ZdrojFastCompanyDatum zveřejnění článku: 23. 9. 2026Původní článek: FastCompanyTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Zaměstnanci tráví přibližně třetinu pracovního týdne činnostmi, které sami považují za málo hodnotné 42 % pravidelných uživatelů AI podle průzkumu ušetří nejméně jeden pracovní den týdně AI se hodí zejména pro procesy, u kterých lze jednoznačně ověřit správnost výsledku Automatizace rutiny může zaměstnancům uvolnit více času pro strategii, rozhodování a kreativní práci Umělá inteligence nemusí nahrazovat kreativitu, aby výrazně změnila způsob práce. Největší krátkodobý přínos může mít naopak u rutinních činností, kde existuje jasný výsledek a lze jednoduše ověřit, zda systém úkol provedl správně. Od spuštění ChatGPT v roce 2022 se generativní AI rychle prosadila především při psaní, brainstormingu, tvorbě prezentací nebo převádění neuspořádaných myšlenek do strukturovaných plánů. Jde však právě o činnosti, u kterých je kvalita často subjektivní. Zaměstnanci mezitím stále tráví významnou část pracovního týdne administrativou. Data společnosti Salesforce (CRM) z její platformy Slack ukazují, že průměrný zaměstnanec věnuje přibližně třetinu pracovního týdne úkolům, které sám považuje za málo hodnotné. Ve financích může jít například o kontrolu tabulek nebo dohledávání chybějících údajů. Obchodní týmy zase tráví čas kontrolou smluv, aktualizací CRM systémů nebo dalšími opakujícími se procesy. Právě zde může automatizace pomocí AI přinést měřitelnější výsledky než snaha nahradit lidskou kreativitu. Nejlepší úkoly pro AI mají správnou odpověď Klíčovým rozdílem mezi kreativní a rutinní prací je možnost výsledek ověřit. Pokud AI kontroluje fakturu, porovnává údaje mezi dvěma databázemi nebo hledá nesrovnalosti ve smlouvě, lze relativně přesně určit, zda postupovala správně. U kreativních úkolů podobný standard často neexistuje. Neexistuje jediný objektivně správný marketingový slogan, nejlepší strategie nebo dokonalý text. Dva lidé mohou stejný výstup hodnotit zcela odlišně. Právě rozmach generativní AI přitom přirozeně nasměroval zaměstnance především k této oblasti. Prázdné textové pole chatbotu přímo vybízí k zadání typu „napiš e-mail“, „vymysli nápady“ nebo „vytvoř plán“. Data společnosti OpenAI podle podkladů ukazují, že psaní stále patří mezi nejčastější pracovní způsoby využití ChatGPT. To neznamená, že AI nemůže být při kreativní práci užitečná. Může sloužit jako nástroj pro brainstorming, vytvářet alternativy nebo pomáhat s prvním návrhem. Problém nastává ve chvíli, kdy má subjektivní výstup fungovat jako autoritativní součást kritického firemního procesu. Pro firmy proto může být vhodnější změnit základní otázku. Namísto pouhého zkoumání, zda AI určitý úkol zvládne, je důležité určit, jak lze poznat, že jej zvládla správně. Pokud existuje jasná možnost kontroly výsledku, lze kolem AI postupně vytvořit spolehlivější pracovní proces. Pokud ověření možné není, technologie může stále fungovat jako pomocník, ale její plná autonomie je obtížnější. AI už některým zaměstnancům šetří celý pracovní den Rozdíl mezi experimentováním s AI a skutečnou změnou pracovních procesů ukazují také data o produktivitě. Průzkum Boston Consulting Group z roku 2026 zjistil, že 42 % pravidelných uživatelů AI mezi pracovníky v první linii ušetří díky této technologii alespoň jeden celý pracovní den týdně. Více než polovina z nich ale podle průzkumu takto získaný čas nepřesměrovává k práci strategičtějšího charakteru. Samotné zavedení AI tedy automaticky neznamená, že se organizace zbaví neefektivních pracovních postupů. Skutečný přínos může vyžadovat jejich kompletní přepracování. Pokud zaměstnanec pomocí AI pouze rychleji dokončí jeden úkol, ale následně pokračuje ve stejném množství administrativy, potenciál technologie zůstává využitý pouze částečně. Výraznější změna nastává ve chvíli, kdy firma identifikuje celé procesy s opakujícími se a ověřitelnými úkoly. Ve financích může AI například porovnávat údaje, vyhledávat chybějící položky nebo upozorňovat na nesrovnalosti. V obchodních odděleních může pomáhat se zpracováním smluv nebo aktualizací databází. Podobný princip využívá také společnost Tabs, která se zaměřuje na automatizaci fakturace a finančních procesů. Její generální ředitel Ali Hussain popisuje, že i po několika kolech financování dlouho osobně spravoval fakturaci a inkaso firmy, aby mohl sledovat, které části procesu už lze automatizovat a kde technologie stále není připravena převzít hlavní roli. Zkušenost zdůrazňuje širší princip: vhodným kandidátem na automatizaci není nutně nejsložitější úkol, ale ten, u kterého lze jednoznačně ověřit výsledek. Lidé mohou získat více času na strategii Přístup založený na ověřitelnosti zároveň mění pohled na to, kde by firmy měly hledat návratnost investic do AI. Technologie nemusí nahrazovat strategické rozhodování managementu nebo kreativní práci zaměstnanců, aby měla výrazný ekonomický dopad. Naopak může převzít velké množství menších úkolů, které jsou jednotlivě jednoduché, ale dohromady spotřebovávají značnou část pracovní doby. Pokud zaměstnanci skutečně tráví kolem třetiny týdne činnostmi, které sami označují za málo hodnotné, představuje jejich automatizace významný prostor pro zvýšení produktivity. Strategická rozhodnutí, kreativita nebo práce závislá na kontextu jsou navíc oblasti, ve kterých je obtížnější vytvořit objektivní měřítko správnosti. Právě proto může být efektivnější používat současné AI systémy především tam, kde jejich práci lze průběžně kontrolovat. Výsledkem nemusí být úplné odstranění člověka z procesu. AI může připravit data, provést první kontrolu, označit výjimky nebo dokončit standardizované kroky, zatímco zaměstnanec řeší pouze situace vyžadující úsudek. Takové rozdělení práce může mít význam také pro kvalitu výstupů. Člověk nemusí věnovat velkou část pracovní kapacity mechanickým činnostem a může se více soustředit na rozhodování, komunikaci, strategii a další oblasti, kde záleží na zkušenostech nebo subjektivním úsudku. Další fáze zavádění AI ve firmách proto nemusí být definována tím, kolik kreativních úkolů technologie převezme. Důležitější může být schopnost podniků přepracovat rutinní procesy kolem úkolů, jejichž správnost lze měřit a ověřovat.