ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 29. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Místní odpor v prvním čtvrtletí zablokoval či zdržel projekty datových center za přibližně 130 miliard dolarů. Více než polovina Američanů pociťuje kvůli rozšiřování umělé inteligence spíše obavy než nadšení. Meta v rámci urovnání sporu souhlasila se sankcemi až 17 miliard dolarů a změnami služeb pro dospívající.   Důvěra v technologický sektor slábne Rychlý rozmach umělé inteligence prohloubil ve Spojených státech nedůvěru vůči technologickému sektoru. Obavy se týkají zejména dopadu automatizace na pracovní místa, rostoucího vlivu největších firem a výstavby rozsáhlých datových center. Do debaty se zároveň vracejí výhrady vůči sociálním sítím, jejich návykovosti a dopadu na děti. Podle nedávné zprávy Pew Research Center uvádí více než polovina Američanů, že z rostoucího využívání AI v každodenním životě má spíše obavy, než že by je vítala. V roce 2021 tento postoj zastávalo 37 procent respondentů. Průzkum Searchlight Institute zase ukázal, že výrazná většina voličů považuje vliv sociálních sítí na společnost za negativní. Nízká je také důvěra v představitele největších firem zaměřených na AI. V průzkumu CNBC Generation Lab mezi lidmi ve věku 18 až 34 let uvedlo přes 75 procent dotázaných, že nevěří generálnímu řediteli Anthropicu Dariu Amodeiovi, že bude jednat odpovědně. Obdobně se zhruba 70 procent respondentů vyjádřilo o šéfovi OpenAI Samu Altmanovi a generálním řediteli společnosti Meta Platforms (META) Marku Zuckerbergovi. Anthropic i OpenAI přitom podle zdrojového textu dosahují ocenění blížícího se jednomu bilionu dolarů a připravují se na možné vstupy na burzu. Odpor veřejnosti vůči AI má být podle dřívějších informací CNBC uveden mezi hlavními rizikovými faktory v emisním prospektu Anthropicu. Amodei začátkem měsíce napsal na síti X, že jde především o krizi důvěry. Podle něj lidé nedůvěřují firmám, vládám ani technologickému odvětví a předpokládají, že nové systémy mohou být použity proti jejich zájmům. Dodal, že příčiny tohoto postoje sahají desítky let do minulosti a AI je pouze jeho nejnovějším projevem. Výstavba datových center naráží na místní odpor Nejviditelnějším bodem sporu se stala datová centra, v nichž se nachází infrastruktura pro trénování a provoz modelů umělé inteligence. Podle Data Center Watch byly během prvního čtvrtletí letošního roku kvůli nesouhlasu místních komunit zablokovány nebo odloženy projekty v hodnotě přibližně 130 miliard dolarů. Za pouhé tři měsíce se tak objem dotčených staveb přiblížil 156 miliardám dolarů, které připadaly na celý rok 2025. Koalice Stop Data Centers proto prosazuje celostátní moratorium na nové projekty, aby zákonodárci a veřejnost získali více času na posouzení jejich ekologických, společenských a hospodářských dopadů. Organizace Food and Water Watch upozorňuje na spotřebu vody, možné zvyšování účtů za energie, emise, hluk a zábor zemědělské půdy. Její organizační ředitelka Emily Wurthová uvedla, že v některých částech Arizony, Michiganu a Pensylvánie přicházejí proti plánovaným projektům vystupovat stovky lidí. Rozsah odporu podle ní zaskočil firmy i zákonodárce. Kritika zaznívá také zevnitř technologického sektoru. Inženýři společnosti Amazon.com (AMZN) v červnu vypovídali před městskou radou v Seattlu, kde žádali přísnější regulaci datových center pro AI a kritizovali využívání znečišťujících zdrojů energie v některých provozech firmy. Postoj veřejnosti nicméně není jednotný. Jennifer Huddlestonová z Cato Institute uvedla, že řada odborových organizací výstavbu podporuje kvůli pracovním místům ve stavebnictví a následné poptávce po elektrikářích či odbornících na vytápění a klimatizaci. Provozovatelé rozsáhlé cloudové infrastruktury argumentují rostoucí poptávkou a využitím svých služeb například v lékařském výzkumu či precizním zemědělství. Sociální sítě a kamerové systémy pod tlakem Technologické firmy čelí kritice také kvůli sociálním sítím. Meta tento týden urovnala spor s dvoustranickou koalicí generálních prokurátorů amerických států, podle nichž Facebook a Instagram ohrožovaly děti a dospívající. Společnost souhlasila se sankcemi dosahujícími až 17 miliard dolarů a s rozsáhlými úpravami svých produktů. Mezi změny patří výchozí denní limit dvou hodin pro dospívající na Facebooku a Instagramu, vypnutí upozornění během školní výuky a rozšířené rodičovské nástroje. Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta, který se na vedení případu podílel, uvedl, že dohodnutá opatření představují základní úroveň, nikoli konečnou hranici změn. Jim Steyer, ředitel neziskové organizace Common Sense Media, označil odpor vůči technologickému sektoru za celostátní a nestranický. Podle něj se podobné výhrady objevují mezi republikánskými i demokratickými voliči a současná intenzita je nejvyšší od založení organizace před více než 20 lety. Další spor se týká kamer společnosti Flock Safety. Její zařízení fotografují registrační značky projíždějících automobilů a pomocí AI z nich získávají údaje. Systémy byly instalovány v tisících amerických měst a obcí. Kritici tvrdí, že policie kamery využila ke sledování žen nebo že získaná data přispěla k neoprávněným obviněním. Podle iniciativy DeFlock letos smlouvy s firmou deaktivovalo, odmítlo nebo zrušilo více než 90 měst. Flock uvádí, že počet nových městských partnerství převyšuje neprodloužené kontrakty přibližně v poměru deset ku jedné. Firma podpořila regulaci automatického čtení registračních značek a doplnila funkce, které mají upozorňovat na neobvyklé vyhledávání v jejích systémech.