ZdrojFinancial TimesDatum zveřejnění článku: 12. 9. 2026Původní článek: Financial TimesTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Americká meziroční inflace v srpnu zůstala na 3,4 % Trhy zvýšily pravděpodobnost růstu sazeb téměř na 85 % Fed naposledy ponechal sazby v pásmu 3,5 až 3,75 % Brent během týdne překonal hranici 100 dolarů za barel Tlak na Federální rezervní systém sílí. Americká inflace zůstala v srpnu na zvýšené úrovni a prudký růst cen ropy současně posílil očekávání, že centrální banka na svém příštím zasedání zvýší úrokové sazby. Meziroční index spotřebitelských cen v srpnu dosáhl 3,4 %, stejně jako v červenci. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zpomalila pouze mírně z 2,5 % na 2,4 %. Finanční trhy po zveřejnění dat výrazně zvýšily sázky na zpřísnění měnové politiky. Pravděpodobnost zvýšení sazeb na příštím zasedání Fedu se dostala téměř k 85 %, zatímco ještě před týdnem investoři hodnotili šance na takový krok přibližně jako vyrovnané. Situaci komplikuje také politické prostředí. Prezident Donald Trump opakovaně požaduje nižší úrokové sazby, zatímco přetrvávající inflace vytváří argumenty pro opačný postup. Předseda Fedu Kevin Warsh tak stojí před rozhodnutím, které bude muset zohlednit především vývoj cen, trhu práce a rizika spojená s prudkým zdražováním energií. Ropa zvyšuje inflační tlak Vývoj spotřebitelských cen přišel v týdnu, kdy energetické trhy zaznamenaly další výrazné otřesy. Cena ropy Brent překonala 100 dolarů za barel, poprvé od července, a její růst přispěl k výprodeji na globálních dluhopisových trzích. Vyšší ceny energií mají přímý dopad také na americkou inflaci. Benzin se v srpnu podílel na více než třetině celkového meziměsíčního růstu spotřebitelských cen o 0,4 %. Právě pohonné hmoty tak zůstaly nejvýznamnějším zdrojem cenových tlaků. Za prudkým růstem ropy stojí další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Íránem podporovaní hútíjští povstalci obsadili důležitý přístav v Rudém moři, čímž se zvýšilo riziko narušení námořní dopravy přes průliv Báb al-Mandab. Situace je o to citlivější, že Hormuzský průliv zůstává téměř uzavřený. Kombinace geopolitického napětí a rizika omezení energetických dodávek se rychle přenesla na finanční trhy. Vyšší ropa zvyšuje obavy z dalšího cenového růstu a zároveň komplikuje rozhodování Fedu. Centrální banka totiž čelí situaci, kdy se inflace stále nachází výrazně nad jejím cílem a nový energetický šok může zpomalit její další pokles. Preferovaný ukazatel inflace Fedu, cenový index výdajů na osobní spotřebu PCE, se v červenci nacházel na 3,7 %. Inflační ukazatel přitom zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky déle než pět let. Rostoucí ceny energií se začínají projevovat také v chování amerických domácností. Kroger (KR), největší americký řetězec supermarketů, snížil celoroční výhled tržeb. Vyšší ceny pohonných hmot přispívají k napjatějším podmínkám pro spotřebitele, kteří se více soustředí na nezbytné nákupy. Spotřebitelé podle společnosti obchody stále navštěvují, při samotném nakupování jsou však disciplinovanější. Dražší pohonné hmoty tak neovlivňují pouze inflační statistiky, ale mohou postupně měnit také strukturu výdajů domácností. Trhy čekají zvýšení sazeb už příští týden Sázky na vyšší úrokové sazby rostly už před zveřejněním srpnové inflace. Na červencovém zasedání Federálního výboru pro volný trh zůstaly sazby beze změny v pásmu 3,5 až 3,75 %. Rozhodnutí však nebylo jednomyslné. Tři z dvanácti hlasujících představitelů Fedu tehdy podpořili zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Nová inflační data mohou zvýšit počet členů výboru, kteří budou na příštím zasedání podporovat další zpřísnění měnové politiky. Dalším důležitým signálem byl projev Kevina Warshe na konferenci v Jackson Hole na konci srpna. Jeho vyznění bylo jestřábí a naznačovalo, že pokud nebude dosaženo rychlejšího pokroku při omezování cenových tlaků, bude muset centrální banka pokračovat v práci na jejich potlačení. Finanční trhy už před zveřejněním CPI postupně zvyšovaly pravděpodobnost růstu sazeb. Srpnová inflace tento pohyb výrazně urychlila. Pravděpodobnost zvýšení sazeb se po datech dostala téměř k 85 %, což představuje výraznou změnu oproti situaci před pouhým týdnem. Zvýšená očekávání se promítla také na dluhopisovém trhu. Prudký růst globálních výnosů posunul dlouhodobé náklady na financování ve Spojených státech na nejvyšší úrovně za několik let. Americké ministerstvo financí se pokusilo tlak na dlouhodobé výnosy zmírnit prostřednictvím zpětného odkupu dluhopisů, reakce trhu však byla vlažná. V pátek se výnos desetiletých amerických státních dluhopisů stabilizoval poblíž tříletých maxim. Určitou podporu dluhopisům poskytla kombinace poklesu ropy z předchozích maxim a rostoucí pravděpodobnosti rychlého zvýšení sazeb. Přísnější postup Fedu může posílit důvěru investorů, že centrální banka nenechá inflaci nekontrolovaně růst. Právě tento vztah ukazuje složitost současné situace. Vyšší sazby znamenají přísnější finanční podmínky, zároveň ale mohou pomoci ukotvit očekávání, že Fed zůstane odhodlaný dostat inflaci pod kontrolu. Zvýšení sazeb stále není jisté Přestože finanční trhy nyní výrazně preferují scénář zvýšení sazeb, rozhodnutí ještě není definitivní. Srpnová inflace totiž sice zůstala vysoká, ale její meziroční celková hodnota nezrychlila a jádrový ukazatel dokonce mírně zpomalil. Právě to ponechává otevřenou možnost, že Fed nakonec sazby opět nezmění. Inflace přišla z velké části v souladu s očekáváním a významnou část meziměsíčního růstu způsobily pohonné hmoty, jejichž ceny mohou být výrazně ovlivňovány geopolitickým vývojem. Důležitou otázkou proto bude, zda centrální banka vyhodnotí současný růst cen energií jako dostatečně trvalé inflační riziko. Pokud by se ceny ropy rychle vrátily níže, část současného tlaku by mohla ustoupit. Fed zároveň musí rozhodovat v politicky citlivém prostředí. Rok 2026 je ve Spojených státech rokem voleb do Kongresu a prezident Trump opakovaně vyzývá k nižším úrokovým sazbám. Centrální banka však musí své rozhodnutí opírat o cenovou stabilitu a další cíle své měnové politiky. Pro Kevina Warshe tak může jít o jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí od jeho nástupu do čela Fedu. Červencové hlasování už ukázalo, že část výboru považuje vyšší sazby za potřebné. Od té doby navíc přišla další data a výrazný růst cen energií. Trhy proto nyní považují zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu za dominantní scénář. Současně však zůstává prostor pro další ponechání sazeb beze změny, zejména pokud Fed vyhodnotí srpnová inflační čísla jako nedostatečný důvod k okamžitému zpřísnění. Rozhodující bude, jak centrální banka vyhodnotí kombinaci přetrvávající inflace, cen ropy a širšího ekonomického vývoje. Srpnová data sama o sobě nepřinesla dramatické zrychlení cen, ale zároveň neposkytla jasný důkaz, že by se inflace rychle vracela k dvouprocentnímu cíli.