ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 10. 9. 2026Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Index STOXX Europe 600 ve čtvrtek ráno přidával 0,1 procenta po středečním propadu o 1,4 procenta. Peněžní trhy téměř plně započítaly zvýšení depozitní sazby ECB o 25 bazických bodů na 2,50 procenta. Inflace v eurozóně podle předběžných údajů zrychlila na 3,3 procenta, ceny energií vzrostly o 14,3 procenta.   Evropské burzy korigují středeční pokles Evropské akciové trhy se ve čtvrtek ráno stabilizovaly. Panevropský index STOXX Europe 600 (^STOXX) přidával přibližně 0,1 procenta a částečně tak korigoval ztráty z předchozího obchodního dne. Ve středu index odepsal 1,4 procenta a uzavřel na nejnižší úrovni od konce července, tedy za více než měsíc. Čtvrteční pohyb zatím představoval pouze nepatrné zotavení, zatímco účastníci trhu čekali na odpolední rozhodnutí Evropské centrální banky. Obchodování ve Frankfurtu, Paříži a Londýně provázela zvýšená opatrnost. Vedle očekávaného verdiktu ECB zůstávaly v centru pozornosti rostoucí náklady, které mohou přes ceny energií ovlivnit evropský průmysl i dopravu. Ropa Brent (BZ=F) se nadále držela nad hranicí 100 dolarů za barel. Její růst souvisel s přímými vojenskými střety na Blízkém východě, včetně útoků na ropné tankery v Perském zálivu a na regionální infrastrukturu. Trhy nově počítají se zvýšením sazeb Očekávání před zasedáním Rady guvernérů ECB ve Frankfurtu se během několika týdnů výrazně změnila. Peněžní trhy ve čtvrtek téměř plně započítávaly zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, které by posunulo depozitní sazbu na 2,50 procenta. Ještě před několika týdny převažoval předpoklad, že centrální banka ponechá měnovou politiku beze změny. Tento scénář narušila rychlá série makroekonomických a geopolitických otřesů, především prudké zdražení ropy po eskalaci bojů na Blízkém východě. Překročení hranice 100 dolarů za barel znovu zesílilo obavy ze souběhu zvýšené inflace a slabší hospodářské aktivity. Vyšší ceny energií se mohou promítat do nákladů evropských výrobců a dopravců, a tím následně ovlivňovat ceny dalšího zboží a služeb. Předběžná data Eurostatu ukázala, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 3,3 procenta. Hlavním zdrojem cenových tlaků byly energie, jejichž příslušná složka indexu vzrostla o 14,3 procenta. Inflace se tak vzdálila dvouprocentnímu cíli ECB. Prezidentka banky Christine Lagardeová a představitelé prosazující přísnější měnovou politiku uvedli, že centrální banka nemůže podcenit riziko, že se energetické zdražování přenese do mezd a následně vytvoří další cenové tlaky. Pozornost míří k prognózám ECB a inflaci v USA Samotné zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu již bylo z velké části zahrnuto v tržních cenách. Pozornost se proto přesouvala k odpolední tiskové konferenci Christine Lagardeové a k jejímu vyjádření o dalším směřování úrokových sazeb. Účastníci trhu měli sledovat také aktualizované makroekonomické projekce pracovníků ECB. Důležitou součástí budou zejména odhady inflace pro rok 2027, které mohou ukázat, zda banka považuje aktuální zpřísnění měnové politiky za jednorázovou úpravu, nebo za začátek delšího podzimního cyklu zvyšování sazeb. Vedle rozhodnutí ve Frankfurtu se pozornost světových akciových trhů soustředí také na páteční zprávu o spotřebitelské inflaci ve Spojených státech. Americký index spotřebitelských cen bude posledním významným makroekonomickým údajem před měnovým zasedáním Federálního rezervního systému naplánovaným na 15. a 16. září. Čtvrteční evropské obchodování tak ovlivňovaly dva hlavní faktory: bezprostřední rozhodnutí ECB a pokračující energetické cenové tlaky. Následovat bude americký inflační údaj, jenž doplní soubor informací před zářijovým rozhodnutím americké centrální banky.