>>> Americké akcie zakončily týden převážně v červených číslech Konflikt s Íránem podporuje růst cen ropy a inflační obavy AI sektor čelí pochybnostem o návratnosti vysokých investic Donald Trump zavedl nová cla vůči 60 obchodním partnerům USA Americké akciové trhy uzavřely páteční obchodování smíšeně a za sebou mají ztrátový týden. Investoři během posledních dní řešili především eskalaci konfliktu na Blízkém východě, rostoucí pochybnosti o návratnosti obrovských investic do umělé inteligence a obnovené obchodní napětí po zavedení nových cel administrativou prezidenta Donalda Trumpa. Páteční seance byla poměrně klidná a hlavní indexy během dne několikrát měnily směr. Pokles cen ropy a silný výkon realitního sektoru pomohly zmírnit část předchozích ztrát, negativní náladu však nadále udržovaly akcie výrobců polovodičů. Index S&P 500 uzavřel obchodování se ziskem 0,1 % na hodnotě 7 412,62 bodu. Dow Jones Industrial Average si připsal 0,5 % a zakončil den na 51 946,51 bodu, zatímco technologický Nasdaq Composite oslabil o 0,6 % na 24 975,82 bodu. V celotýdenním srovnání ztratil S&P 500 0,6 %, Nasdaq odepsal 2,1 % a Dow Jones oslabil o 0,4 %. Investoři řeší inflaci i budoucnost investic do AI Podle tržních stratégů se investoři aktuálně soustředí na dvě hlavní témata. Prvním je dopad konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem na inflaci prostřednictvím vyšších cen energií. Druhým jsou rostoucí otázky kolem rozsáhlých investic technologických gigantů do infrastruktury pro umělou inteligenci. Vyšší ceny ropy zvyšují pravděpodobnost, že Federální rezervní systém (Fed) bude muset zachovat přísnější měnovou politiku nebo v letošním roce zvažovat další zvýšení úrokových sazeb. Obavy z inflace se promítly také do růstu výnosů amerických státních dluhopisů, protože investoři začali prodávat vládní dluhopisy. Současně se mění nálada kolem společností, které byly ještě před několika měsíci hlavními tahouny akciového růstu díky umělé inteligenci. Investoři stále častěji zpochybňují, zda miliardové kapitálové výdaje do AI infrastruktury přinesou odpovídající návratnost. Naopak pozitivní vývoj zaznamenaly společnosti z tradičních odvětví ekonomiky. Dařilo se například firmám působícím v železniční a kamionové dopravě, jejichž akcie podle analytiků těžily z přesunu části kapitálu mimo technologický sektor. Konflikt s Íránem drží ceny ropy vysoko Hlavním tématem týdne zůstala geopolitická situace na Blízkém východě. Čtvrteční prudký růst cen ropy vyvolaly útoky jemenských povstalců Húsíů podporovaných Íránem na saúdskoarabské tankery v Rudém moři. Vedle strategicky významného Hormuzského průlivu představuje důležitou námořní trasu také průliv Bab al-Mandab, jehož bezpečnost byla útoky rovněž ohrožena. Obavy z možného narušení dodávek ropy proto výrazně vzrostly a cena severomořské ropy Brent během týdne překročila hranici 100 dolarů za barel. V pátek sice ceny ropy část zisků odevzdaly, za celý týden však Brent směřoval přibližně k 11% růstu. Vyšší ceny energií znovu posílily inflační obavy a zvýšily nejistotu ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Společnost Kpler, která sleduje námořní dopravu, uvedla, že provoz v oblasti obou strategických průlivů zůstává smíšený. Počet potvrzených průjezdů Hormuzským průlivem klesl oproti předchozímu dni o 60 %, zatímco provoz v průlivu Bab al-Mandab naopak vzrostl. Část lodí se po předchozích změnách kurzu vrátila na plánované trasy, jiné však nadále vyčkávají na zlepšení bezpečnostní situace. Napětí mezi Spojenými státy a Íránem přitom nepolevuje. Americké Centrální velení oznámilo dokončení již třinácté po sobě jdoucí série útoků proti íránským cílům. Írán následně pokračoval v útocích na americké vojenské základny především v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Nejistotu dále zvýšily informace o neúspěšných diplomatických snahách. Deník The New York Times uvedl, že Írán odmítl návrh příměří podporovaný Spojenými státy, protože neřešil otázku kontroly nad Hormuzským průlivem. Úřad iráckého premiéra však tuto zprávu následně označil za zcela nepravdivou. Akcie polovodičových firem zůstávají pod tlakem Vedle geopolitiky patřilo mezi nejdiskutovanější témata také pokračující přehodnocování investic do AI. Akcie výrobců čipů byly v první polovině roku jedním z hlavních motorů růstu amerických akciových trhů. Philadelphia Semiconductor Index zaznamenal v dubnu rekordní sérii osmnácti růstových seancí v řadě a v červnu vystoupal na historické maximum 14 634,70 bodu. Od té doby však následoval výrazný pokles a minulý týden se index dostal do medvědího trhu. Během tohoto týdne sice posílil o 1,2 %, analytici však upozorňují, že šlo především o technické oživení po předchozích prudkých výprodejích. Obavy investorů zesílily po zveřejnění hospodářských výsledků společností Alphabet (GOOGL) (GOOG) a Tesla (TSLA) . Mateřská společnost Googlu vykázala historicky první čtvrtletní záporný peněžní tok, zatímco Tesla oznámila první záporný volný peněžní tok od prvního čtvrtletí roku 2024. Ani jedna z těchto zpráv proto nedokázala rozptýlit pochybnosti o vysokých investicích do AI infrastruktury. Pozitivnější zprávy přinesla společnost Intel Corp. (INTC) , která zveřejnila výsledky za druhé čtvrtletí nad očekávání analytiků. Firma těžila mimo jiné z rostoucí poptávky po čipech využívaných v moderních systémech umělé inteligence. Příští týden bude pro investory mimořádně důležitý. Pozornost se zaměří na rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách i na rozsáhlou vlnu zveřejňování čtvrtletních hospodářských výsledků amerických společností. Trump obnovil obchodní napětí novými cly Dalším faktorem, který ovlivnil sentiment na trzích, byla obchodní politika Spojených států. Prezident Donald Trump během týdne oznámil nová cla na dovoz z 60 nejvýznamnějších obchodních partnerů USA, jen několik dní poté, co zavedl dodatečné 50% clo vůči Kanadě. Nové sazby ve výši 10 až 12,5 % nahrazují předchozí plošné desetiprocentní clo. Administrativa tvrdí, že jednotlivé země dostatečně nevymáhají zákaz dovozu zboží vyrobeného nucenou prací. Desetiprocentní clo se vztahuje také na Kanadu a Evropskou unii, přestože obě ekonomiky podobnou legislativu mají. Spojené státy uvedly, že k zavedení opatření přistoupily po vlastním vyšetřování všech dotčených ekonomik. Prezident Trump se při zavádění nových opatření opírá o ustanovení amerického obchodního zákona z roku 1974, které umožňuje uvalit cla nebo další obchodní sankce na země označené za státy využívající nespravedlivé nebo diskriminační obchodní praktiky. Někteří ekonomové však tento postup kritizují. Podle Scotta Lincicomea z think-tanku Cato Institute představují nová opatření snahu obnovit rozsáhlou celní politiku jiným právním postupem poté, co předchozí opatření narazila u amerických soudů.