ZdrojCNNDatum zveřejnění článku: 17. 9. 2026Původní článek: CNNTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Clarity Act neprošel procedurálním hlasováním poměrem 49 ku 50 Spor se soustředil především na etická pravidla veřejných činitelů Kryptoměnový sektor dál čeká na komplexní americký regulatorní rámec Bitcoin (BTC-USD) po výsledku hlasování klesl přibližně o 4 % Americká kryptoměnová regulace narazila na další překážku. Senát nedokázal posunout dál zákon Clarity Act, který měl vytvořit rozsáhlejší federální rámec pro digitální aktiva a ukončit část dlouhodobé regulatorní nejistoty ve Spojených státech. V procedurálním hlasování získal návrh 49 hlasů pro a 50 proti, zatímco k dalšímu postupu bylo potřeba 60 hlasů. Návrh se tak neposunul do další fáze legislativního procesu. Jedním z hlavních sporných bodů se stala pravidla týkající se veřejných činitelů a jejich aktivit na kryptoměnovém trhu. Kritici požadovali přísnější omezení, která by zabránila lidem podílejícím se na tvorbě kryptoměnové politiky současně obchodovat s digitálními aktivy nebo na nich finančně vydělávat. Do debaty výrazně vstoupily také kryptoměnové aktivity prezidenta Donalda Trumpa a jeho rodiny. Neúspěch zákona okamžitě zasáhl trh. Bitcoin (BTC-USD) v reakci klesl přibližně o 4 % k hranici 75 700 dolarů, zatímco akcie kryptoměnové burzy Coinbase Global (COIN) a emitenta stablecoinu Circle Internet Group (CRCL) zaznamenaly ještě výraznější propady. Reuters rovněž zaznamenal přibližně čtyřprocentní pokles Bitcoinu a zhruba devítiprocentní ztráty obou kryptoměnových společností. Clarity Act narazil na spor o etická pravidla Kryptoměnový sektor usiluje o komplexnější americkou regulaci digitálních aktiv dlouhodobě. Cílem je vytvořit jasnější pravidla a pevněji propojit kryptoměnový trh s tradičním finančním systémem. Změna postoje Donalda Trumpa ke kryptoměnám v roce 2024 proto vyvolala očekávání, že dlouhé období regulatorní nejistoty může skončit. Po návratu do Bílého domu jeho administrativa podporovala několik iniciativ spojených s digitálními aktivy, včetně Clarity Act. Právě Trumpovy vlastní vazby na kryptoměnový sektor se však staly součástí sporu o konečnou podobu zákona. Demokratická část Senátu požadovala přísnější etická pravidla týkající se veřejných činitelů. Republikáni před hlasováním představili upravenou verzi legislativy, která obsahovala 126 významných změn požadovaných demokraty, včetně přísnějších omezení možnosti veřejných představitelů profitovat z kryptoměnových aktivit. Ani tyto úpravy však potřebnou podporu nezajistily. Jednání se postupně změnilo také v politický spor o to, kdo nese odpovědnost za jeho neúspěch. Demokratická strana tvrdila, že republikánské vedení ukončilo vyjednávání příliš brzy a předložilo návrh k hlasování ještě před dosažením dohody o etických pravidlech. Republikánská strana naopak argumentovala, že během měsíců vyjednávání opakovaně zapracovávala připomínky demokratů. Výsledek navíc nebyl čistě stranický. Pro další postup návrhu bylo nutných 60 hlasů, které se nepodařilo získat, a proti se postavili také někteří republikánští senátoři. Reuters uvedl, že čtyři republikáni hlasovali společně s demokraty proti posunutí zákona. Neúspěšné procedurální hlasování přitom nemusí znamenat definitivní konec Clarity Act. Způsob hlasování jednoho z republikánských senátorů zachoval možnost, že se Senát k návrhu později vrátí. V současné podobě však zákon nedokázal překonat první zásadní překážku. Bitcoin klesl a kryptoměnové akcie ztratily ještě více Reakce trhu ukázala, jak důležitou roli investoři regulatornímu vývoji přisuzují. Bitcoin po zprávě o neúspěchu Clarity Act oslabil přibližně o 4 % a pohyboval se kolem 75 700 dolarů. Ještě výraznější pohyby zaznamenaly společnosti přímo spojené s kryptoměnovým sektorem. Coinbase klesla přibližně o 10 %, zatímco Circle odepsala zhruba 11 %. Pokles byl součástí širšího výprodeje digitálních aktiv a kryptoměnových akcií. Vývoj přišel v době, kdy Bitcoin už před hlasováním zůstával výrazně pod svým předchozím maximem. Kryptoměna se sice zotavila z přibližně dvouletého minima kolem 60 000 dolarů zaznamenaného na konci srpna a následně překonala 70 000 dolarů, proti rekordu nad 126 000 dolarů z října 2025 však stále ztrácela přibližně polovinu hodnoty. Kryptoměnový sektor přitom do prosazování příznivější legislativy investoval značné prostředky. Reuters uvádí, že odvětví vložilo do nedávných volebních cyklů více než 300 milionů dolarů a podporovalo řadu kandidátů nakloněných digitálním aktivům. Výsledek hlasování tak ukázal, že vysoké politické výdaje automaticky nezaručují schválení požadované legislativy. Clarity Act měl především jasněji vymezit regulatorní postavení kryptoměn a rozdělení pravomocí při dohledu nad digitálními aktivy. Bez nové legislativy zůstává významná část odpovědnosti na současných amerických regulačních institucích. Pro investory je přitom důležitá zejména předvídatelnost pravidel. Kryptoměnové společnosti dlouhodobě usilují o jasnější právní rámec, který by stanovil, jak jsou jednotlivá digitální aktiva klasifikována a podle jakých pravidel mohou firmy působit na americkém trhu. Kryptoměnový sektor pokračuje v boji o jasnější pravidla Neúspěch Clarity Act přichází navzdory tomu, že Trumpova administrativa během posledních dvou let zaujala ke kryptoměnám výrazně vstřícnější přístup. Prezident podporoval legislativu zaměřenou na digitální aktiva a jeho administrativa prosazovala také vytvoření strategické bitcoinové rezervy. Současně však vznikl konflikt mezi podporou kryptoměnového sektoru a otázkou osobních finančních zájmů veřejných představitelů. Právě tento problém se stal jedním z hlavních témat posledního kola jednání o Clarity Act. Spor se netýkal pouze etických pravidel. Proti některým částem legislativy vystupoval také bankovní sektor, který upozorňoval na možné dopady stablecoinů na tradiční bankovní vklady a dostupnost úvěrů. Reuters uvádí, že odpor bankovní lobby představoval vedle politických a etických sporů další překážku pro přijetí zákona. Pro kryptoměnové společnosti tak zůstává otázka komplexního amerického regulatorního rámce otevřená. Senátní hlasování sice současnou podobu zákona zastavilo, ale samotná snaha o vytvoření pravidel pro digitální aktiva nekončí. Odvětví má navíc ekonomickou velikost, která mu umožňuje pokračovat v investicích a politickém vyjednávání. Hodnota celého kryptoměnového trhu se pohybuje kolem 2,5 bilionu dolarů a velké finanční instituce již budují infrastrukturu zaměřenou na digitální aktiva. Krátkodobě však neúspěch Clarity Act znamená pokračování regulatorní nejistoty. Tržní reakce v podobě poklesu Bitcoinu a výraznějšího propadu kryptoměnových akcií ukázala, že investoři očekávali od legislativy konkrétní posun. Další vývoj bude záviset na tom, zda se zákonodárcům podaří najít kompromis v otázkách etických pravidel, pravomocí regulátorů a postavení stablecoinů. Clarity Act se může do legislativního procesu vrátit, současné hlasování však ukázalo, že ani silná politická podpora kryptoměnového sektoru sama o sobě k překonání těchto sporů nestačí.