ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 11. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. USA a Japonsko poprvé od roku 1998 koordinovaně podpořily jen, který předtím oslabil na 163,73 za dolar. Americká strana nakupovala jeny za eura, čímž se vyhnula přímému prodeji dolarů v době zvýšené inflace. Zpráva o intervenci zasáhla také bitcoin, zatímco japonské firmy dál rozvíjejí infrastrukturu pro stablecoiny navázané na jen.   První společný zásah od asijské finanční krize Washington a Tokio koordinovaně nakoupily japonské jeny poprvé od roku 1998, kdy světové trhy procházely důsledky asijské finanční krize. Japonsko nynější operaci potvrdilo 3. srpna 2026. Americké ministerstvo financí provedlo svou část už 31. července. Měnový pár americký dolar/japonský jen (USDJPY=X) se před zásahem dostal na 163,73 jenu za dolar, tedy na nejslabší úroveň japonské měny přibližně za čtyři desetiletí. Během několika následujících dnů kurz zamířil zpět k hranici 157 jenů. Pro japonskou měnu šlo o nejvýraznější týdenní posílení za dva roky. Neobvyklá byla především mechanika americké části transakce. Newyorský Fed tentokrát při nákupu jenů neprodával dolary, nýbrž eura. Operaci jménem ministerstva financí zprostředkovaly banky Goldman Sachs Group (GS) a Morgan Stanley (MS) . Podle analytiků HSBC citovaných agenturou Reuters mohl být takový postup bezprecedentní. Tlak se proto přenesl na měnový pár euro/japonský jen (EURJPY=X) . Euro během několika dnů vůči jenu oslabilo o více než 4 %. Volba evropské měny umožnila Washingtonu podpořit japonský kurz bez přímého prodeje dolarů, který by mohl být vykládán jako snaha americké vlády o všeobecně slabší dolar. Takový výklad by zároveň komplikoval komunikaci Federálního rezervního systému v době, kdy inflace zůstává nad jeho cílem. Reuters uvedl, že svou měnovou operaci odděleně koordinovala s Japonskem také Jižní Korea, která prodávala dolary a nakupovala wony. Rozsah zásahu a dopad na exportéry Údaje centrální banky citované Reuters naznačují, že Japonsko mohlo při nákupu jenů použít až 36,58 miliardy dolarů. Americká část měla podle CNBC dosahovat pěti až deseti miliard dolarů. Tato částka se objevila na poznámkovém bloku, který ministr financí Scott Bessent přinesl na zasedání kabinetu. Rozdíl mezi příspěvky obou zemí ukazuje, že americké zapojení představovalo především potvrzení koordinace. Japonská rezervní aktiva dosahovala podle tamního ministerstva financí v březnu 2026 přibližně 1,37 bilionu dolarů. Uváděný americký objem tak odpovídal jen malé části rezerv, které má Tokio k dispozici. Posílení jenu se bezprostředně promítá do přepočtu zahraničních tržeb japonských exportérů. Toyota Motor Corporation (TM) a Sony Group Corporation (SONY) vytvářejí značnou část výnosů mimo Japonsko a následně je převádějí do domácí měny. Silnější jen snižuje jejich hodnotu po přepočtu a tím ovlivňuje vykazovaný zisk. Současná operace měla také omezit tlak na Japonsko, aby při obraně kurzu prodávalo americké státní dluhopisy ze svých rezerv. Volba eur na americké straně současně ponechala dolar mimo bezprostřední debatu o kurzu a inflační politice. Bitcoin reagoval poklesem, firmy budují digitální koleje jenu Bitcoin vůči americkému dolaru (BTC-USD) po zveřejnění zprávy o intervenci během několika hodin oslabil o více než 2 %, uvedl Yahoo Finance. Reakce souvisela s obavami z uzavírání takzvaných carry trades, při nichž se levně vypůjčené jeny používají k financování pozic v rizikovějších aktivech. Výraznější pohyb nastal v srpnu 2024, kdy překvapivé zvýšení sazeb Bank of Japan vyvolalo prudké posílení jenu. Bitcoin tehdy podle CoinDesk během jediného týdne klesl přibližně z 62 000 na 49 000 dolarů. Tentokrát japonská centrální banka měnovou politiku nezměnila a Bessent zásah avizoval předem, takže uzavírání pozic probíhalo klidněji. Intervence zároveň znovu otevřela debatu o digitální infrastruktuře japonské měny. Generální ředitel společnosti Startale Group Sota Watanabe uvedl, že koordinace v takovém rozsahu odráží systémový význam jenu. Startale spolu s SBI Shinsei Trust Bank vyvinula stablecoin JPYSC krytý japonskou měnou, který CoinMarketCap označuje za první japonský stablecoin zajištěný svěřenskou bankou. Watanabe současně upozornil, že devizové intervence zůstávají účinné mimo jiné proto, že se používají jen výjimečně. Vedle Startale budují vlastní infrastrukturu pro stablecoiny denominované v jenech také SBI Holdings (8473.T) a konsorcium japonských megabank. Rozvoj těchto systémů pokračuje nezávisle na krátkodobých pohybech měnového kurzu.