Zdroj ČTK Datum zveřejnění článku: 7. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 3,1 % Stavebnictví posílilo o 1,8 %, hlavně díky pozemním stavbám Dokončeno bylo meziročně o 46,1 % více bytů Zahraniční obchod skončil schodkem 8,5 miliardy korun Česká ekonomika nabídla za červenec smíšený obrázek. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 3,1 %, čímž pokračovala v nepřetržitém růstu už osmnáctý měsíc v řadě. Tempo expanze však oproti červnu zpomalilo, protože červnový růst byl po revizi stanoven na 3,8 %. Meziměsíčně se průmyslová produkce naopak snížila o 1,1 %. Největší podporu průmyslu poskytla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny. Růst byl patrný také v několika dalších významných odvětvích zpracovatelského průmyslu. Současně však pokračoval pokles těžby a dobývání a mírné oslabení zaznamenala výroba pryžových a plastových výrobků i chemických látek a přípravků. Vedle průmyslu zveřejnil Český statistický úřad také údaje za stavebnictví a zahraniční obchod. Stavební produkce v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, zatímco zahraniční obchod skončil schodkem 8,5 miliardy korun. Šlo přitom o první měsíc letošního roku, kdy se obchodní bilance dostala do záporných hodnot. Automobilový průmysl a energetika táhly červencovou výrobu Průmyslová výroba v Česku pokračuje v meziročním růstu už rok a půl. Také v červenci rostla produkce ve většině sledovaných odvětví, přičemž nejsilnější příspěvek přišel z výroby motorových vozidel a energetiky. Výroba motorových vozidel se meziročně zvýšila o 4,7 %. Ještě výraznější růst vykázala výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, která stoupla o 10,8 %. Dobře se dařilo také výrobě základních kovů, kde produkce vzrostla téměř o 9 %. Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení se zvýšila o 7 %. Ostatní zpracovatelský průmysl pak vykázal meziroční růst o 11 %. Ne všechna průmyslová odvětví ale zaznamenala pozitivní vývoj. Mírný meziroční pokles se projevil ve výrobě pryžových a plastových výrobků a také ve výrobě chemických látek a přípravků. Výrazněji pokračovalo oslabování těžby a dobývání. Produkce v tomto segmentu se v červenci snížila o 11,9 %, zejména kvůli nižší těžbě uhlí. Důležitým ukazatelem budoucí aktivity je také vývoj nových zakázek. Jejich hodnota ve sledovaných průmyslových odvětvích v běžných cenách meziročně vzrostla o 7,2 %. Největší podporu poskytly tři významné části zpracovatelského průmyslu – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Výrazně se však lišil vývoj domácí a zahraniční poptávky. Objednávky ze zahraničí meziročně stouply o 15,7 %, zatímco nové zakázky z tuzemska klesly o 6,6 %. Ve srovnání s červnem byla celková hodnota nových zakázek nižší o 3,2 %. Situace na trhu práce v průmyslu zůstala rozdílná. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se meziročně snížil o 1 %, zatímco průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 5,8 %. Stavebnictví pokračovalo v růstu díky pozemním stavbám Také české stavebnictví v červenci meziročně rostlo. Stavební produkce se zvýšila o 1,8 %, přičemž červnový růst statistici revidovali z původních 2 % na 0,5 %. Meziměsíčně byla stavební výroba v červenci vyšší o 0,4 %. Meziroční růst stavební produkce pokračuje nepřetržitě od listopadu 2024. Hlavním tahounem byly v červenci opět pozemní stavby, jejichž produkce vzrostla o 4,9 %. Opačný vývoj nastal u inženýrského stavitelství, kam patří například výstavba silnic, telekomunikačních sítí nebo energetické infrastruktury. Produkce v této části sektoru se meziročně snížila o 3,4 %. Zajímavý vývoj přinesla také statistika stavebních povolení. Úřady jich v červenci vydaly 5 622, což představovalo meziroční zvýšení o 4 %. Samotná podlahová plocha nově povolených budov však meziročně klesla o 16,9 %. Důvodem byl zejména vývoj u nebytových budov, protože v předchozím roce byly povoleny rozsáhlé výrobní a skladovací areály. Výrazně rostla bytová výstavba. V červenci byla zahájena výstavba 2 935 bytů, meziročně o 11,7 % více. Ještě silnější růst statistici zaznamenali u dokončených bytů. Jejich počet dosáhl 3 328, což představovalo meziroční zvýšení o 46,1 %. V obou případech, tedy jak u zahájených, tak u dokončených bytů, byl hlavním zdrojem růstu segment bytových domů. Zahraniční obchod se poprvé letos propadl do schodku Zatímco průmysl a stavebnictví v červenci meziročně rostly, bilance zahraničního obchodu se dostala do záporných hodnot. Česká republika vykázala v červenci schodek zahraničního obchodu 8,5 miliardy korun, což bylo meziročně o 5 miliard korun horší. Červenec se tak stal prvním měsícem letošního roku, kdy byla obchodní bilance záporná. Současně šlo už čtvrtý rok za sebou o první měsíc daného roku, ve kterém se zahraniční obchod dostal do deficitu. Vývoz meziročně vzrostl o 3,9 % na 390,2 miliardy korun. Dovoz se zvýšil rychleji, a to o 5,2 % na 398,7 miliardy korun. Červencové výsledky zároveň ovlivnilo to, že měsíc měl o jeden pracovní den méně než červenec předchozího roku. Na zhoršení obchodní bilance se výrazně podílel obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji. Jeho deficit se meziročně prohloubil o 6,7 miliardy korun. U ropy a zemního plynu se saldo zhoršilo o 3,7 miliardy korun a u elektrických zařízení o dalších 2,8 miliardy korun. Některé oblasti naopak celkovou bilanci podpořily. Saldo obchodu s kovodělnými výrobky se zlepšilo o 4 miliardy korun. Přebytek obchodu s elektřinou byl vyšší o 2,4 miliardy korun a u motorových vozidel vzrostl o 1,7 miliardy korun. Výrazně rozdílný byl také obchod se zeměmi Evropské unie a se státy mimo EU. Přebytek zahraničního obchodu s členskými státy EU se meziročně zvýšil o 13,4 miliardy korun. Naproti tomu deficit obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii se prohloubil o 18,2 miliardy korun. Za prvních sedm měsíců letošního roku však český zahraniční obchod zůstal v přebytku. Kumulované kladné saldo dosáhlo 94 miliard korun, meziročně ale bylo o 32,3 miliardy korun nižší. Od začátku roku vývoz vzrostl o 2,8 %, zatímco dovoz se zvýšil o 4,1 %. Český statistický úřad zároveň zpřesnil údaje za minulý rok. Podle konečných dat dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200,2 miliardy korun, meziročně o 20,3 miliardy méně. Celkový vývoz vzrostl o 2,3 % na 4 771,2 miliardy korun a dovoz o 2,9 % na 4 570,9 miliardy korun. Červencová čísla tak ukazují pokračující růst velké části českého průmyslu i stavebnictví, zároveň ale odhalují rozdíly mezi jednotlivými segmenty. Průmyslovou výrobu dál podporují především automobilky a energetika, zatímco nové zakázky jsou výrazně silnější ze zahraničí než z domácího trhu. Ve stavebnictví je hlavním motorem pozemní výstavba a výrazně rostl počet dokončených bytů. Zahraniční obchod naopak v červenci zaznamenal první letošní deficit, především kvůli rychlejšímu růstu dovozu a zhoršení bilance v několika významných komoditních skupinách.