Český HDP se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o dvě procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst podpořila spotřeba domácností, zahraniční poptávka a saldo zahraničního obchodu. Ekonomika celé Evropské unie meziročně vzrostla o 1,2 procenta, eurozóna o jedno procento. Česká ekonomika pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu. Hrubý domácí produkt se proti stejnému období předchozího roku zvýšil o dvě procenta, zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Meziroční vývoj podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta podpořily především vyšší výdaje domácností na konečnou spotřebu a rostoucí zahraniční poptávka. V mezičtvrtletním srovnání měly kladný vliv celkové výdaje na konečnou spotřebu společně se saldem zahraničního obchodu. Údaje tak ukazují růst v obou sledovaných srovnáních. Meziroční tempo zachycuje změnu výkonu ekonomiky proti druhému čtvrtletí minulého roku, zatímco mezičtvrtletní údaj porovnává výsledek s bezprostředně předcházejícími třemi měsíci. V prvním případě dosáhl přírůstek dvou procent, ve druhém 0,4 procenta. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka vstoupila česká ekonomika do letošního roku v poměrně dobré kondici a dosud odolává energetickému šoku souvisejícímu s konfliktem na Blízkém východě. Marek zároveň uvedl, že tento šok hospodářský růst pravděpodobně přibrzdil a výkon ekonomiky zřejmě zůstává mírně pod svým potenciálem. Celoroční růst ekonomové odhadují kolem dvou procent Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko očekává za celý letošní rok růst tuzemské ekonomiky přibližně o dvě procenta. Takový výsledek by podle něj vzhledem k nepříznivému vnějšímu prostředí představoval solidní výkon. Jde o odhad analytika, zatímco zveřejněná čísla ČSÚ se vztahují k již skončenému druhému čtvrtletí. Za hlavní riziko dalšího vývoje Rusinko označil pokračující konflikt na Blízkém východě. Délka bojů a doba, po kterou zůstanou ceny energií zvýšené, podle něj ovlivní rozsah dopadu na inflaci i hospodářský růst. Čím déle budou oba faktory přetrvávat, tím výrazněji se mohou promítnout do domácí ekonomiky. Předběžná data nicméně podle analytiků zatím svědčí o odolnosti českého hospodářství vůči tomuto vnějšímu šoku. Struktura růstu popsaná statistickým úřadem přitom zahrnuje jak domácí složku v podobě spotřebních výdajů, tak zahraniční poptávku a obchodní bilanci. Česko rostlo rychleji než Evropská unie i eurozóna Ve srovnání s evropským průměrem vykázala česká ekonomika vyšší meziroční tempo. Hrubý domácí produkt celé Evropské unie se podle údajů Eurostatu ve druhém čtvrtletí zvýšil proti předchozímu roku o 1,2 procenta. Český růst byl o 0,8 procentního bodu vyšší. V mezičtvrtletním vyjádření naopak Evropská unie rostla o něco rychleji. Její HDP se zvýšil o 0,5 procenta, tedy o desetinu procentního bodu více než v Česku. Ekonomika eurozóny pak meziročně vzrostla o jedno procento, což odpovídá polovičnímu tempu proti českému výsledku. Z členských států, za které již byly údaje za druhé čtvrtletí k dispozici, zaznamenala nejsilnější meziroční růst Litva. Její ekonomika se zvětšila o 3,8 procenta, tedy o 1,8 procentního bodu více než česká. Na opačném konci srovnání skončilo Irsko, kde se HDP meziročně propadl o 5,6 procenta. Německo, které je hlavním obchodním partnerem České republiky, vykázalo meziroční růst o 0,9 procenta. Tempo české ekonomiky tak bylo proti německému výsledku vyšší o 1,1 procentního bodu. Rozdíl mezi nejvyšším růstem v Litvě a nejhlubším poklesem v Irsku dosáhl 9,4 procentního bodu.