběru daně z přidané hodnoty (DPH). Po očištění o příjmy a výdaje související s projekty financovanými z Evropské unie a dalších finančních mechanismů činil schodek státního rozpočtu 203,6 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o 52,9 miliardy korun. Výběr daní byl letos ovlivněn také změnou rozpočtového určení daní, která snížila podíl státu na výnosech DPH a daní z příjmů o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů. Tento krok znamenal ke konci června dopad 16,7 miliardy korun. Po odečtení vlivu této změny i výnosu z dočasné daně z neočekávaných zisků vzrostly daňové příjmy o 7,6 %, tedy o 38 miliard korun. Výběr pojistného se meziročně zvýšil o 6,4 %. Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vzrostlo o 6,9 %. Vedle růstu mezd se na tomto výsledku podílely také daňové změny účinné od roku 2025, zejména úprava zdanění některých zaměstnaneckých nepeněžních benefitů. Pozitivní vývoj zaznamenala také daň z příjmů právnických osob, jejíž výběr stoupl o 4,2 %, zatímco výběr daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky vzrostl o 8,1 %. V červnu se na těchto výsledcích podílely především čtvrtletní a pololetní zálohy na daň i část doplatků za zdaňovací období roku 2025. Výběr DPH se zvýšil o 3,5 %, což ministerstvo financí spojuje s růstem nominálních výdajů domácností. Spotřební a energetické daně vzrostly o 1,8 %, především díky vyššímu výběru spotřební daně z minerálních olejů, který meziročně stoupl o 3,5 %. Největší výdaje směřovaly na sociální oblast a důchody Růst výdajů ovlivnily především běžné výdaje, které se meziročně zvýšily o 4,3 %. Největší podíl na tomto růstu mělo financování sociálních věcí, politiky zaměstnanosti, vyšší platby veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce a odvody do rozpočtu Evropské unie. Největší položkou zůstávají sociální dávky, jejichž objem meziročně vzrostl o 4,4 %. Rozhodující část těchto výdajů tvoří důchody, jejichž výplata se zvýšila o 3,9 %. Promítla se do nich letošní řádná valorizace, která zvýšila průměrný starobní důchod o 3,1 %. Výrazně vzrostly také výdaje na podporu v nezaměstnanosti a nemocenské dávky. Další významnou položkou zůstává obsluha státního dluhu, která si ke konci června vyžádala 50,7 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byly tyto výdaje vyšší o 6,1 %. Přestože schodek státního rozpočtu po prvním pololetí přesáhl polovinu plánovaného celoročního deficitu, ministerstvo financí i oslovení analytici upozorňují, že vývoj odpovídá obvyklému průběhu rozpočtového hospodaření. Druhá polovina roku tradičně přináší vyšší příjmy, které mohou část současného schodku postupně zmírnit. Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun): leden - červensaldo2011-62.8562012-71.7222013-31.51820141453201522.646201640.645201746202018-58792019-20.6832020-195.2402021-265.0502022-182.9602023-215.3502024-178.6132025-152.3762026-183,6