Fed ponechal sazby na 3,5 až 3,75 % už popáté Výnos třicetiletých dluhopisů vystoupal nejvýše od roku 2007 Růst cen energií posiluje obavy z přetrvávající inflace Akcie oslabily kvůli vyšším výnosům a nejistotě trhu Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly na nejvyšší úroveň od roku 2007 poté, co americká centrální banka Federální rezervní systém ponechala úrokové sazby beze změny. Finanční trhy tento krok vyhodnotily jako signál, že boj s inflací zůstává složitý, zejména v době, kdy ceny energií rostou kvůli eskalaci konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se zároveň obávají, že vyšší ceny ropy mohou prodloužit inflační tlaky a oddálit návrat inflace k cílovým hodnotám. Rozhodnutí Fedu přišlo navzdory očekávání části trhu, která připouštěla možnost dalšího zvýšení sazeb. Místo toho centrální banka ponechala svou hlavní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 %, kde se nachází již páté zasedání po sobě. Předseda Fedu Kevin Warsh po jednání zdůraznil, že centrální banka zůstává pevně odhodlána dostat inflaci pod kontrolu a v případě potřeby je připravena přijmout další opatření. Výnosy dluhopisů prudce vzrostly, investoři se obávají inflace Nejvýraznější reakcí trhu byl růst výnosů dlouhodobých amerických státních dluhopisů. Výnos třicetiletého amerického státního dluhopisu po středečním oznámení Fedu vyskočil až o 0,14 procentního bodu na 5,23 %, což představovalo největší jednodenní nárůst od oznámení cel prezidenta Donalda Trumpa během takzvaného „Liberation Day“ v dubnu 2025. Ve čtvrtek výnos krátce vystoupal přibližně na 5,24 %, než část zisků odevzdal. Investoři tím podle analytiků vyjadřovali rostoucí obavy, že prudké zdražení ropy vyvolané konfliktem na Blízkém východě může způsobit dlouhodobější inflační vlnu. Kevin Warsh během tiskové konference uvedl, že mezi červnovým a červencovým zasedáním Fedu došlo na finančních trzích k výraznému růstu tržních úrokových sazeb, což podle něj samo o sobě představovalo určité zpřísnění měnové politiky. Podle jeho slov finanční trhy během tohoto období reagovaly jak na inflační data, tak na pokračující silný hospodářský růst. Výsledkem byl růst nominálních i reálných úrokových sazeb, což podle něj přispělo ke zpřísnění finančních podmínek i bez nutnosti dalšího zvýšení základní sazby. Před samotným zasedáním trhy odhadovaly přibližně třetinovou pravděpodobnost, že Fed překvapivě sazby zvýší. Takto vysoká očekávání mimořádného kroku byla u americké centrální banky poměrně neobvyklá a část investorů na tento scénář aktivně sázela. Rozhodnutí Fedu vyvolalo kritiku části trhu Skutečnost, že Fed sazby nezvýšil, přestože dlouhodobé inflační riziko podle řady investorů sílí, vyvolala na dluhopisových trzích nervozitu. Někteří ekonomové upozornili, že předseda Fedu během tiskové konference dostatečně nevysvětlil, proč centrální banka navzdory rostoucím výnosům a přetrvávající inflaci od dalšího zvýšení sazeb ustoupila. Objevily se také obavy, že pokud inflace zůstane zvýšená delší dobu, bude Fed nucen v následujících týdnech nebo měsících zaujmout ještě přísnější postoj. Výrazný růst dlouhodobých výnosů proto někteří analytici označili za faktor, který může zpochybnit důvěryhodnost měnové politiky. Zatímco dlouhodobé výnosy rostly, situace na kratším konci výnosové křivky byla odlišná. Výnos dvouletého amerického státního dluhopisu po středečním rozhodnutí prudce klesl. Investoři tak naznačili očekávání, že krátkodobé sazby zůstanou prozatím stabilní, zároveň však předpokládají vyšší inflaci v delším časovém horizontu. Ve čtvrtek se dvouletý výnos pohyboval kolem 4,28 %, zatímco před rozhodnutím Fedu činil přibližně 4,34 %. Vyšší tržní úrokové sazby se okamžitě promítly také do vývoje akciových trhů. Index S&P 500 ve středu oslabil o 1,5 %, zatímco technologický Nasdaq 100 ztratil 2,1 %. Technologické společnosti bývají na růst výnosů citlivější, protože vyšší diskontní sazby snižují současnou hodnotu jejich očekávaných budoucích zisků. Ve čtvrtek však futures na oba hlavní americké akciové indexy naznačovaly mírné zotavení při otevření obchodování na Wall Street. Rostoucí ceny energií komplikují boj s inflací Napětí na finančních trzích zesiluje také pokračující konflikt s Íránem. Od červnového zasedání Fedu výrazně vzrostly ceny benzinu i nafty, zatímco doprava přes Hormuzský průliv se podle dostupných informací výrazně zpomalila. Prezident Donald Trump ve středu zároveň pohrozil Íránu tvrdou odvetou po dalším útoku této země na americké vojenské základny. Geopolitická nejistota přispívá k růstu cen ropy, což následně zvyšuje náklady domácností i podniků. Přestože centrální bankéři při hodnocení inflace obvykle věnují větší pozornost ukazatelům očištěným o kolísavé ceny energií a potravin, část ekonomů upozorňuje, že dlouhodobě vyšší ceny energií mohou postupně proniknout do širší ekonomiky prostřednictvím vyšších výrobních, přepravních i spotřebitelských nákladů. Dodatečný tlak na růst cen vytvářejí také cla administrativy Donalda Trumpa a pokračující rozvoj sektoru umělé inteligence, který podle ekonomů zvyšuje investiční aktivitu i poptávku po energetických zdrojích. Inflace ve Spojených státech dosáhla v květnu 4,1 %, zatímco dlouhodobým cílem Fedu zůstává 2 %. Této úrovně se americké centrální bance nepodařilo dosáhnout již více než pět let. Samotný Fed však zdůrazňuje, že jeho odhodlání bojovat proti inflaci se nemění. Kevin Warsh po jednání uvedl, že centrální banka nebude ve svém úsilí polevovat a její důvěryhodnost závisí na tom, zda bude schopna plnit svůj mandát. Rozhodnutí navíc nebylo jednomyslné. Pro okamžité zvýšení úrokových sazeb hlasovali prezidenti regionálních poboček Fedu v Dallasu, Clevelandu a Minneapolisu, kteří zastávali názor, že další zpřísnění měnové politiky mělo přijít již nyní. Rozdílné postoje uvnitř měnového výboru podle ekonomů naznačují, že debata o dalším směru americké měnové politiky bude v následujících měsících pokračovat. Vývoj inflace, ceny energií i situace na dluhopisových trzích budou patřit mezi klíčové faktory, které ovlivní budoucí rozhodování Fedu.