ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 17. 9. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Fed zvýšil sazby a naznačil možnost dalšího letošního utažení Americké akciové futures po rozhodnutí Fedu rostly o 0,7 % Brent zůstává nad 100 dolary navzdory čtvrtečnímu poklesu Holtec Nuclear pozastavil IPO plánované až za 900 milionů dolarů Americký Fed mění kurz. Federální rezervní systém zvýšil úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a současně naznačil, že letošní zpřísňování měnové politiky nemusí být u konce. Investoři nyní vyhodnocují nejen samotné rozhodnutí, ale především komentáře šéfa Fedu Kevina Warshe a nový pohled centrální banky na přetrvávající inflační tlaky. Reakce finančních trhů byla smíšená. Hlavní americké akciové indexy během předchozího obchodování ustoupily, zatímco futures ve čtvrtek zamířily vzhůru. V 08:59 SEČ rostly futures na Dow Jones o 366 bodů, tedy 0,7 %, futures na S&P 500 přidávaly 52 bodů neboli 0,7 % a kontrakty navázané na Nasdaq 100 posilovaly o 215 bodů, rovněž o 0,7 %. Fed zvýšil náklady na financování v souladu s očekáváním trhu. Nové projekce úrokových sazeb ale současně naznačily možnost ještě jednoho zvýšení do konce letošního roku. Warshova následná tisková konference navíc vyzněla jestřábím způsobem a podpořila očekávání, že centrální banka hodlá pokračovat v důsledném boji proti inflaci. Vyšší úrokové sazby jsou obecně pro akciový trh nepříznivým faktorem, protože zdražují financování a mění podmínky, za kterých investoři oceňují jednotlivá aktiva. Část trhu však současný krok interpretuje také jako potvrzení důvěryhodnosti a nezávislosti Fedu. Centrální banka se totiž nachází pod tlakem prezidenta Donalda Trumpa, který podporuje výrazně nižší úrokové sazby. Po oznámení měnového rozhodnutí se výnos dvouletého amerického státního dluhopisu, který citlivě reaguje na očekávaný vývoj sazeb, dostal na nejvyšší úroveň od července 2024. Fed mění rétoriku kolem inflace Pozornost investorů se soustředila také na změnu formulace v oficiálním prohlášení Fedu. Centrální banka dříve spojovala přetrvávající inflaci částečně s nabídkovými šoky způsobenými růstem cen v některých sektorech, včetně energetiky. V zářijovém prohlášení už tuto argumentaci nepoužila a současný růst cen jednoduše označila za zvýšený. Změna může být důležitá pro další směřování měnové politiky. Fed tím zdůraznil svůj závazek k inflačnímu cíli a ustoupil od vysvětlování vyšší inflace prostřednictvím konkrétních externích faktorů. Warsh tento postoj dále zdůraznil, když uvedl, že Fed musí zajistit, aby úvěrové a finanční podmínky byly v průběhu času v souladu s jeho mandátem a aby relativní změny cen v některých částech ekonomiky nepřerostly v širší inflační problém. Právě zde se dostává do centra pozornosti vývoj cen energií a elektroniky. Jejich růst souvisí s pokračující válkou na Blízkém východě a rozmachem umělé inteligence. Fed však naznačuje, že ani cenové šoky v jednotlivých oblastech by neměly zabránit snaze dostat celkovou inflaci pod kontrolu. Tento úkol může komplikovat situace na energetickém trhu. Ceny nafty opakovaně dosahují nových rekordních hodnot a energetický šok se může stát jedním z nejdůležitějších faktorů, které budou ovlivňovat rozhodování Fedu na dalších zasedáních. Ropa Brent ustupuje, zůstává nad 100 dolary Vývoj cen energií je úzce spojen s konfliktem na Blízkém východě. Rozšiřování bojů narušilo dodavatelské toky přes dvě strategicky významné námořní trasy v oblasti Perského zálivu a jeho okolí. Hormuzský průliv zůstává fakticky uzavřený od období krátce po zahájení společného amerického a izraelského útoku na Írán na konci února. Situaci dále komplikuje vývoj v západním Jemenu, kde územní zisky hútíjských militantů zvýšily vliv skupiny podporované Íránem v okolí průlivu Báb al-Mandab. Tato námořní cesta propojuje Rudé moře s Adenským zálivem a její význam roste zejména v souvislosti s exportními trasami ze Saúdské Arábie. Vývoj v oblasti tak ohrožuje důležité cesty využívané k přepravě energetických surovin z jednoho z významných světových producentů ropy. Situaci navíc zkomplikovaly útoky hútíjských sil na strategický ropovod vedoucí napříč Saúdskou Arábií. Objevily se však také příznivější zprávy. Rijád očekává, že by ropovod mohl být během několika dnů znovu uveden do provozu. Produkce ropy v Libyi se zároveň po uzavření části těžebních polí vrátila k normálu. Tyto informace pomohly zmírnit část obav o nabídku. Futures na ropu Brent ve čtvrtek klesaly a cena se pohybovala kolem 102,70 dolaru za barel, což znamenalo pokles přibližně o 2,96 %. Navzdory oslabení Brent zůstává nad hranicí 100 dolarů za barel, kterou překonal již dříve během měsíce. Další vývoj energetických cen tak může mít význam nejen pro komoditní trhy, ale také pro měnovou politiku. Pokud ceny energií zůstanou vysoké, Fed bude muset při dalších rozhodnutích zohledňovat jejich vliv na širší inflační prostředí. Bank of England zřejmě ponechá sazby beze změny Zatímco Fed sazby zvýšil, stejným směrem se nemusí vydat všechny významné centrální banky. Pozornost investorů se nyní přesouvá k Bank of England, která se připravuje na vlastní měnověpolitické rozhodnutí. Očekávání počítají s tím, že britská centrální banka ponechá svou hlavní úrokovou sazbu na 3,75 % po zbytek letošního roku a minimálně do poloviny příštího roku. Inflace ve Spojeném království zatím není považována za natolik silnou, aby centrální banku přesvědčila k dalšímu zvýšení sazeb. Současně však vysoké ceny energií během pokračující války na Blízkém východě komplikují prostor pro opačný krok. Možnost snížení úrokových sazeb se proto podle současných očekávání nemusí dostat do vážnější diskuse až do konce roku 2027. Bank of England tak zůstává relativně opatrná ve srovnání s některými dalšími významnými centrálními bankami. Evropská centrální banka minulý týden oznámila druhé zvýšení sazeb v letošním roce a zároveň zvýšila své inflační prognózy. Jako jeden z důvodů uvedla tlak rostoucích cen energií spojený s válkou v Íránu. Napětí na trzích se mezitím projevuje také v oblasti primárních veřejných nabídek. Společnost Holtec Nuclear pozastavila plánované IPO ve Spojených státech s odkazem na tržní podmínky. Firma se sídlem v Camdenu v New Jersey měla nabídku ocenit ve čtvrtek a plánovala získat až 900 milionů dolarů. Holtec chtěl nabídnout 50 milionů akcií v cenovém rozpětí 15 až 18 dolarů za kus. Společnost uvedla, že bude nadále vyhodnocovat vhodné načasování nabídky a může se k plánovanému vstupu na burzu vrátit v budoucnu. Vývoj na globálních trzích tak nyní spojuje několik klíčových témat. Fed se prostřednictvím vyšších sazeb a tvrdší rétoriky snaží potvrdit svůj závazek k cenové stabilitě, zatímco vysoké ceny energií představují významnou komplikaci pro další postup centrálních bank. Investoři zároveň sledují, zda současné zpřísňování měnových podmínek a geopolitická nejistota začnou výrazněji ovlivňovat akciové trhy a další plánované kapitálové transakce.