ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 22. 10. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Cena ropy Brent vzrostla o 1,71 procenta na 110,67 dolaru za barel. Spojené státy a Izrael podle médií připravily konkrétní plány nových úderů proti Íránu. Washington nařídil části zaměstnanců vlády a jejich rodin odjezd ze Saúdské Arábie.   Ceny ropy překročily hranici 100 dolarů Ceny ropy ve čtvrtek stouply kvůli obavám z dalšího vyhrocení konfliktu na Blízkém východě. Trh reagoval na zprávy, podle nichž Spojené státy zvažují obnovení úderů proti Íránu. Růst se týkal obou hlavních světových ropných standardů. Termínové kontrakty na severomořskou ropu Brent (BZ=F) posílily o 1,71 procenta na 110,67 dolaru za barel. Brent se tak držel nad hranicí 110 dolarů, přičemž bezprostředním důvodem cenového pohybu byly zprávy o vojenských přípravách Washingtonu a Tel Avivu. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) zdražila o 1,42 procenta na 98,53 dolaru za barel. Její cena zůstala pod hranicí 100 dolarů, rozdíl mezi oběma sledovanými druhy ropy však přesahoval 12 dolarů za barel. Pohyb cen odrážel především geopolitickou nejistotu. Zprávy o možném obnovení vojenských operací zvýšily obavy z dalšího rozšíření konfliktu v regionu, který má zásadní význam pro světové dodávky energetických surovin. Zdrojový text neuvádí žádné informace o případném narušení samotné těžby nebo přepravy ropy. Washington a Tel Aviv připravují konkrétní scénáře Americká a izraelská armáda podle deníku The New York Times vypracovaly konkrétní plány obnovených úderů proti Íránu. List se odvolal na nejmenované americké činitele, podle nichž by případná operace mohla začít po volbách do Kongresu plánovaných na příští měsíc. Přípravy podle deníku pokračují a uvažovaný zásah je popisován jako krátká, ale intenzivní operace. Zveřejněné informace neobsahují přesné datum možného zahájení ani podrobnosti o cílech, rozsahu či délce vojenské akce. Spojené státy ani Izrael v citovaném textu plány oficiálně nepotvrdily. Současně americká vláda nařídila zaměstnancům, jejichž přítomnost není nezbytná, a jejich rodinným příslušníkům, aby opustili Saúdskou Arábii. Opatření přišlo po dřívějších zprávách, podle nichž měli někteří pracovníci Spojených států odjet také z širší oblasti Perského zálivu. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott však na síti X upřesnil, že příkaz se vztahuje výhradně na Saúdskou Arábii. Jako důvod uvedl rostoucí počet útoků jemenských Húsíů napojených na Írán proti civilním cílům. Jeho vyjádření tak zúžilo územní rozsah předchozích informací o odjezdu amerického personálu. Dopad dražší energie na domácnosti se podle Wagnera změnil Vyšší ceny ropy obvykle zvyšují náklady na pohonné hmoty a další energetické výdaje. David Wagner, vedoucí akciových strategií a portfolio manažer společnosti Aptus Capital Advisors, však uvedl, že ekonomické důsledky nynějšího růstu mohou být méně výrazné než v minulých desetiletích. Podle Wagnera představuje ropa za 100 dolarů za barel v současnosti jinou zátěž než před 20 či 30 lety. Upozornil, že cena suroviny zůstává po zohlednění inflace výrazně pod historickými maximy. Jeho srovnání se soustředilo zejména na podíl výdajů za benzin na disponibilních příjmech amerických domácností. Wagner odkázal na data americké vlády, podle nichž připadalo před deseti lety na benzin přibližně pět procent disponibilního příjmu průměrného Američana. V současnosti má tento podíl činit zhruba polovinu tehdejší úrovně, tedy přibližně 2,5 procenta. Z těchto údajů podle něj vyplývá, že domácnosti mohou vyšší energetické náklady zvládat lépe než dříve. Wagner situaci obrazně přirovnal k deštníku, který spotřebitele částečně chrání před dopady drahé ropy. Jeho vyjádření se týkalo obecné citlivosti amerických spotřebitelů, nikoli dalšího vývoje cen suroviny.