Zdroj Financial Times Datum zveřejnění článku: 25. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Čína pohrozila odvetou při výrazném rozšíření amerických sankcí Peking nakupuje přibližně 90 % íránské ropy Eskalace může ohrozit obchodní příměří mezi USA a Čínou Čína zároveň podporuje pokračování mírových jednání s Íránem Čína varovala Spojené státy před odvetnými kroky v případě, že Washington výrazně rozšíří nové sekundární sankce související s Íránem na čínské společnosti. Peking uvedl, že je připraven přijmout „veškerá nezbytná opatření“ na ochranu svých práv a zájmů, pokud americká administrativa svůj tlak vystupňuje. Nová opatření představil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Sankce se zaměřují mimo jiné na společnosti sídlící v Hongkongu a pevninské Číně, zatím se však vyhnuly velkým čínským finančním institucím. Právě jejich případné zařazení by mohlo znamenat výraznou eskalaci napětí mezi Washingtonem a Pekingem. Situace je citlivá především kvůli významu Číny pro íránský ropný sektor. Čína nakupuje přibližně 90 % íránské ropy, a případné tvrdší sekundární sankce by proto mohly výrazně zasáhnout obchodní vztahy mezi Pekingem a Teheránem. Rozšíření amerických opatření by zároveň mohlo poškodit vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami pouhý měsíc před plánovaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu. Očekávaný summit je považován za významnou událost pro světovou ekonomiku. Oba prezidenti mají mimo jiné jednat o možném prodloužení ročního příměří v obchodní válce, na kterém se jejich země dohodly v říjnu. Dohodu následně podpořila také květnová Trumpova návštěva Pekingu. Peking odmítá americké jednostranné sankce Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo na otázky týkající se amerických sekundárních sankcí proti Íránu jednoznačně. Jeho mluvčí v úterý uvedl, že Čína přijme všechna nezbytná opatření k ochraně svých práv a zájmů. Peking zároveň zopakoval svůj dlouhodobý odpor vůči jednostranným sankcím, které podle něj nemají oporu v mezinárodním právu ani schválení Radou bezpečnosti OSN. Čínská diplomacie současně zdůrazňuje potřebu zmírnit současné napětí. Za hlavní prioritu považuje deeskalaci situace a co nejrychlejší návrat k dialogu a vyjednávání. Vztah Číny k sankcím na íránskou ropu je přitom komplikovaný. Velké čínské státní rafinerie americká omezení na íránskou ropu do značné míry respektují. Peking však zároveň umožňuje soukromým rafineriím, známým jako „teapots“, dovážet a zpracovávat ropu pocházející z Íránu. Spojené státy už na některé z těchto rafinerií během letošního roku sankce uvalily. Čína následně domácím společnostem nařídila, aby americká opatření nedodržovaly. Peking navíc v posledních letech vytvořil stále důraznější systém zaměřený proti zahraničním sankcím. Ten umožňuje přijímat protiopatření vůči zahraničním jednotlivcům a organizacím, které pomáhají s uplatňováním zahraničních omezení namířených proti čínským firmám a dodavatelským řetězcům. Právě existence tohoto systému zvyšuje riziko, že by případné výrazné rozšíření amerických sekundárních sankcí proti čínským společnostem vyvolalo přímou odpověď Pekingu. Spor o Írán může ohrozit obchodní příměří USA a Číny Případná eskalace by přicházela v citlivém okamžiku americko-čínských vztahů. Obě země se připravují na summit Trumpa a Si Ťin-pchinga, který se má uskutečnit ve Washingtonu přibližně za měsíc. Jedním z hlavních témat má být další budoucnost obchodního příměří. Obě strany se v říjnu dohodly na jeho ročním trvání a nyní se očekává diskuse o možném prodloužení. Výraznější americké sankce vůči čínským společnostem kvůli jejich obchodním vztahům s Íránem by však mohly současnou stabilizaci vzájemných vztahů narušit. Čína už v minulosti ukázala, že má k dispozici nástroje, kterými může na americký ekonomický tlak reagovat. V loňském roce demonstrovala význam svého postavení v oblasti kritických nerostných surovin nezbytných pro technologicky vyspělou výrobu, jejichž dodávky mohou být důležité také pro americký průmysl. Podle odborníků zatím není jasné, zda Washington skutečně zamýšlí výrazně rozšířit sekundární sankce na Čínu, nebo zda současné kroky slouží především jako nástroj tlaku. Pokud by však Spojené státy k rozsáhlejším sankcím přistoupily, lze očekávat, že Peking bude své ekonomické zájmy bránit. Současně se objevuje čínský argument, že Washington se snaží přesouvat odpovědnost za vlastní problémy na jiné země a v této souvislosti obviňovat Čínu. Situace tak vytváří další potenciální zdroj konfliktu mezi Washingtonem a Pekingem právě ve chvíli, kdy se obě strany snaží udržet obchodní příměří a připravují se na významné prezidentské jednání. Čína zároveň usiluje o uklidnění konfliktu kolem Íránu Přestože Peking ostře odmítá americké sekundární sankce, současně má podle odborníků značný zájem na tom, aby se podařilo konflikt mezi Spojenými státy a Íránem uklidnit. Důvodem nejsou pouze vztahy Číny s Teheránem. Pokračující omezení lodní dopravy přes Hormuzský průliv v důsledku konfliktu zatěžuje celou světovou ekonomiku a představuje riziko také pro čínské hospodářství. Čína nechce být přímo zatažena do americko-íránského konfliktu, zároveň je však silně závislá na dovozu energetických surovin z Blízkého východu. Hlavní část čínského dovozu ropy z tohoto regionu přitom nepochází z Íránu, ale ze Saúdské Arábie a Iráku. Dlouhodobé komplikace v Hormuzském průlivu by tak mohly mít pro Peking širší důsledky než pouze případné omezení dodávek íránské ropy. Čína proto sleduje vývoj konfliktu nejen z geopolitického hlediska, ale také s ohledem na vlastní energetickou bezpečnost. Čínské diplomatické aktivity v posledních dnech tento zájem potvrzují. Prezident Si Ťin-pching se setkal s jordánským králem Abdalláhem II., zatímco ministr zahraničí Wang I jednal se svým kuvajtským protějškem. V obou případech patřily mezi témata Írán a válka v Gaze. Čínské poselství směrem k Teheránu tak podle odborníků zůstává poměrně jasné: Peking chce, aby mírová jednání pokračovala. Čína se tím dostává do složité pozice. Na jedné straně odmítá americké sankce a varuje před odvetou, pokud budou výrazněji namířeny proti jejím společnostem. Na druhé straně má vlastní ekonomický zájem na uklidnění konfliktu a obnovení stabilnější lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Další vývoj proto bude záviset především na tom, jak daleko Washington při prosazování sekundárních sankcí zajde. Současná opatření zasáhla některé společnosti v Hongkongu a pevninské Číně, ale velké čínské finanční instituce zatím zůstaly mimo jejich dosah. Jejich případné zahrnutí by mohlo znamenat podstatně závažnější konflikt mezi Washingtonem a Pekingem v době, kdy se obě země připravují na summit svých prezidentů a jednání o budoucnosti obchodního příměří.