Zdroj Investing.com Datum zveřejnění článku: 10. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Wall Street mírně oslabil po nejsilnějším týdnu od dubna Ropa zdražila přibližně o 5 % kvůli napětí s Íránem Slabší zaměstnanost snížila očekávání zářijového zvýšení sazeb Fedu Intel Corp. (INTC) klesl po oznámení emise akcií za 15 miliard USD Wall Street zahájil nový týden opatrně. Hlavní americké akciové indexy v pondělí mírně oslabily poté, co za sebou měly nejlepší týden od poloviny dubna. Náladu tentokrát zhoršoval především prudký růst cen ropy, slabší výkon technologických titulů a pokles realitního sektoru. Předchozí týden přitom přinesl výrazně příznivější vývoj. Akciím pomáhal pokles cen ropy, silná výsledková sezóna a návrat zájmu o polovodičové společnosti. Širší americký trh se díky růstu dostal zpět na rekordní úrovně, kde se naposledy nacházel na začátku června. K pozitivnímu sentimentu přispěla také slabší než očekávaná červencová zpráva z amerického trhu práce. Investoři v reakci na ni snížili očekávání, že Federální rezervní systém v září zvýší úrokové sazby. Pozornost trhu se proto nyní přesouvá k červencovým inflačním údajům, které mohou nabídnout další vodítko pro další směřování měnové politiky. Index S&P 500 klesl o 0,1 % na 7 753,46 bodu, technologický Nasdaq Composite odepsal 0,3 % a uzavřel na 26 605,36 bodu. Dow Jones Industrial Average rovněž ztratil 0,1 % a obchodování zakončil na 53 975,63 bodu. Situace přitom zůstává nejistá. Přestože slabší data z trhu práce snížila pravděpodobnost dalšího zvýšení sazeb, červencová inflace zatím zveřejněna nebyla. Dalším zdrojem nejistoty jsou vysoké náklady na dlouhodobé financování. Výnos třicetiletých amerických dluhopisů po posledním rozhodnutí Fedu vystoupal na nejvyšší úroveň od roku 2007. Ropa prudce zdražila kvůli napětí kolem Íránu a Hormuzského průlivu Významným faktorem pondělního obchodování byl návrat prudkého růstu cen ropy. Cena suroviny vyskočila přibližně o 5 % poté, co Írán odmítl přímá jednání se Spojenými státy a uvedl, že plné znovuotevření Hormuzského průlivu bude možné pouze po splnění určitých podmínek ze strany Washingtonu. Obavy o regionální dodávky ropy navíc posílily útoky jemenských Húsíů podporovaných Íránem na saúdskoarabskou energetickou infrastrukturu. Futures na Brent vzrostly o 4,9 % na 87,67 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate posílila o 5,1 % na 82,15 USD za barel. Oba kontrakty přitom přicházely z týdne, během kterého ztratily více než 7 %. Za předchozím poklesem stála především vyjádření amerických představitelů včetně prezidenta Donalda Trumpa, že jednání s Íránem pokračují. Ke konci týdne se však propad cen ropy zmírnil. Teherán opakovaně odmítal tvrzení Washingtonu o pokračujících jednáních a objevily se zprávy, že připravovaný rámec pro správu Hormuzského průlivu by mohl zakázat průjezd americkým, izraelským a dalším nepřátelským plavidlům. Íránská státní média uvedla, že parlamentní komise tento rámec schválila včetně zákazu pro uvedená plavidla. Írán zároveň uvedl, že společné prohlášení s Ománem o správě průlivu zatím nebylo dokončeno. Součástí plánu mají být mechanismy pro sledování průjezdu plavidel, za který by měla být vybírána kompenzace. Teherán současně prozatím odmítl přímá jednání se Spojenými státy a odvolával se na údajné porušování prozatímní mírové dohody uzavřené v červnu. Mezi podmínky pro úplné otevření Hormuzského průlivu zařadil ukončení americké námořní blokády, zrušení sankcí a náhradu válečných škod. Trump naopak uvedl, že také požaduje od Íránu kompenzace, a své zástupce instruoval, aby tento požadavek zahrnuli do případných budoucích jednání. Současně se objevily informace, že americký prezident je připraven nechat na Írán působit ekonomický tlak namísto zahájení nové vojenské ofenzivy. Slabší trh práce přesouvá pozornost k červencové inflaci Vedle geopolitiky budou pro Wall Street zásadní také nová americká makroekonomická data. Ve středu má být zveřejněn červencový index spotřebitelských cen CPI, ve čtvrtek bude následovat index výrobních cen PPI a v pátek údaje o červencových maloobchodních tržbách. Význam těchto statistik zvýšila páteční zpráva z trhu práce. Americká ekonomika během července ztratila 23 000 pracovních míst, což představovalo první záporný výsledek od února. Hlavní příčinou byl pokles zaměstnanosti ve vzdělávání na úrovni místních samospráv. Údaje za květen a červen byly navíc souhrnně revidovány směrem dolů o 103 000 pracovních míst. Fed tak stojí před komplikovanou kombinací faktorů. Celkový stav amerického pracovního trhu zůstává navzdory slabému červencovému výsledku solidní, zároveň se však objevují známky ochlazování zaměstnanosti. Na druhé straně přetrvávají inflační rizika, která zvyšuje zejména volatilita cen ropy související s válkou s Íránem. Na posledním červencovém měnověpolitickém zasedání navíc někteří představitelé centrální banky vykazovali jasný příklon ke zvýšení sazeb. Obchodníci po zveřejnění slabých údajů z trhu práce omezili očekávání zářijového zvýšení úrokových sazeb. Právě nadcházející inflační statistiky nyní mohou rozhodnout o tom, zda tento posun v očekáváních vydrží. Pozornost bude soustředěna především na jádrovou inflaci. Očekávání uvedené v původních odhadech počítá s jádrovým CPI kolem 2,5 %. Taková hodnota by stále zůstávala nad 2% inflačním cílem Fedu, zároveň by však nebyla od tohoto cíle výrazně vzdálená. Kombinace mírného inflačního výsledku a absence zářijového zvýšení sazeb by mohla vytvořit příznivější prostředí pro akciový trh. Intel získává kapitál, zatímco Apple zasáhlo snížení doporučení Mezi nejvýraznější pondělní pohyby jednotlivých titulů patřil Intel (INTC) , jehož akcie zakončily obchodování poklesem o 4,1 %. Výrobce čipů oznámil plánovanou emisi akcií v hodnotě 15 miliard USD. Část získaných prostředků chce využít na kapitálové výdaje. Společnost současně uvedla, že její zákazníci nadále signalizují silné a udržitelné prostředí poptávky, které podporují mimořádné investice do výpočetní infrastruktury pro umělou inteligenci. Emise přichází v období, kdy akcie Intelu výrazně rostly díky snahám společnosti o obrat a návrat mezi hlavní síly globálního polovodičového průmyslu. Od začátku roku se hodnota akcií téměř ztrojnásobila, čímž Intel překonal konkurenční Advanced Micro Devices (AMD) , Nvidia (NVDA) i širší Philadelphia Semiconductor Index . Při současné tržní kapitalizaci by prodej akcií za přibližně 15 miliard USD znamenal zhruba 3% zředění stávajících akcionářů. O rok dříve by přitom obdobně velká emise znamenala zředění téměř o 50 %. Růst hodnoty společnosti tak výrazně změnil relativní dopad takto rozsáhlého získávání kapitálu. Zároveň jde o další příklad vysoké kapitálové náročnosti současného rozvoje umělé inteligence. Investice do AI infrastruktury jsou v současnosti natolik rozsáhlé, že provozní peněžní toky některých společností nestačí k jejich plnému financování. Rozdíl proto musí pokrývat kapitálové trhy prostřednictvím nového dluhu nebo akciového kapitálu. Slabší pondělí zažila také Apple (AAPL), jejíž akcie klesly o 1,5 %. Titul zasáhlo snížení investičního doporučení poté, co kontroly dodavatelského řetězce naznačily, že technologická společnost zrušila plánovaný celoskleněný iPhone. Tento vývoj podle zveřejněného hodnocení komplikuje cestu společnosti k dražším zařízením. Pondělní mírný pokles Wall Street tak přišel po mimořádně silném předchozím týdnu a v prostředí několika protichůdných faktorů. Slabší americký trh práce snížil očekávání dalšího zvýšení sazeb, ale současně zůstává otevřená otázka inflace. K tomu se přidává prudký návrat růstu cen ropy, geopolitická nejistota kolem Íránu a Hormuzského průlivu a pokračující otázky spojené s financováním rozsáhlých investic do AI.