Česká koruna může získat ústavní ochranu. Vláda posoudí návrh, který by výrazně ztížil přijetí eura

ZdrojČTKDatum zveřejnění článku: 25. 10. 2026Původní článek: ČTKTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Česká republika by mohla zakotvit svou národní měnu přímo do ústavy. Vláda Andreje Babiše má posoudit návrh poslanců Motoristů a SPD, podle kterého by se koruna česká stala ústavně definovanou měnou státu. Případné budoucí přijetí eura by tím bylo podmíněno dosažením ústavní většiny v obou komorách Parlamentu. Přijetí návrhu však zatím není jisté, protože vládní koalice potřebným počtem hlasů nedisponuje. Vládní legislativci kabinetu doporučili, aby k předložené ústavní novele zaujal neutrální stanovisko. Ministři se mají návrhem zabývat na pondělním zasedání. Cílem předkladatelů je posílit právní ochranu české koruny a zajistit, aby o případné změně národní měny nebylo možné rozhodnout pouze běžnou parlamentní většinou. K přijetí ústavního zákona je totiž zapotřebí souhlas nejméně 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Vládní strany ANO, SPD a Motoristé potřebnou většinu samy nemají. Prosazení změny by proto vyžadovalo podporu části opozice. Návrh současně otevírá otázku vztahu českého ústavního práva k závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unii. Česká republika se totiž při vstupu do EU zavázala k budoucímu přijetí společné evropské měny. Tento závazek však není spojen s konkrétním termínem. Navrhovaná změna ústavy by podle předkladatelů euro přímo nezakazovala. Znamenala by ale, že rozhodnutí o nahrazení koruny jinou měnou bude muset získat výrazně širší politickou podporu. Koruna by získala ústavní ochranu, vláda však zatím podporu nepotvrdila Návrh ústavní novely předložili zástupci vládních Motoristů a SPD. Mezi předkladateli figurují ministři Boris Šťastný a Petr Macinka, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura a poslanec Filip Turek. Jejich cílem je doplnit českou ústavu o ustanovení, podle kterého je měnou České republiky koruna česká. V současnosti je česká měna upravena běžnými právními předpisy, nikoliv výslovným ustanovením ústavy. Předkladatelé proto usilují o přesunutí její právní ochrany na vyšší úroveň. Taková změna by měla význam především pro případné budoucí rozhodování o přijetí eura. Zatímco běžné zákony lze zpravidla měnit prostou většinou přítomných zákonodárců při splnění podmínek usnášeníschopnosti, ústavní změny vyžadují výrazně širší podporu. V Poslanecké sněmovně by muselo návrh podpořit nejméně 120 poslanců, tedy tři pětiny všech členů dolní komory. V Senátu by bylo nutné získat souhlas tří pětin přítomných senátorů. Právě tento mechanismus by měl podle autorů návrhu zabránit tomu, aby o změně národní měny rozhodovala pouze aktuální vládní většina. Pro budoucí přijetí eura by tak bylo nutné dosáhnout širší politické shody napříč parlamentními stranami. Současná vládní koalice však potřebnou ústavní většinu nemá. To znamená, že bez podpory alespoň části opozičních zákonodárců nemůže předloženou změnu prosadit. Nejistá je přitom i samotná podpora vlády. Vládní legislativci doporučili kabinetu, aby se k návrhu vyjádřil neutrálně. Takové stanovisko by neznamenalo výslovný souhlas ani odmítnutí předlohy. Rozhodnutí kabinetu však samo o sobě neurčí, zda ústavní změna skutečně vstoupí v platnost. Konečné slovo budou mít obě komory Parlamentu. Vláda přitom již dříve zařadila ústavní ochranu české koruny mezi své programové priority. Součástí širšího záměru je také zakotvení práva držet a používat hotovost. Podle vládních plánů má být příslušný návrh, zahrnující obě oblasti, předložen v příštím roce. Současná poslanecká iniciativa proto představuje pouze částečné naplnění tohoto programového cíle. Zaměřuje se především na postavení koruny jako národní měny. Otázku ústavní ochrany hotovosti je nutné posuzovat samostatně, protože se týká především práva občanů využívat fyzické peníze. Jde o dvě související, ale odlišné oblasti. Zachování koruny jako národní měny totiž automaticky neznamená zajištění práva platit hotově za všech okolností. Stejně tak případné přijetí eura nemusí samo o sobě znamenat omezení používání bankovek a mincí. Pro právní posouzení proto bude důležité přesné znění jednotlivých ústavních ustanovení. Vládní legislativci zároveň upozornili, že samotná existence české koruny nevyžaduje její zakotvení v ústavě. Navrhovaná změna má podle tohoto pohledu především politický význam, protože by podstatně zvýšila počet hlasů potřebných pro případnou budoucí změnu měny. Česko se zavázalo přijmout euro, ústavní změna by tuto povinnost nezrušila Jedním z nejdůležitějších témat návrhu je jeho vztah k právu Evropské unie. Česká republika se při vstupu do EU zavázala k budoucímu přijetí společné evropské měny. Tento závazek vyplývá z přístupové smlouvy, jejíž znění čeští občané schválili v referendu v roce 2003. Česko tak nemá trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. Na druhé straně není stanoveno konkrétní datum, do kterého musí země společnou měnu zavést. Právě absence pevného termínu umožňuje českým vládám rozhodnutí dlouhodobě odkládat. Předkladatelé ústavní novely argumentují, že jejich návrh samotný vstup do eurozóny nezakazuje. Pouze stanovuje přísnější vnitrostátní podmínky pro případnou budoucí změnu měny. Podle jejich výkladu proto není v přímém rozporu s evropským právem. Tento názor však nemusí být všeobecně přijímán. Samotní autoři připouštějí možnost právních námitek, zejména s odkazem na zásadu loajální spolupráce mezi členskými státy a Evropskou unií. Tato zásada vyžaduje, aby členské státy napomáhaly plnění závazků vyplývajících z evropského práva a nepřijímaly opatření, která by jejich naplňování narušovala. Případný spor by se tak mohl soustředit na otázku, zda ústavní ochrana koruny představuje pouze vnitrostátní procesní pravidlo, nebo faktickou překážku pro splnění evropského závazku. Vládní legislativci současně upozornili, že úplné vyvázání České republiky z povinnosti přijmout euro by vyžadovalo změnu základního práva Evropské unie. Taková změna by nebyla možná jednostranným rozhodnutím českého Parlamentu. Vyžadovala by jednání na evropské úrovni a odpovídající změnu smluvního rámce. Zakotvení koruny do ústavy by tedy samo o sobě nezrušilo mezinárodní závazek České republiky přijmout euro. Mohlo by však významně zkomplikovat politickou cestu k jeho uskutečnění. Praktický dopad by spočíval především v nutnosti dosáhnout širší parlamentní dohody. Tento požadavek může být zásadní v situaci, kdy česká politická reprezentace dlouhodobě není na přijetí eura jednotná. Změna by tak mohla posílit stabilitu současného měnového uspořádání, ale současně omezit možnost budoucí vlády rychle rozhodnout o vstupu do eurozóny. Z ekonomického pohledu má toto téma několik rozměrů. Zachování české koruny umožňuje České národní bance samostatně nastavovat měnovou politiku. ČNB může prostřednictvím úrokových sazeb reagovat na domácí inflaci, vývoj hospodářské aktivity a další specifické podmínky české ekonomiky. Při přijetí eura by se rozhodování o základních měnových podmínkách přesunulo na Evropskou centrální banku. Ta nastavuje měnovou politiku podle situace celé eurozóny. Společná měna by naopak odstranila kurzové riziko při obchodování mezi Českou republikou a zeměmi používajícími euro. To by mohlo usnadnit finanční plánování některých exportních a importních společností. Podniky by v části zahraničních transakcí nemusely řešit výkyvy kurzu koruny vůči euru. Samotná změna měny však automaticky nezajišťuje vyšší produktivitu, rychlejší hospodářský růst ani odpovědnější veřejné finance. Pro rozhodování o případném přijetí eura je proto důležité posuzovat nejen právní podmínky, ale také dlouhodobé ekonomické přínosy a náklady. Ústavní novela by tuto ekonomickou debatu nevyřešila. Změnila by především politické a právní podmínky, za kterých by bylo možné její výsledek uskutečnit. Česko splňuje tři ze čtyř kritérií pro euro, vláda však jeho zavedení neplánuje Dalším významným faktorem je aktuální připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny. Evropská komise letos uvedla, že Česká republika splňuje tři ze čtyř základních konvergenčních kritérií, která jsou nutná pro přijetí společné evropské měny. Země splňuje kritérium cenové stability, zdravých veřejných financí a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Nadále však nesplňuje kritérium stability směnného kurzu. To souvisí mimo jiné s požadavkem účasti v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. V rámci tohoto mechanismu musí národní měna po stanovenou dobu prokázat dostatečnou stabilitu vůči euru. Česká republika se však do ERM II dosud nezapojila. Splnění ostatních kritérií proto samo o sobě neznamená, že by bylo možné euro okamžitě zavést. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit všechny požadované podmínky a absolvovat příslušný institucionální proces. Současná vláda navíc společnou měnu zavádět nechce. Premiér Andrej Babiš již v květnu uvedl, že kabinet nebude pokračovat v pravidelném zpracovávání zprávy o připravenosti České republiky na přijetí eura. Podle jeho vyjádření postrádá příprava podobných dokumentů smysl v situaci, kdy vláda vstup do eurozóny neplánuje. Tento postoj odpovídá širší politické orientaci současné koalice, která upřednostňuje zachování české koruny. Předložená ústavní novela však představuje další krok. Neomezovala by se pouze na rozhodnutí současné vlády euro nepřijímat. Vytvořila by právní podmínky, které by musely respektovat také budoucí vlády. Právě v tom spočívá její nejvýznamnější dlouhodobý dopad. Pokud by byla koruna zakotvena v ústavě, případné rozhodnutí o jejím nahrazení eurem by vyžadovalo ústavní většinu. Budoucí vláda s běžnou parlamentní většinou by proto nemohla sama prosadit odpovídající změnu ústavního uspořádání. To by mohlo výrazně prodloužit politický proces přijímání společné měny. Zároveň by takové pravidlo vytvářelo tlak na dosažení širšího konsenzu mezi politickými stranami. Zastánci ústavní ochrany koruny mohou tento mechanismus vnímat jako způsob, jak zajistit stabilitu měnového uspořádání a omezit možnost zásadní změny bez široké politické podpory. Odpůrci naopak upozorňují, že podobné ustanovení může dlouhodobě komplikovat splnění závazku přijatého při vstupu do Evropské unie. Například Svaz průmyslu a dopravy České republiky se proti navrhované změně vyslovil s argumentem, že by mohla výrazně ztížit budoucí přijetí eura. Pro podnikatelský sektor je přitom otázka společné měny důležitá zejména kvůli zahraničnímu obchodu a finančnímu plánování. Česká ekonomika je silně propojena s evropským trhem, a proto mohou změny měnového uspořádání ovlivnit podmínky obchodování mnoha podniků. Současně však zůstává důležitá otázka vlastních měnověpolitických nástrojů. Samostatná česká koruna umožňuje domácí centrální bance přizpůsobovat úrokové sazby specifickým potřebám české ekonomiky. Význam této výhody však závisí na kvalitě domácí měnové politiky a na tom, do jaké míry se český hospodářský cyklus liší od vývoje eurozóny. Přijetí společné měny proto nelze hodnotit pouze jako technickou změnu platidel. Jde o dlouhodobé institucionální a ekonomické rozhodnutí. Předložená ústavní novela by neměnila samotnou hospodářskou výkonnost České republiky, ale pravidla budoucího rozhodování o národní měně. Její schválení přitom zatím zdaleka není jisté. Vládní koalice nemá potřebnou ústavní většinu a kabinetu bylo doporučeno neutrální stanovisko. Další vývoj tak bude záviset především na postoji jednotlivých parlamentních stran a schopnosti předkladatelů získat podporu také mimo vládní koalici. Zásadní zůstává i otázka slučitelnosti zamýšlené změny s evropskými závazky České republiky. Případné zakotvení koruny do ústavy by samo o sobě nezrušilo povinnost přijmout euro, ale mohlo by výrazně zvýšit politickou náročnost budoucího rozhodnutí. Vláda posoudí návrh na zakotvení české koruny do ústavy, doporučeno má neutrální stanovisko Změna by vyžadovala podporu nejméně 120 poslanců a tří pětin přítomných senátorů Ústavní ochrana koruny by nezrušila závazek Česka přijmout euro Česko splňuje tři ze čtyř konvergenčních kritérií, současná vláda však euro zavádět neplánuje Podklady: ČTK – návrh ústavního zakotvení koruny a Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy.