Zdroj ČTK Datum zveřejnění článku: 19. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Inflace v Evropské unii v červenci zrychlila na 3 % Česká harmonizovaná inflace vzrostla na 1,3 % Nižší inflaci než Česko mělo pouze Švédsko Inflace v eurozóně dosáhla 2,9 % a překračuje cíl ECB Meziroční inflace v Evropské unii v červenci mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 3 %, zatímco v červnu jejich meziroční růst dosahoval 2,9 %. Česká republika se navzdory vlastnímu mírnému zrychlení inflace zařadila mezi země s nejpomalejším růstem cen v celé EU. Podle harmonizovaných údajů statistického úřadu Eurostat dosáhla meziroční míra inflace v Česku v červenci 1,3 %, oproti 1,1 % v předchozím měsíci. Nižší hodnotu vykázalo pouze Švédsko, kde spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 0,3 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko. Spotřebitelské ceny tam v červenci meziročně vzrostly o 8,2 %. I v jeho případě ale došlo ke zpomalení, protože v červnu dosahovala inflace 9,2 %. Vývoj evropských spotřebitelských cen v poslední době významně ovlivňuje konflikt na Blízkém východě. Ten přispěl k růstu cen pohonných hmot a vytvořil nové inflační tlaky napříč evropskými ekonomikami. Česká inflace zůstává hluboko pod průměrem Evropské unie Při porovnávání českých údajů je nutné rozlišovat mezi dvěma způsoby výpočtu inflace. Eurostat pro srovnání jednotlivých členských zemí používá harmonizovaný index spotřebitelských cen. Jeho metodika se liší od ukazatele používaného Českým statistickým úřadem. Podle harmonizovaných dat Eurostatu inflace v České republice v červenci zrychlila z 1,1 na 1,3 %. Český statistický úřad minulý týden oznámil, že podle jeho metodiky meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,7 %, zatímco v červnu činil 1,5 %. Oba ukazatele tak zaznamenaly zrychlení o 0,2 procentního bodu, jejich výsledná úroveň se však kvůli odlišné metodice liší. Pro srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je rozhodující harmonizovaný údaj Eurostatu. Ten ukazuje, že česká inflace byla v červenci o 1,7 procentního bodu nižší než průměr celé Evropské unie. Nižší růst spotřebitelských cen zaznamenalo pouze Švédsko. Výrazně odlišná situace panovala v Rumunsku. Přestože tam meziroční inflace proti předchozímu měsíci klesla o celý procentní bod, její úroveň 8,2 % zůstala nejvyšší ze všech členských zemí EU. Rozdíly mezi jednotlivými evropskými ekonomikami tak zůstávají značné. Zatímco některé země vykazují růst cen výrazně pod 2 %, jinde se inflace stále pohybuje na několikanásobně vyšších úrovních. Celkově však inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Červnových 2,9 % vystřídala hodnota 3 %, což potvrzuje pokračující cenové tlaky v evropské ekonomice. Inflace v eurozóně zůstává nad cílem ECB Podobný vývoj jako v celé Evropské unii zaznamenala také eurozóna. Meziroční inflace v zemích používajících společnou evropskou měnu v červenci vzrostla na 2,9 % z červnových 2,8 %. Eurostat tím potvrdil svůj rychlý odhad zveřejněný na konci července. Inflace v eurozóně se již několik měsíců drží nad 2% cílem Evropské centrální banky. Cenové tlaky spojené s konfliktem na Blízkém východě přiměly ECB v červnu k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za téměř tři roky. Centrální banka tehdy zvýšila klíčovou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 2,25 %. Na následujícím červencovém zasedání pak podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Vývoj inflace tak zůstává jedním z hlavních faktorů určujících další nastavení evropské měnové politiky. Červencové údaje zatím ukazují, že cenové tlaky zcela neustupují. Na úrovni EU i eurozóny meziroční tempo růstu spotřebitelských cen proti červnu mírně zrychlilo. Ke zpřísnění měnové politiky přistoupila v červnu rovněž Česká národní banka. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Na dalším měnověpolitickém zasedání na začátku srpna ji ponechala beze změny. Současně ale centrální banka snížila odhad průměrné české inflace pro letošní rok. Nově očekává hodnotu 2 %, zatímco dřívější prognóza počítala s 2,2 %. Červencová data tak vytvářejí smíšený obraz. Na jedné straně meziroční inflace v České republice mírně zrychlila podle harmonizované i domácí metodiky. Na druhé straně zůstává český růst spotřebitelských cen velmi nízký v porovnání s většinou Evropské unie a ČNB současně snížila celoroční inflační prognózu. Konflikt na Blízkém východě zvyšuje tlak na ceny energií Významným faktorem současného inflačního vývoje je pokračující konflikt na Blízkém východě. Americko-izraelské útoky na Írán, které válku odstartovaly na konci února, výrazně narušily lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Strategickým průlivem za běžných podmínek prochází přibližně pětina světových dodávek ropy, takže omezení dopravy má význam pro globální energetické trhy. Konflikt následně přispěl k růstu cen pohonných hmot, který se promítá do inflačních tlaků také v Evropě. Situace se dočasně zlepšila ve druhé polovině června. Na základě memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem byl Hormuzský průliv znovu otevřen. Toto období však netrvalo dlouho. Po opětovném vyhrocení konfliktu na začátku července Teherán oznámil další uzavření průlivu. Vývoj na Blízkém východě se tak znovu stal zdrojem nejistoty pro světový obchod s ropou a následně také pro vývoj spotřebitelských cen. Právě energetické dopady konfliktu představují důležitou součást současného inflačního prostředí. ECB na tyto tlaky reagovala červnovým zvýšením sazeb a také ČNB ve stejném měsíci přistoupila ke zpřísnění své měnové politiky. Červencová čísla ukazují, že inflace v Evropě zůstává zvýšená. V celé EU dosáhla 3 % a v eurozóně 2,9 %, tedy nad inflačním cílem ECB. Česká republika se přesto drží výrazně pod evropským průměrem. Harmonizovaná česká inflace ve výši 1,3 % byla v červenci druhá nejnižší v celé Evropské unii. Přestože proti červnu mírně zrychlila, rozdíl proti evropskému průměru zůstává výrazný. Další vývoj bude ovlivňovat nejen domácí cenová dynamika, ale také energetické tlaky spojené s pokračujícím konfliktem a situací kolem Hormuzského průlivu. Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:  červenec 2025únor 2026březen 2026duben 2026květen 2026červen 2026červenec 2026EU2,42,12,83,23,32,93,0Eurozóna2,01,92,63,03,22,82,9Belgie2,61,42,24,24,03,33,6Bulharsko3,42,12,86,06,35,24,4Česko2,51,01,52,11,81,11,3Dánsko2,20,51,01,21,81,81,6Estonsko5,63,23,53,23,62,02,0Finsko1,91,82,52,42,82,72,5Francie0,91,12,02,52,82,02,4Chorvatsko4,53,94,65,44,94,23,6Irsko1,62,53,63,63,53,23,1Itálie1,71,51,62,83,23,02,9Kypr0,10,91,53,03,54,14,4Litva3,43,34,44,95,15,45,4Lotyšsko3,92,43,42,93,53,32,5Lucembursko2,61,83,85,24,53,73,4Maďarsko4,21,62,12,62,32,11,6Malta2,52,32,32,52,12,02,1Německo1,92,02,82,92,72,42,8Nizozemsko2,62,32,62,53,42,53,0Polsko2,92,53,23,43,33,03,1Portugalsko2,52,12,73,33,13,13,1Rakousko3,72,33,23,43,73,22,7Rumunsko6,68,39,09,59,79,28,2Řecko3,73,13,44,64,93,92,7Slovensko4,64,03,74,14,03,53,2Slovinsko2,92,82,43,43,83,73,0Španělsko2,72,53,43,53,63,63,9Švédsko3,11,71,50,51,11,00,3