Cena severomořské ropy Brent vystřelila nad 100 dolarů za barel v důsledku útoků na saúdské tankery a eskalace napětí na Blízkém východě. Asijské akciové trhy zasáhla vlna hlubokých výprodejů, kterou vedly technologické společnosti s masivními expozicemi vůči umělé inteligenci. Wall Street čelí nejhorším ztrátám za poslední měsíc, k čemuž přispívá propad gigantů Tesla a Alphabet i nová vlna amerických dovozních cel.   Ropa a geopolitické napětí diktují tempo Páteční obchodování v Asii se neslo ve znamení strmých propadů, které odstartoval prudký nárůst cen energetických surovin. Ropa Brent (BZ=F) vystřelila na nejvyšší hodnoty od letošního května, když se během čtvrteční seance dotkla hranice 102 dolarů za barel. Následně uzavřela se ziskem sedmi procent na úrovni 100,69 dolaru. Během pátečního asijského dopoledne pak mírně korigovala o 0,3 procenta na 100,40 dolaru za barel. Tento cenový skok ostře kontrastuje se situací před začátkem íránského konfliktu na konci února, kdy se barel obchodoval kolem 72 dolarů. Americká lehká ropa WTI (CL=F) zaznamenala mírnější pokles o 0,5 procenta a ustálila se na hodnotě 91,71 dolaru za barel. Hlavním katalyzátorem tohoto cenového šoku jsou nedávné útoky na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři. Tato strategická námořní trasa je vedle Hormuzského průlivu klíčovou tepnou pro transport suroviny z Blízkého východu k celosvětovým zákazníkům. Její ohrožení představuje masivní riziko pro globální dodavatelské řetězce. Prezident Donald Trump v reakci na tyto události pohrozil „tvrdým vojenským trestem“ jemenským povstalcům Hútíům, kteří jsou podporováni Íránem, pokud budou v útocích na plavidla pokračovat. Dopady drahé ropy se okamžitě přelévají do reálné ekonomiky. Rostoucí náklady dusí firemní marže a omezují kupní sílu spotřebitelů. Průměrná cena galonu benzínu ve Spojených státech podle dat asociace AAA vzrostla na 4,09 dolaru. Ačkoliv je to méně než květnová maxima kolem 4,56 dolaru, představuje to citelný nárůst oproti 3,93 dolaru před pouhým měsícem. Hrozba vyšší inflace navíc zvyšuje tlak na centrální banky, aby sáhly ke zvyšování úrokových sazeb. Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zatím ponechala hlavní sazby beze změny. Asijské burzy v zajetí technologického výprodeje Kombinace geopolitických rizik a obav z potenciální bubliny v sektoru umělé inteligence vyvolala na asijských trzích paniku. Nejistota se projevila i na měnových trzích, kde měnový pár USD/JPY (JPY=X) posunul americký dolar na čtyřicetileté maximum vůči japonskému jenu. Dolar se v pátek ráno obchodoval za 163,83 jenu, což je úroveň naposledy zaznamenaná v roce 1986. Měnový pár EUR/USD (EURUSD=X) zůstal téměř beze změny na hodnotě 1,1378 dolaru. Akciové trhy v regionu utrpěly těžké rány. Jihokorejský index Kospi (^KS11) se propadl o dramatických 5,9 procenta na úroveň 6 681,98 bodu. Výprodej zde vedly především technologické giganty. Akcie společnosti Samsung Electronics (005930.KS) se zřítily o 8 procent a výrobce počítačových čipů SK Hynix (000660.KS) odepsal 7,4 procenta. Podobný scénář se odehrál v Tokiu, kde index Nikkei 225 (^N225) ztratil 3,1 procenta a uzavřel na 64 377,28 bodu. Ztráty opět táhl technologický sektor, přičemž holding SoftBank Group (SFTBY) , známý svými gigantickými investicemi do projektů umělé inteligence, se propadl o 7,5 procenta. Negativní sentiment se nevyhnul ani dalším významným asijským parketům. Hongkongský index Hang Seng (^HSI) oslabil o 1,3 procenta na 24 891,84 bodu a čínský Shanghai Composite (000001.SS) odepsal 1,2 procenta na 3 830,19 bodu. V Austrálii pak hlavní ukazatel S&P/ASX 200 (^AXJO) ztratil rovné jedno procento a klesl na 8 755,10 bodu. Wall Street pod tlakem cel a obav z AI bubliny Americké termínové kontrakty zůstaly v pátek téměř beze změny poté, co Wall Street zažila nejhorší obchodní seanci za poslední měsíc. Širší index S&P 500 (^GSPC) klesl o 1,2 procenta a směřuje k prvnímu dvoutýdennímu poklesu v řadě od letošního března. Průmyslový Dow Jones Industrial Average (^DJI) odepsal 506 bodů, tedy rovné procento, zatímco technologický Nasdaq Composite (^IXIC) se propadl o výrazných 2,2 procenta. Kromě ropného šoku trhy vstřebávají i novou vlnu protekcionismu. Trumpova administrativa ve čtvrtek oznámila uvalení cel ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz od 60 obchodních partnerů. Tato opatření zasáhnou plných 99 procent amerického importu. Bílý dům krok obhajuje tím, že dotčené země nedokázaly dostatečně vymáhat zákazy týkající se zboží vyprodukovaného nucenou prací. Tento agresivní manévr přichází v době, kdy v pátek vypršela platnost provizorních cel, která prezident zavedl po předchozí drtivé porážce podobných tarifů u Nejvyššího soudu. Do centra pozornosti investorů se však dostaly především výsledky dvou nejvlivnějších společností na trhu. Automobilka Tesla (TSLA) se zřítila o masivních 14,5 procenta poté, co společnost Elona Muska reportovala za poslední čtvrtletí slabší zisk, než analytici očekávali. Vzhledem k tomu, že Tesla patří podle tržní kapitalizace k největším titulům v indexu S&P 500, má její pohyb na trh zcela zásadní vliv. Jednou z mála společností s ještě větší vahou je Alphabet (GOOGL) . Akcie mateřské společnosti Googlu oslabily o 7,1 procenta, a to navzdory skutečnosti, že firma doručila silnější zisk i tržby, než se předpokládalo. Trh však tato pozitivní čísla ignoroval a zaměřil se na obavy z masivních výdajů. Vedení společnosti totiž výrazně zvýšilo svůj výhled kapitálových investic směřujících do infrastruktury pro umělou inteligenci, což mezi investory vyvolalo nervozitu ohledně návratnosti těchto gigantických sázek.