ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 31. 10. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Dvoudenní jednání ministrů zahraničí zemí G20 skončilo bez společného komuniké. Hlavní spory se týkaly války na Ukrajině, Íránu, amerických cel a Jihočínského moře. Účastníci se zabývali také bezpečností obchodních tras a dodavatelských řetězců kritických nerostů.   Rozpory znemožnily společné komuniké Ministři zahraničí skupiny G20 ukončili v sobotu dvoudenní jednání v Atlantě, aniž dosáhli shody v několika zásadních otázkách globální bezpečnosti. Schůzku od počátku provázely názorové rozdíly, především kvůli ruské válce proti Ukrajině. Skupina proto nevydá společné komuniké. Průběh a obsah debat má místo něj shrnout prohlášení předsedajícího. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dokument zveřejní později během soboty. „Nebudu předstírat, že jsme dnes blízko všeobecně přijímaným řešením těchto problémů,“ řekl Rubio na tiskové konferenci po skončení schůzky. Současně poukázal na dílčí spolupráci některých členských zemí, zejména v oblasti dodavatelských řetězců a kritických nerostů. Rubio označil první den jednání za velmi produktivní. V sobotu se na okraj programu setkal se svými protějšky z Austrálie, Indie a Japonska a následně vedl závěrečnou část zasedání G20 zaměřenou na dodavatelské řetězce. Diplomaté probírali svobodu plavby v Hormuzském průlivu a také v Rudém, Černém a Jihočínském moři. Rubio zdůraznil, že bezpečnost dodavatelských tras je podmínkou hospodářského růstu. Za klíčové označil zachování volného obchodu přes Hormuzský průliv a průliv Báb al-Mandab i rozšiřování řetězců zajišťujících dodávky kritických nerostů. Na páteční večerní recepci pro účastníky G20 hovořil americký ministr optimističtěji. Podle něj země společně vytyčují dynamickou hospodářskou budoucnost, která může otevřít nové směry pro světovou ekonomiku. Spor vyvolala účast ruského ministra Rubio páteční jednání zahájil výzvou k jednotě, později však zrušil tradiční společné fotografování ministrů. Evropští diplomaté nesouhlasili s tím, aby na snímku figuroval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, a pohrozili bojkotem či odchodem během fotografování. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který svou zemi zastupoval na schůzce G20 poprvé jako host, uvedl, že ho absence konsenzu nepřekvapila. Připomněl, že u jednoho stolu sedí představitelé států zapojených do probíhajících válek, což výrazně komplikuje hledání společného stanoviska. Další účastníci, kteří o neveřejných rozhovorech hovořili pod podmínkou anonymity, uvedli, že prohlášení předsedajícího bylo vzhledem k rozsahu sporů plánováno delší dobu. Rozdíly se netýkaly pouze války mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také americko-izraelského konfliktu s Íránem, amerických cel a čínských kroků v Jihočínském moři. Tyto události podle diplomatů přispívají k růstu světových nákladů na paliva a zvyšují nejistotu v mezinárodním obchodu. Úvodní část jednání popsali jako zdvořilou, ruský postoj k Ukrajině však podle nich zůstal beze změny. Moskva rovněž trvala na svém odporu proti členství Polska v G20. Rozepře vyvolalo také rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa nepozvat Jihoafrickou republiku, která je členem G20. Některé zúčastněné země proti tomuto kroku vznesly námitky. Diplomaté se přesto dohodli, že se pokusí zmírnit rozdíly před summitem lídrů G20, který má Trump příští měsíc hostit na Floridě. Ukrajina a Írán zůstaly v centru debat Ještě před zahájením schůzky některé země vyjadřovaly výhrady k tomu, že Spojené státy pozvaly Rusko v době zesílených útoků proti Ukrajině. Trumpova administrativa předtím upustila od nových sankcí proti Moskvě a dočasně omezila logistickou a zpravodajskou podporu Kyjevu. Americké ministerstvo zahraničí však v pátek oznámilo, že schválilo navrhovaný prodej interceptorů pro systémy protivzdušné obrany Patriot Ukrajině v hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Lavrov během jednání prohlásil, že Moskva nepřipustí stav, kdy by Ukrajina představovala vojenskou hrozbu pro legitimní bezpečnostní zájmy Ruské federace. Od zahájení ruské invaze v únoru 2022 cestuje do členských zemí NATO jen zřídka. Zůstává nejasné, zda ruský prezident Vladimir Putin přijme Trumpovo pozvání na prosincový summit v jeho golfovém klubu v Miami. Nad schůzkou se současně vznášela možnost dalšího amerického vojenského zásahu proti Íránu. Napětí se týká celého regionu včetně Saúdské Arábie, která je členem G20. Rubio se v pátek setkal se saúdským ministrem zahraničí princem Fajsalem bin Farhánem a také s tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Turecko v konfliktu zastává roli prostředníka. Američtí představitelé podle informací agentury Associated Press upozornili několik blízkovýchodních států a regionálních spojenců, aby se připravili na možnost obnovených úderů proti Íránu po úterních volbách. Součástí těchto příprav je i možnost následné íránské odvety.