Zdroj ČTK Datum zveřejnění článku: 8. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Nezaměstnanost v srpnu zůstala na 5 % Bez práce bylo na konci měsíce 373 891 lidí Nejvyšší nezaměstnanost nadále vykazuje Ústecký kraj Trh práce trápí regionální i kvalifikační nesoulad Nezaměstnanost v Česku se v srpnu nezměnila. Podíl nezaměstnaných zůstal na 5 %, tedy na stejné úrovni jako v červenci. Meziročně je však situace méně příznivá – loni v srpnu činila nezaměstnanost 4,5 %, takže během jednoho roku vzrostla o 0,5 procentního bodu. Na konci srpna bylo bez práce celkem 373 891 lidí, což představovalo meziměsíční nárůst o 6 545 osob. V červenci úřady práce evidovaly 367 346 nezaměstnaných. Výraznější je meziroční srovnání, protože v srpnu loňského roku hledalo práci 333 624 lidí. Za rok se tak počet registrovaných nezaměstnaných zvýšil o více než 40 000. Současně mírně ubylo volných pracovních pozic. Zatímco v červenci jich bylo 100 932, na konci srpna jejich počet klesl o 1 658 na 99 274 míst. Proti loňskému srpnu je však nabízených pozic stále více, protože tehdy jich úřady práce evidovaly 95 117. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka hodnotí situaci na pracovním trhu jako stabilní. Upozornil také na pokračující digitalizaci služeb úřadu práce. Více než 45 % nově evidovaných uchazečů už podle něj podalo žádost on-line prostřednictvím Klientské zóny Jenda. Sezonní práce držela nezaměstnanost na uzdě Za srpnovou stagnací celkové míry nezaměstnanosti stojí několik faktorů, které působily opačnými směry. Generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský upozornil především na pokračující sezonní poptávku po pracovnících ve stavebnictví, zemědělství a cestovním ruchu. Právě tato odvětví pomáhala během srpna bránit výraznějšímu růstu počtu lidí bez zaměstnání. Proti tomuto trendu ale působilo dočasné omezení náboru ze strany firem. Celopodnikové dovolené vedly k utlumení náborových aktivit a část zaměstnavatelů přesouvala nástupy nových pracovníků až na září. Srpnová čísla tak do určité míry odrážejí specifickou sezonní situaci. Do evidence úřadů práce se zároveň začali postupně dostávat první absolventi. Po prázdninovém období část z nich přechází do evidence uchazečů o zaměstnání, což naopak počet nezaměstnaných zvyšuje. Kombinace těchto faktorů nakonec vedla k tomu, že se celkový podíl nezaměstnaných meziměsíčně nepohnul a zůstal na 5 %. Výhled zaměstnavatelů přitom zatím nenaznačuje výrazný obrat směrem k propouštění. Z pravidelného průzkumu společnosti ManpowerGroup vyplývá, že čeští zaměstnavatelé plánují také ve čtvrtém čtvrtletí výrazně více nabírat než propouštět. Generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová uvedla, že český pracovní trh vstupuje do závěru roku v překvapivě dobré kondici. Přestože ekonomika neroste dramatickým tempem a některé společnosti se nadále potýkají se slabší zahraniční poptávkou, náborové plány podle ní ukazují převažující důvěru zaměstnavatelů v další vývoj. Rozdíly mezi regiony zůstávají mimořádně výrazné Celostátní hodnota 5 % zakrývá značné rozdíly mezi jednotlivými částmi republiky. Nejvyšší nezaměstnanost zůstala v Ústeckém kraji, kde na konci srpna dosahovala 7,3 %. Na opačné straně žebříčku byla Praha s nezaměstnaností na úrovni 4 %. Ještě výraznější rozdíly jsou patrné při pohledu na jednotlivé okresy. Nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázaly Karvinsko a Mostecko, kde nezaměstnanost překročila hranici 10 %. Více než 8 % lidí bez práce evidovaly také okresy Bruntál a Chomutov. Zcela odlišná situace panovala v okolí hlavního města. V okresech Praha-východ a Praha-západ činila nezaměstnanost pouze 2,1 %, což byla nejnižší hodnota v celé republice. Rozdíl mezi nejméně a nejvíce zasaženými okresy je tak velmi výrazný. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že právě regionální nesoulad představuje jeden z přetrvávajících problémů českého trhu práce. V oblastech s dostatečným množstvím pracovních příležitostí nemusí být k dispozici potřební pracovníci, zatímco v regionech s vyšší nezaměstnaností naopak není dostatek vhodných pozic. Přesun pracovníků mezi jednotlivými částmi země navíc komplikuje situace na trhu s bydlením. V regionech, kde pracovní síla chybí, může být bydlení napjatější a stěhování za prací proto není jednoduché ani levné. Tento problém je obzvlášť významný pro pracovníky s nižší nebo žádnou kvalifikací, kteří mají zároveň nižší příjmy. Jednou z cest ke zmírnění těchto rozdílů by podle Dufka mohla být podpora ekonomického rozvoje slabších regionů prostřednictvím domácích i zahraničních investorů. Větší množství pracovních příležitostí přímo v oblastech s vysokou nezaměstnaností by mohlo omezit závislost na přesunu pracovníků do ekonomicky silnějších částí republiky. Volná místa často neodpovídají kvalifikaci uchazečů Regionální rozdíly nejsou jediným problémem. Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila také na strukturální nesoulad mezi volnými pracovními místy a profilem nezaměstnaných. Samotný počet nabízených pozic totiž nevypovídá o tom, zda jsou tato místa pro evidované uchazeče skutečně dostupná. Zaměstnavatelé v řadě případů hledají pracovníky se specifickou kvalifikací či profilem, kterému nezaměstnaní neodpovídají. Překážkou je zároveň skutečnost, že potřebnou kvalifikaci není vždy možné získat prostřednictvím rychlé rekvalifikace. Český trh práce tak v srpnu vykazoval na první pohled stabilní celkovou nezaměstnanost, pod povrchem však pokračovaly významné rozdíly. Na jedné straně existují regiony s velmi nízkým podílem lidí bez práce a zaměstnavatelé plánující další nábor. Na druhé straně zůstávají oblasti, kde nezaměstnanost překračuje 8 %, nebo dokonce 10 %. Důležitý je rovněž meziroční vývoj. Zatímco v srpnu 2025 činila míra nezaměstnanosti 4,5 % a bez práce bylo 333 624 lidí, letos dosáhla 5 % a počet nezaměstnaných vzrostl na 373 891. Současně se počet evidovaných volných pracovních míst meziročně zvýšil z 95 117 na 99 274. Vývoj tak ukazuje, že vyšší počet nabízených pracovních míst sám o sobě nemusí vést k poklesu nezaměstnanosti. Klíčovou roli hraje také to, kde se pracovní místa nacházejí a jaké požadavky zaměstnavatelé na uchazeče mají. Právě regionální a kvalifikační nesoulad zůstává jednou z hlavních charakteristik současného českého trhu práce. srpen 2026červenec 2026srpen 2025Podíl nezaměstnaných5,0 %5,0 %4,5 %Počet nezaměstnaných373 891367 346333 624Počet volných pracovních míst99 274100 93295 117