ZdrojMarket WatchDatum zveřejnění článku: 18. 8. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Donald Trump odložil o tři dny zavedení 50% cel na kanadské zboží za 20 miliard dolarů. Americký prezident uvedl, že Spojené státy a Kanada dosáhly dohody, jejíž dokumenty ještě musejí být dokončeny. Cla se měla týkat mimo jiné mléčných výrobků, alkoholu, hokejového vybavení a produktů ze dřeva.   Platnost cel se odkládá o tři dny Americký prezident Donald Trump ustoupil od okamžitého zavedení nových 50procentních cel na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Opatření mělo začít platit ve středu ráno, prezident je však v úterý pozdě večer pozastavil na tři dny. Trump své rozhodnutí oznámil prostřednictvím příspěvku na sociální síti. Odklad podle něj souvisí s tím, že Spojené státy a Kanada dosáhly dohody. Současně upozornil, že obě strany ještě musejí dokončit příslušné dokumenty. Bližší parametry ujednání ani konkrétní závazky jednotlivých zemí ve svém sdělení nepopsal. Prezident zároveň naznačil, že součástí dohody by mohl být také sporný ropovod Keystone XL. Napsal, že projekt může být „probuzen z hrobu“. Povolení pro ropovod zrušil Trumpův předchůdce Joe Biden. Z prezidentova příspěvku však nevyplynulo, jakou podobu by případné obnovení projektu mělo mít ani jak přesně souvisí s odkladem cel. Ještě před oznámením třídenní pauzy analytici předpokládali, že Trump od plánovaného zavedení nových dovozních poplatků ustoupí. Konečné rozhodnutí znamená, že cla nezačala platit v původně stanoveném středečním termínu. Další postup bude záviset na dokončení dokumentů k avizované dohodě. Washington hledal nový právní základ Plán na zavedení 50procentních cel Trumpova administrativa oznámila 20. července. Pro jejich uplatnění chtěla využít paragraf 338 celního zákona z roku 1930. Tento postup se stal jednou z právních cest, které administrativa zvažovala pro ukládání dovozních daní. Američtí představitelé začali prověřovat více možných pravomocí poté, co Nejvyšší soud v únoru odmítl využití zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 jako právního základu pro cla. Rozhodnutí soudu tak omezilo možnost opírat nová obchodní opatření právě o tuto legislativu. Paragraf 338 měl administrativě umožnit postupovat prostřednictvím jiné části amerického celního práva. Oznámený plán se týkal vymezeného souboru kanadských výrobků, nikoli veškerého dovozu z Kanady. V úterý večer však Trump jeho účinnost dočasně zastavil ještě předtím, než měly nové sazby vstoupit v platnost. Pozastavení je zatím stanoveno pouze na tři dny. Prezident své rozhodnutí spojil s dosaženou dohodou, avšak zároveň je podmínil dokončením dokumentace. Z jeho vyjádření nebylo patrné, zda budou cla po uplynutí této lhůty definitivně zrušena, upravena, nebo zda zůstane jejich další osud předmětem dokončování dohody. Opatření mířilo na mléčné výrobky, alkohol i dřevo Trumpova administrativa plánovaná cla minulý měsíc popsala jako reakci na údajnou kanadskou „diskriminaci“ amerických alkoholických nápojů, mléčných výrobků a motorových vozidel. Právě zacházení s tímto zbožím Washington uváděl jako důvod pro přípravu zvýšených dovozních sazeb. Mezi kanadskými produkty, na které se měla vztahovat nová 50procentní sazba, byly mléko, smetana a syrovátka. Seznam zahrnoval rovněž hokejové vybavení, alkoholické nápoje a vybrané výrobky ze dřeva, například dřevotřískové desky. Všechny tyto položky měly po vstupu opatření v platnost podléhat výrazně vyššímu clu. Rozsah připravovaného zásahu byl ve srovnání s celkovým obchodem mezi oběma zeměmi omezený. Podle analytiků by se nová cla vztahovala přibližně na pět procent celkového kanadského dovozu. Jejich hospodářské dopady proto hodnotili jako mírné, ačkoli sazba u dotčeného zboží měla dosahovat 50 procent. Hodnota výrobků zahrnutých do připravovaného opatření činila 20 miliard dolarů. Po úterním rozhodnutí zůstává jejich dosavadní celní režim zachován nejméně po dobu oznámené třídenní pauzy. Trump odklad zdůvodnil dohodou mezi Washingtonem a Ottawou, jejíž konečná podoba závisí na uzavření souvisejících dokumentů.