ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 12. 11. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Šest největších bank vydělalo za tři čtvrtletí 74,4 miliardy korun Souhrnný čistý zisk bank meziročně vzrostl o osm procent Nejvyšší zisk vykázala Česká spořitelna s 22,2 miliardy korun Vláda aktuálně neuvažuje o zavedení zvláštní sektorové daně Největší české banky pokračují v růstu ziskovosti. Šest nejvýznamnějších bankovních institucí působících na tuzemském trhu dosáhlo za první tři čtvrtletí roku 2026 souhrnného čistého zisku 74,4 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o osm procent. Výsledky potvrzují silnou kondici bankovního sektoru, který těží z rostoucí úvěrové aktivity, vyšších klientských vkladů a zájmu o investiční produkty. Vysoké zisky však současně znovu otevřely politickou diskusi o případném zavedení zvláštní bankovní daně. Podle zveřejněných hospodářských výsledků dosahoval souhrnný čistý zisk šesti největších bank ve stejném období loňského roku 68,8 miliardy korun. V roce 2024 činil 63,3 miliardy korun. Bankovní sektor tak během posledních dvou let zaznamenal výrazné zvýšení absolutní ziskovosti, přestože se výsledky jednotlivých institucí vyvíjely odlišně. Nejvyšší čistý zisk vykázala Česká spořitelna, která za prvních devět měsíců letošního roku vydělala 22,2 miliardy korun. Následovala ČSOB se ziskem 15,9 miliardy korun a Komerční banka s přibližně 13,2 miliardy korun. Významné meziroční zvýšení zisku zaznamenaly také Moneta Money Bank a UniCredit Bank. Vývoj hospodaření přichází v době, kdy banky zůstávají důležitým zdrojem financování domácností a podniků. Současně se však stále častěji objevují otázky, zda by část jejich vysokých zisků neměla být předmětem dodatečného zdanění. Zisky největších bank rostou, Česká spořitelna vydělala přes 22 miliard korun Výsledky šesti největších bankovních institucí potvrzují, že český bankovní sektor zůstává i v roce 2026 ve velmi dobré finanční kondici. Souhrnný čistý zisk dosáhl za období od ledna do září 74,4 miliardy korun, zatímco před rokem činil 68,8 miliardy korun. Meziroční růst tak představoval přibližně osm procent. Při srovnání s rokem 2024, kdy banky za stejné období vydělaly 63,3 miliardy korun, se souhrnný čistý zisk zvýšil o více než 11 miliard korun. To ukazuje, že růst ziskovosti nepředstavuje pouze krátkodobý výkyv, ale pokračuje již několik sledovaných období. Výsledky jednotlivých bank se však výrazně liší. Největší čistý zisk vykázala Česká spořitelna, která za první tři čtvrtletí letošního roku vydělala 22,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje zvýšení o 16,7 %. Česká spořitelna tak dosáhla nejen nejvyššího absolutního zisku ze sledované šestice, ale také jednoho z nejvýraznějších meziročních zlepšení. Druhou příčku obsadila ČSOB s čistým ziskem 15,9 miliardy korun. Její hospodářský výsledek meziročně vzrostl o osm procent, což odpovídá přibližně tempu růstu souhrnného zisku celé sledované skupiny. Komerční banka (KOMB) naopak zaznamenala mírný pokles. Její čistý zisk se meziročně snížil o 2,8 % na přibližně 13,2 miliardy korun. Navzdory oslabení tak zůstává jednou z nejziskovějších bankovních institucí na českém trhu. Výrazný růst vykázala také Moneta Money Bank (MONET.PR) , jejíž čistý zisk se zvýšil o 12,7 % na 5,5 miliardy korun. Raiffeisenbank naopak zaznamenala meziroční pokles o tři procenta na 7,6 miliardy korun. UniCredit Bank, jejíž zveřejněné výsledky zahrnují podnikání v České republice a na Slovensku, dosáhla čistého zisku deset miliard korun. To představuje meziroční zvýšení o 16,3 %. Právě rozdílný vývoj jednotlivých bank ukazuje, že příznivé podmínky na finančním trhu se nemusí automaticky promítat do stejného růstu hospodářských výsledků všech institucí. Důležitou roli hraje struktura úvěrového portfolia, vývoj klientských vkladů, příjmy z bankovních služeb a nákladová efektivita. BankaČistý zisk za 1.–3. čtvrtletí 2026Meziroční změnaČeská spořitelna22,2 mld. Kč+16,7 %ČSOB15,9 mld. Kč+8,0 %Komerční banka (KOMB)13,2 mld. Kč−2,8 %UniCredit Bank ČR a SR10,0 mld. Kč+16,3 %Raiffeisenbank7,6 mld. Kč−3,0 %Moneta Money Bank (MONET)5,5 mld. Kč+12,7 %Celkem74,4 mld. Kč+8,0 % Zdroj: Hospodářské výsledky jednotlivých bank. Údaje jsou zaokrouhlené; součet uvedených individuálních zisků se proto může mírně lišit od zveřejněného souhrnu. Přestože některé banky zaznamenaly meziroční pokles čistého zisku, celkové výsledky potvrzují pokračující schopnost sektoru vytvářet vysoké příjmy. Z pohledu finanční stability je důležité také to, že rostoucí zisky mohou podporovat tvorbu kapitálových rezerv a posilovat schopnost bank poskytovat úvěry. Samotná výše čistého zisku však nestačí k úplnému posouzení finanční kondice. Důležité jsou také kapitálová přiměřenost, likvidita, kvalita úvěrového portfolia a náklady na případné nesplácené úvěry. Hypotéky, investiční produkty a rostoucí vklady podporují hospodaření bank Za příznivými výsledky českého bankovního sektoru stojí především kombinace stabilního ekonomického prostředí a rostoucí obchodní aktivity. Banky těží z vyšších klientských vkladů, pokračujícího poskytování úvěrů a rostoucího zájmu domácností o investiční produkty. Důležitou roli hraje také relativně dobrá platební morálka klientů, která pomáhá udržovat náklady spojené s úvěrovým rizikem na nízké úrovni. Pokud domácnosti a podniky řádně splácejí své závazky, banky nemusejí vytvářet tak vysoké opravné položky na potenciálně problémové úvěry. To může pozitivně ovlivňovat jejich hospodářské výsledky. Jedním z hlavních zdrojů bankovních příjmů zůstávají úvěry poskytované domácnostem a podnikům. Zvýšená poptávka po financování se může promítat do růstu úrokových výnosů, zejména pokud banky dokážou udržovat příznivý rozdíl mezi úroky získávanými z úvěrů a náklady na klientské vklady. Tento rozdíl se označuje jako úroková marže a představuje důležitý faktor bankovní ziskovosti. Rostoucí objem vkladů zároveň poskytuje bankám zdroje pro financování jejich úvěrových aktivit. Vyšší vklady však samy o sobě nezaručují vyšší zisk. Rozhodující je také cena těchto prostředků a schopnost bank efektivně je využívat. Významným segmentem zůstává hypoteční financování. Zájem o hypotéky podporuje úvěrovou aktivitu domácností a může přispívat k růstu objemu bankovních obchodů. Hypoteční úvěry současně vytvářejí dlouhodobé vztahy mezi klienty a bankami, protože jejich splácení obvykle trvá řadu let. Příjmy bank však nezávisí pouze na poskytování úvěrů. Stále důležitější roli mohou hrát také poplatky a provize spojené s investičními produkty, správou majetku a dalšími finančními službami. Rostoucí zájem klientů o investování tak představuje další zdroj příjmů, který může doplňovat tradiční úrokové výnosy. Diverzifikace příjmů je důležitá především v prostředí měnících se úrokových sazeb. Pokud například dochází ke změnám měnové politiky, mohou se upravovat úrokové sazby úvěrů i vkladů. Banky, které mají významnější příjmy také z poplatků a investičních služeb, mohou být méně závislé na samotném vývoji úrokových marží. Vedle výnosů však zůstává důležité také řízení provozních nákladů. Digitalizace bankovních služeb, automatizace některých procesů a efektivnější obsluha zákazníků mohou ovlivňovat celkovou nákladovost podnikání. Rozdíly mezi hospodářskými výsledky jednotlivých bank proto mohou odrážet nejen tempo růstu jejich obchodní aktivity, ale také schopnost kontrolovat náklady. Z makroekonomického hlediska je významné, že růst bankovních zisků v posledních čtvrtletích přibližně odpovídá tempu růstu české ekonomiky. Tento vývoj naznačuje, že bankovní sektor pokračuje v růstu společně s širší ekonomickou aktivitou. Banky zároveň představují důležitou součást finančního systému, protože zprostředkovávají prostředky mezi střadateli a subjekty, které potřebují financování. Poskytují tak kapitál domácnostem při pořizování bydlení a podnikům při realizaci investičních projektů. Právě schopnost dlouhodobě financovat ekonomiku je jedním z důvodů, proč je stabilita bankovního sektoru důležitá i mimo samotné finanční trhy. Silná ziskovost může přispívat k vytváření rezerv pro období slabšího hospodářského růstu. Pokud by v budoucnu došlo ke zhoršení ekonomických podmínek, banky by mohly čelit vyššímu objemu nesplácených úvěrů nebo nižší poptávce po financování. Dostatečný kapitál a stabilní hospodaření mohou pomoci tyto otřesy zvládnout bez výrazného omezení úvěrové aktivity. Z tohoto pohledu vysoké bankovní zisky nemusí představovat pouze příznivou zprávu pro akcionáře, ale také faktor podporující odolnost domácího finančního systému. Zároveň však platí, že samotný růst ziskovosti jednotlivých bank automaticky nedokazuje, že jejich služby jsou pro klienty dostupnější nebo levnější. K takovému hodnocení by bylo nutné sledovat také vývoj úrokových sazeb, poplatků, podmínek financování a konkurence mezi jednotlivými institucemi. Vláda sektorovou daň nechystá, vysoké bankovní zisky přesto vyvolávají politickou diskusi Výrazná ziskovost českých bank se v poslední době stala také předmětem politické debaty. Premiér Andrej Babiš kritizoval vysoké zisky bankovního sektoru a v médiích se objevily spekulace o možném zavedení zvláštní sektorové daně. Takové opatření by znamenalo dodatečné daňové zatížení bank nad rámec standardního daňového režimu. Cílem podobných daní bývá zpravidla získání dalších příjmů do veřejných rozpočtů. V českém prostředí však podle aktuálního vyjádření vlády zavedení takového opatření není na pořadu dne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve středu uvedl, že kabinet v současnosti o zavedení sektorových daní neuvažuje. Toto vyjádření představuje důležitou informaci pro bankovní sektor i jeho investory. Případná zvláštní daň by totiž mohla ovlivnit čisté zisky bank a následně také jejich možnosti rozdělovat dividendy nebo posilovat kapitálové rezervy. Zároveň je však nutné rozlišovat mezi aktuálním postojem vlády a dlouhodobým vývojem daňové politiky. Současné odmítnutí sektorové daně neznamená, že se k této otázce politická reprezentace nemůže v budoucnu vrátit. Podobné návrhy se již objevily také v dalších evropských zemích. Některé státy přistoupily ke zvýšení daňového zatížení bankovního sektoru, často v souvislosti s potřebou dodatečných rozpočtových příjmů. Takový postup může z krátkodobého hlediska představovat způsob, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu bez plošného zvyšování daní pro všechny podniky. Z dlouhodobého hlediska však může vyvolávat otázky ohledně stability a předvídatelnosti podnikatelského prostředí. Pro investory je totiž důležité, aby dokázali s určitou mírou jistoty odhadovat budoucí daňové zatížení společností. Pokud stát zavede zvláštní daň vztahující se pouze na vybrané odvětví, může tím změnit očekávanou návratnost investic. To se může promítnout do ocenění akcií, investičních plánů nebo ochoty investorů poskytovat sektoru další kapitál. V případě bank je tato otázka významná také kvůli jejich kapitálovým požadavkům. Bankovní instituce musí udržovat dostatečné kapitálové rezervy, aby byly schopny zvládat případné ztráty a pokračovat v poskytování finančních služeb. Část vytvořeného zisku může být využívána právě k posilování těchto rezerv. Pokud by se daňové zatížení zvýšilo, mohlo by to za jinak stejných podmínek snížit objem prostředků dostupných pro další kapitálovou akumulaci. Konkrétní dopady by však závisely na podobě případné daně, jejím rozsahu a způsobu, jakým by na ni jednotlivé banky reagovaly. Není proto možné automaticky předpokládat, že by dodatečné zdanění vedlo k omezení poskytování úvěrů nebo ke zvýšení poplatků. Takové důsledky by bylo nutné posuzovat na základě konkrétního legislativního návrhu a finanční situace jednotlivých institucí. Debata o sektorových daních zároveň souvisí s širšími otázkami veřejných financí. V některých evropských zemích je dodatečné zdanění vybraných odvětví diskutováno v souvislosti s potřebou konsolidace rozpočtů nebo financování rostoucích veřejných výdajů, včetně obrany. Z ekonomického hlediska tak vzniká střet mezi krátkodobými fiskálními přínosy a dlouhodobou předvídatelností daňového prostředí. Zastánci dodatečného zdanění mohou argumentovat tím, že mimořádně zisková odvětví mají větší prostor přispívat do veřejných rozpočtů. Odpůrci naopak upozorňují na riziko oslabení investiční důvěry a změny očekávané návratnosti kapitálu. Pro český bankovní sektor je však v současnosti rozhodující, že vláda přípravu sektorové daně nepotvrdila. Zveřejněné hospodářské výsledky mezitím ukazují pokračující růst ziskovosti největších bankovních institucí. Souhrnný čistý zisk šesti největších bank dosáhl za prvních devět měsíců letošního roku 74,4 miliardy korun, přičemž většina sledovaných institucí zaznamenala meziroční zlepšení. Vývoj potvrzuje, že banky nadále těží z příznivého ekonomického prostředí, rostoucí úvěrové aktivity a zájmu klientů o finanční služby. Současně však ukazuje, že silné hospodářské výsledky bankovního sektoru zůstávají důležitým tématem také pro hospodářskou politiku. Další vývoj bude záviset nejen na schopnosti bank udržet růst příjmů a kvalitu úvěrových portfolií, ale také na budoucích ekonomických podmínkách a postoji vlády k případným změnám daňového režimu.