Americký prezident Donald Trump prohlásil, že mezi Spojenými státy a Íránem existuje „dobrá šance“ na dosažení dohody, která by mohla ukončit současný konflikt na Blízkém východě. Trump vidí dobrou šanci na dohodu, zároveň ale hrozí obnovením útoků Spojené státy a Írán na několik dní přerušily vzájemné vojenské operace Írán s Ománem jedná o obnovení dopravy přes Hormuzský průliv Dočasné uklidnění konfliktu srazilo cenu ropy Brent téměř o 6 % Zároveň ale varoval, že pokud diplomatická jednání nepřinesou výsledek, obě strany se mohou rychle vrátit k bojům. Jeho vyjádření přišlo v době, kdy Spojené státy již třetí den v řadě neprovedly další útok na Írán a Teherán současně omezil údery proti zemím v Perském zálivu. Trump novinářům na palubě letounu Air Force One řekl, že Írán má o jednání zájem především kvůli tvrdému vojenskému tlaku ze strany Spojených států. Podle amerického prezidenta může současná diplomatická aktivita vést k dohodě, v opačném případě však Washington obnoví dosavadní postup. Jeho komentáře alespoň dočasně snížily obavy z bezprostředního rozšíření konfliktu, přestože Trump v předchozích dnech opakovaně hrozil Íránu rozsáhlými útoky. Naděje na rychlé diplomatické řešení však zůstává nejistá. Trump během konfliktu několikrát uvedl, že jednání postupují a dohoda je blízko, boje přesto pokračovaly. Není rovněž jasné, zda mezi Washingtonem a Teheránem skutečně probíhají přímá a rozsáhlá vyjednávání. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei v pondělí uvedl, že prostředníci mohou předávat zprávy americké strany, žádná formální jednání ale v současnosti neprobíhají. Přestávka v útocích otevírá prostor pro diplomatické řešení Současné uklidnění přišlo několik týdnů poté, co se Spojené státy a Írán vrátily k bojům po faktickém rozpadu dočasné mírové dohody uzavřené v předchozím měsíci. Jednou z hlavních příčin nového napětí se stal spor o Hormuzský průliv, který patří k nejdůležitějším námořním trasám pro světový obchod s ropou a zkapalněným zemním plynem. Íránská armáda oznámila, že v reakci na americké rozhodnutí pozastavit útoky přerušila odvetné operace proti základnám a vojákům Spojených států v regionu. Írán přitom v předchozích dvou týdnech téměř denně útočil na cíle v zemích, jako jsou Kuvajt, Bahrajn nebo Jordánsko. Omezení bojů tak představuje první výraznější známku uklidnění situace po několika týdnech rostoucího napětí. Diplomatické úsilí se soustředí také na obnovení námořní dopravy přes Hormuzský průliv. Podle zdrojů obeznámených s jednáními se Írán a Omán snaží nalézt dohodu, která by umožnila návrat lodní dopravy do této strategické oblasti. Íránští a ománští představitelé se setkali již o víkendu a Teherán následně označil rozhovory za konstruktivní. Uvedl také, že bylo dosaženo určitého pokroku, konkrétní podmínky však nezveřejnil. Írán se v uplynulých týdnech snažil přesvědčit Omán k vytvoření společného systému správy průlivu, který by mohl zahrnovat i poplatky za průjezd lodí. Není jasné, zda tato možnost zůstává součástí současných jednání. Teherán nicméně dlouhodobě prosazuje větší kontrolu nad provozem v oblasti a nadále uvádí, že obchodní plavidla potřebují k průjezdu jeho souhlas. Americká armáda řeší účinnost útoků i zásoby munice K rozhodnutí Spojených států neobnovit útoky mohly přispět také obavy amerických vojenských představitelů. Podle zveřejněných informací doporučil nejvyšší americký velitel pro Blízký východ admirál Brad Cooper zastavení úderů, protože vojenské operace podle něj dosáhly hranice své účinnosti. Další zprávy zároveň uváděly, že poradci varovali Bílý dům před eskalací konfliktu kvůli klesajícím zásobám cenných protiraketových systémů. Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine měl Trumpovi během schůzky v předchozím týdnu sdělit, že obnovení útoků proti Íránu je možné, zároveň by však vyvolalo další otázky ohledně amerických zásob klíčové munice. Podle zdrojů nebyl nedostatek zbraní hlavním důvodem pro pozastavení bojů, představoval však jednu z okolností, které americká administrativa musela zohlednit. Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy mají munice dostatek, zároveň ale připustil, že by uvítal vyšší zásoby některých nejmodernějších systémů. Zmínil především rakety Patriot, které jsou velmi žádané a jejich výroba je časově náročná. Za současný stav amerických zásob částečně obvinil svého předchůdce Joea Bidena a dodávky zbraní na Ukrajinu. Současně zdůraznil, že výroba další vojenské techniky pokračuje. Napětí v regionu nadále zvyšují také útoky jemenských Hútiů. Íránem podporovaná skupina v pondělí oznámila, že pomocí dronů zaútočila na saúdskoarabská ropná zařízení, neuvedla však, kdy přesně k útoku došlo. Saúdská Arábie žádný nový útok z Jemenu nepotvrdila, oznámila ale sestřelení několika dronů vyslaných z Iráku proti ropným objektům. V předchozích dnech se střety mezi Hútíi a Saúdskou Arábií výrazně vyostřily. Hútiové útočili na lodě v jižní části Rudého moře poté, co pohrozili plavidlům mířícím do saúdských přístavů. Koalice vedená Saúdskou Arábií následně podnikla útoky na pozice skupiny v Jemenu. Hútiové odpověděli raketovými a dronovými údery proti přístavním městům Janbú a Džizán, jejich tvrzení o zasažení zařízení společnosti Saudi Aramco však nebyla bezprostředně potvrzena. Hormuzský průliv zůstává hlavním rizikem pro ropný trh Dočasné omezení bojů se okamžitě promítlo také na finančních trzích. Cena ropy Brent během pondělního ranního obchodování klesla téměř o 6 % pod 91 dolarů za barel, zatímco v předchozím týdnu kvůli zhoršujícímu se konfliktu vzrostla přibližně o 10 %. Poklesly také výnosy amerických státních dluhopisů, což naznačovalo částečné zmírnění obav investorů z další vojenské eskalace. Situace kolem Hormuzského průlivu však zůstává zásadním rizikem. Před vypuknutím konfliktu touto trasou procházela přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, současný provoz je ale stále minimální. Írán tvrdí, že se pravidla průjezdu nezměnila a že může pokračovat v útocích na lodě, které nezískají jeho povolení. Spojené státy zároveň nadále udržují blokádu íránských přístavů. Další vývoj může ovlivnit také úterní schůzka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s Trumpem ve Washingtonu. Netanjahu uvedl, že chce amerického prezidenta přesvědčit, aby Spojené státy nadále důsledně sledovaly íránský jaderný program. Právě budoucnost jaderného dohledu patří k řadě otázek, které zůstaly nevyřešené po rozpadu předchozí dočasné dohody. Současná přestávka v útocích tak sice vytvořila prostor pro diplomatická jednání a částečně uklidnila trhy, základní příčiny konfliktu však zůstávají otevřené. Rozhodující bude, zda se Spojeným státům, Íránu a regionálním prostředníkům podaří dosáhnout konkrétní dohody o ukončení bojů, obnovení lodní dopravy a kontrole Hormuzského průlivu. Bez podobného průlomu může být nynější klid pouze krátkou přestávkou před dalším kolem vojenské eskalace.