ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 13. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Kapacita přístavů, nákladních terminálů a pozemní dopravy nestačí růstu objemu přepravovaného zboží. Maersk upozornil, že patnáct let nedostatečných investic do infrastruktury zvyšuje sazby a prodlužuje dodávky. Akcie Maersku po zvýšení výhledu zisku pro rok 2026 vzrostly o 7 procent.   Silná poptávka naráží na limity infrastruktury Globální námořní přeprava si podle vedení dvou velkých rejdařských společností udržuje vysoké objemy navzdory geopolitickému napětí, válce v Íránu a dopadům amerických cel. Slabým místem dodavatelských řetězců se však stává infrastruktura na pevnině, která nedokáže stejně rychle navyšovat kapacitu. Generální ředitel společnosti Maersk A/S (MAERSK-B.CO) Vincent Clerc ve čtvrtek v rozhovoru pro CNBC uvedl, že poptávka i ekonomika prokázaly mimořádnou odolnost. Přepravované objemy podle něj pokračují bez citelného oslabení, přestože mezinárodní obchod ovlivňují ozbrojené konflikty a změny celní politiky Spojených států. Růst přepravy ale stále častěji naráží na omezenou kapacitu přístavních terminálů, nákladních areálů a navazujících silničních či železničních spojení. Výsledkem jsou fronty, zdržení při odbavování zásilek a tlak na růst přepravních sazeb. Clerc tento stav spojil s tím, že se do pozemní infrastruktury přibližně 15 let nedostatečně investovalo, zatímco objem světového obchodu dál rostl. Podle jeho vyjádření se nyní ukazuje, kde leží provozní hranice přístavů a dopravních sítí. Jejich rozšíření přitom nebude okamžité a vyrovnání dlouhodobého investičního deficitu si vyžádá čas. Náklad se přesouvá na silnice Tlak na pozemní dopravu zesilují také problémy na hlavních vodních trasách. Zdroj uvádí faktické uzavření Hormuzského průlivu, nízkou hladinu Rýna v Evropě a provozní komplikace v Panamském průplavu. Část nákladu se kvůli těmto omezením přesouvá z vodních cest na silnice. Silniční dopravci však v řadě zemí nemají dostatečné kapacity, aby dodatečný objem zvládli bez prodlev. Nedostatek nákladních vozidel a omezená průchodnost navazující infrastruktury se podle Clerca promítají do cen přepravy. Šéf Maersku proto očekává pokračující kolísání sazeb a častější vznik úzkých míst, aniž by uvedl konkrétní odhad jejich dalšího vývoje. Podobný obraz popsal generální ředitel společnosti Hapag-Lloyd AG (HLAG.DE) Rolf Habben Jansen. Objemy námořní přepravy označil za mimořádně silné a uvedl, že poměr mezi nabídkou přepravní kapacity a poptávkou je vyrovnanější, než se dříve čekalo. Problémy jsou patrné zejména v některých velkých asijských uzlech. Habben Jansen jako příklad zmínil Šanghaj, kde přístavy podle něj obtížně zvládají současnou poptávku. Přetížení se následně propisuje do čekacích dob lodí, rychlosti manipulace s kontejnery i termínů doručení zboží do dalších částí logistického řetězce. Maersk zvýšil výhled, konflikt zatížil náklady Hapag-Lloyd Akcie Maersku ve čtvrtečním dopoledním evropském obchodování vzrostly o 7 procent. Firma současně podruhé v letošním roce zvýšila vlastní výhled hospodaření pro rok 2026. Reagovala tak na dosavadní vývoj přepravních objemů, sazeb a výsledků. Za období od dubna do června vykázal Maersk předběžný očištěný zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací, tedy EBITDA, ve výši 3 miliard dolarů. Konsensus sestavený společností LSEG počítal s 2,04 miliardy dolarů, takže oznámený údaj byl téměř o miliardu dolarů vyšší. Akcie Hapag-Lloyd po zveřejnění výsledků přidaly 0,7 procenta. Německý přepravce zaznamenal vyšší přepravované objemy a vyšší spotové sazby. Současně však vyčíslil nákladový dopad konfliktu na Blízkém východě na 600 milionů dolarů. Dodatečné výdaje Hapag-Lloyd souvisely především s palivy a energiemi. Výsledky obou společností tak vedle silné poptávky odrážejí také rostoucí provozní náklady a omezení infrastruktury, která komplikují pohyb zboží mezi přístavy, terminály a konečnými místy doručení.