ČNB zřejmě ponechá základní sazbu na 3,75 procenta Inflační rizika přetrvávají hlavně ve službách a mzdách Nová prognóza může ukázat vyšší budoucí trajektorii sazeb Hypoteční úroky by měly zůstat krátkodobě stabilní Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle převládajících očekávání na čtvrtečním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Takový výsledek naznačují nejen současné odhady finančního trhu, ale také nedávná vyjádření jednotlivých členů bankovní rady, kteří v tuto chvíli nevidí důvod k rychlému pokračování ve zpřísňování měnové politiky. ČNB naposledy změnila nastavení sazeb na červnovém zasedání, kdy základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu. Jednalo se o první zvýšení úrokových sazeb po čtyřech letech. Centrální banka tím dala najevo, že je připravena reagovat na přetrvávající inflační rizika a v případě potřeby dále tlumit cenové tlaky v ekonomice. Srpen však pravděpodobně přinese vyčkávací přístup. Dosavadní nastavení měnové politiky je stále relativně restriktivní a bankovní rada bude chtít získat více informací o vývoji inflace, mezd, spotřeby domácností i celkové kondici českého hospodářství. Další zvýšení sazeb proto není vyloučeno, ale podle současných signálů nebude následovat bezprostředně po červnovém kroku. Inflační rizika nezmizela, prostor pro vyčkávání ale zůstává Česká ekonomika nadále čelí několika faktorům, které mohou inflaci udržovat na zvýšených úrovních. Mezi nejvýznamnější patří napjatý trh práce, rychlý růst mezd, zdražování služeb, růst cen nemovitostí a uvolněnější fiskální politika. Právě ceny služeb bývají z pohledu měnové politiky důležitým ukazatelem, protože jejich růst může být dlouhodobější než zdražování zboží nebo energií. Pokud jsou současně mzdy v ekonomice rostoucí a zaměstnavatelé mají problém obsazovat volná pracovní místa, mohou se vyšší náklady postupně promítat do konečných cen pro spotřebitele. Riziko představuje rovněž rychlé zdražování nemovitostí. Vyšší ceny bydlení mohou zvyšovat poptávku po úvěrech a podporovat další růst výdajů domácností. Uvolněnější rozpočtová politika zároveň může působit proti snaze centrální banky o zmírnění inflačních tlaků, protože vyšší veřejné výdaje podporují domácí poptávku. Na druhé straně poslední dostupné údaje ukazují určité zpomalení meziroční inflace. V meziměsíčním srovnání dokonce cenová hladina klesla. Takový vývoj oslabuje potřebu okamžitého dalšího zvýšení sazeb a dává bankovní radě prostor sledovat, zda červnový krok spolu s předchozím nastavením měnové politiky začne působit dostatečně. Členové bankovní rady připouštějí, že možnost dalšího zpřísnění měnové politiky zůstává otevřená. Současně ale zdůrazňují, že není nutné jednat ukvapeně. Pro rozhodování bude důležité, zda se vysoké inflační tlaky udrží především ve službách a mzdách, nebo zda začne docházet k jejich postupnému oslabování. Nová prognóza může ukázat vyšší trajektorii sazeb Čtvrteční zasedání nebude důležité pouze kvůli samotnému rozhodnutí o úrokových sazbách. Pozornost se zaměří také na novou makroekonomickou prognózu ČNB, která může nabídnout přesnější představu o dalším vývoji měnové politiky. Výhled může ukázat, že sazby budou muset v následujících měsících zůstat na vyšší úrovni déle, než se dříve předpokládalo. Nelze vyloučit ani posun očekávané trajektorie směrem vzhůru, po kterém by následoval postupný pokles sazeb během příštího roku. Takový scénář by odpovídal opatrnému přístupu bankovní rady. Centrální banka by nyní sazby ponechala beze změny, ale současně by si zachovala možnost zasáhnout později, pokud by nové údaje ukázaly zhoršení inflačního vývoje. Důležitá bude zejména kombinace domácích a zahraničních faktorů. Bankovní rada bude sledovat vývoj českého hospodářství, spotřeby domácností, mezd i cen služeb. Zároveň musí zohlednit situaci v zahraničí, včetně cen energií, geopolitického napětí a vývoje evropské ekonomiky. Ponechání sazeb na 3,75 % proto nemusí znamenat konec cyklu zpřísňování. Spíše by šlo o přestávku, během níž centrální banka vyhodnotí dopady červnového zvýšení a počká na další údaje. Pokud se ukáže, že inflace zůstává příliš odolná, může se otázka dalšího zvýšení sazeb vrátit již na některém z dalších zasedání. ČNB se zároveň bude snažit zachovat důvěryhodnost své protiinflační politiky. Červnovým rozhodnutím dala trhu jasně najevo, že je připravena sazby zvýšit, pokud cenové tlaky nebudou dostatečně slábnout. Nynější vyčkávání by proto nepředstavovalo změnu směru, ale spíše snahu postupovat na základě nových ekonomických dat. Hypoteční sazby by měly zůstat v nejbližších měsících stabilní Rozhodnutí ČNB má přímý dopad také na úročení bankovních úvěrů a vkladů. Pokud centrální banka ponechá sazby beze změny, nelze v srpnu a září očekávat výraznější pohyb hypotečních sazeb pouze kvůli jejímu rozhodnutí. Banky již své úrokové sazby v předchozích týdnech mírně zvyšovaly, čímž reagovaly na červnový krok ČNB i na očekávaný vývoj tržních sazeb. Pro klienty, kteří plánují novou hypotéku nebo refinancování, proto současná situace nevytváří bezprostřední tlak na rychlé uzavření smlouvy kvůli očekávané změně sazeb centrální banky. Hypoteční trh by tak měl v nejbližších měsících zůstat relativně stabilní. To však neznamená, že se nabídky jednotlivých bank nebudou měnit. Výsledné sazby ovlivňuje také konkurence mezi poskytovateli, náklady jejich financování, délka fixace nebo rizikový profil konkrétního klienta. Vyšší základní sazby obecně znamenají dražší financování pro domácnosti i podniky. Firmám se zvyšují náklady na úvěry určené pro investice a provoz, zatímco domácnosti platí více za půjčky na bydlení nebo spotřebitelské financování. Vyšší úroky na druhé straně podporují zhodnocení peněz na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Čtvrteční rozhodnutí tak pravděpodobně nepřinese výraznou změnu pro české dlužníky ani střadatele. Důležitější bude tón doprovodného vyjádření bankovní rady a informace obsažené v nové prognóze. Právě z nich může vyplynout, zda ČNB považuje současnou úroveň sazeb za dostatečnou i pro další měsíce, nebo zda se připravuje na další zvýšení. Nejpravděpodobnějším výsledkem zůstává zachování základní sazby na 3,75 %. Bankovní rada si však ponechá otevřenou možnost dalšího zásahu, pokud se ukáže, že cenové tlaky v české ekonomice zůstávají příliš silné.