Zdroj Reuters Datum zveřejnění článku: 19. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Americký státní dluh překonal rekordních 40 bilionů dolarů Za poslední rok zadlužení vzrostlo o 3 biliony dolarů Dluh držený veřejností už přesahuje 32 bilionů dolarů Americký dluh roste přibližně o 7,9 miliardy dolarů denně Americký státní dluh překonal historickou hranici 40 bilionů dolarů. Zadlužování Spojených států přitom pokračuje mimořádně rychlým tempem navzdory dřívějšímu příslibu prezidenta Donalda Trumpa stabilizovat veřejné finance a dostat vládní výdaje pod větší kontrolu. Hrubý federální dluh překonal hranici 40 bilionů dolarů v úterý. Za posledních 12 měsíců se zvýšil přibližně o 3 biliony dolarů, což představuje nejrychlejší tempo růstu mimo období pandemie. Jen za posledních deset let se celkové zadlužení Spojených států zdvojnásobilo. Současný vývoj zvyšuje pozornost investorů zejména kvůli kombinaci vysokého dluhu, přetrvávajících rozpočtových deficitů a rostoucích nákladů na jeho obsluhu. Vyšší úrokové sazby totiž znamenají, že federální vláda musí vynakládat stále větší část svých prostředků pouze na úroky. Rozsah zadlužení výrazně narostl během posledních dvou desetiletí. Na přelomu století činil americký státní dluh méně než 6 bilionů dolarů, což by po přepočtu na hodnotu dolaru v roce 2026 odpovídalo přibližně 12 bilionům dolarů. Následovala období rozsáhlých vládních výdajů spojených zejména s finanční krizí a pandemií covidu, která již tak vysoké rozpočtové deficity dále prohloubila. Dluh držený veřejností už odpovídá velikosti americké ekonomiky Pro finanční trhy není důležitá pouze celková hodnota federálního dluhu. Pozornost se soustředí také na dluh držený veřejností, který nezahrnuje závazky mezi jednotlivými částmi americké vlády. Tato část zadlužení už překročila 32 bilionů dolarů a přibližně odpovídá velikosti celé americké ekonomiky. Další vývoj podle současných projekcí směřuje k pokračujícímu růstu. Kongresový rozpočtový úřad očekává, že poměr dluhu drženého veřejností k hrubému domácímu produktu do konce tohoto desetiletí překoná historické maximum 106 % HDP zaznamenané po druhé světové válce. Do roku 2036 by mohl dosáhnout až 120 % HDP. S rostoucím objemem zadlužení investoři požadují vyšší výnos za držení amerických státních dluhopisů. To tlačí vzhůru náklady, za které si federální vláda půjčuje nové prostředky a refinancuje existující závazky. Náklady na obsluhu dluhu už v současnosti překračují federální výdaje na národní obranu. Právě kombinace vysokého zadlužení a dražšího financování představuje problém, protože jednotlivé faktory se mohou vzájemně posilovat. Vyšší úroky zvyšují rozpočtové výdaje, což může vytvářet potřebu dalšího zadlužování. Napětí se v posledních dnech projevilo také přímo na americkém dluhopisovém trhu. Ministerstvo financí ve středu oznámilo, že zdvojnásobí odkupy dlouhodobých vládních dluhopisů ve snaze zmírnit jejich nedávný výprodej. Spojené státy minulý týden při prodeji třicetiletých dluhopisů zaplatily nejvyšší náklady na financování od roku 2001. Středeční aukce desetiletých státních dluhopisů zase přinesla nejvyšší výnos od roku 2007. Investoři přitom sledují právě velikost amerického dluhu a rychlost, s jakou dále roste. Trumpovy daňové škrty zvýší dluh o další biliony dolarů Donald Trump se do Bílého domu v roce 2025 vrátil mimo jiné se slibem omezit neefektivní vládní výdaje. Ministr financí Scott Bessent následně stanovil cíl snížit rozpočtový deficit do konce Trumpova funkčního období na 3 % HDP. Dosavadní kroky ke snižování některých výdajů však byly vyváženy rozsáhlými daňovými škrty obsaženými v klíčovém rozpočtovém zákoně z roku 2025, známém jako One Big Beautiful Bill Act. Tato legislativa má podle uvedených odhadů do roku 2034 zvýšit americký dluh o více než 4 biliony dolarů. Trump navíc požaduje výrazné zvýšení výdajů na obranu. Roční rozpočet na tuto oblast by podle jeho návrhu měl vzrůst o více než polovinu na 1,5 bilionu dolarů, což by představovalo největší požadavek na financování obrany v historii Spojených států. Rozpočtový deficit se přitom v roce 2025 snížil na 5,9 % HDP z 6,3 % o rok dříve. Kongresový rozpočtový úřad očekává, že letos mírně klesne na 5,8 % HDP. I tak ale zůstává výrazně nad cílem 3 % HDP. Samotný státní dluh je výsledkem dlouhodobého hromadění každoročních rozpočtových deficitů, ke kterým se přidávají úrokové náklady. Významným problémem je, že vysoké deficity přetrvávají v období relativně silné ekonomiky. Spojené státy nadále hospodaří s ročními schodky v řádu přibližně 2 bilionů dolarů, přestože ekonomické podmínky nejsou mimořádně nepříznivé. Případné oslabení ekonomiky nebo další vyhrocení konfliktů v zahraničí by mohlo tlak na veřejné finance ještě zvýšit. Americký dluh roste o 7,9 miliardy dolarů denně Rychlost současného zadlužování dobře ukazuje přepočet na kratší časové období. Podle výpočtů společného hospodářského výboru Kongresu se americký státní dluh během posledního roku zvyšoval přibližně o 7,9 miliardy dolarů každý den. To odpovídá zhruba 91 000 dolarů za sekundu. Za celý rok pak dluh vzrostl přibližně o 3 biliony dolarů. Překonání hranice 40 bilionů dolarů proto představuje nejen symbolický milník, ale zároveň upozorňuje na rychlost, s jakou se americké veřejné finance dál zadlužují.) Pro investory je zásadním rizikem především případný další růst požadovaných výnosů amerických státních dluhopisů. Pokud by obavy o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí vedly investory k požadavku na vyšší úrokovou prémii, zvýšily by se náklady vlády na financování dluhu. Vyšší úrokové náklady by následně samy přispívaly k dalším rozpočtovým schodkům a růstu zadlužení. Právě tento mechanismus představuje jedno z hlavních rizik současné trajektorie amerických veřejných financí. Vývoj je o to výraznější, že současné problémy nevznikly během jediného prezidentského období. Americký dluh se prudce zvyšoval během posledních dvou desetiletí a výrazně k tomu přispěla mimořádná fiskální opatření během finanční krize i pandemie. Příležitosti k výraznějšímu omezení výdajů během období hospodářského růstu přitom nebyly využity. Překročení hranice 40 bilionů dolarů tak přichází v době, kdy americká vláda čelí současně vysokým deficitům, rostoucím úrokovým nákladům a tlaku na další veřejné výdaje. Pokud by investoři začali kvůli obavám o stav amerických financí požadovat ještě vyšší výnosy nebo přesouvat kapitál jinam, náklady na financování by mohly dále růst.