ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 8. 11. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Čínské výrobní ceny v říjnu meziročně vzrostly o 5,7 procenta, nejrychleji od června 2022. Spotřebitelská inflace zpomalila ze zářijových 0,9 procenta na 0,7 procenta. Index CSI 300 po zveřejnění údajů přidal 0,56 procenta.   Výrobní inflaci táhly suroviny a těžba Ceny čínských průmyslových výrobců v říjnu meziročně stouply o 5,7 procenta. Jejich růst tak dosáhl nejvyššího tempa od června 2022 a současně zrychlil třetí měsíc v řadě. Výsledek překonal očekávání ekonomů oslovených agenturou Reuters. Ti předpokládali, že index cen výrobců, označovaný zkratkou PPI, vykáže zvýšení o 5,3 procenta. Skutečný údaj byl proti konsenzu vyšší o 0,4 procentního bodu. Za výraznějším růstem cen na úrovni výrobců stálo především prudké zdražování v těžebním průmyslu a v odvětvích zpracovávajících suroviny. Právě tyto segmenty měly na říjnové zrychlení výrobní inflace rozhodující vliv. Prezident a hlavní ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Zhang Zhiwei v rozhovoru pro CNBC uvedl, že cenový růst podpořila velmi silná zahraniční poptávka. Vývoj výrobních cen tak podle něj odrážel zejména podmínky na vnějších trzích. Říjnový údaj navázal na předchozí dva měsíce zrychlování. Rozdíl mezi vývojem výrobních a spotřebitelských cen přitom zůstal výrazný: zatímco ceny na úrovni producentů rostly tempem 5,7 procenta, meziroční spotřebitelská inflace dosáhla pouze 0,7 procenta. Spotřebitelská inflace poprvé po dvou měsících zpomalila Tempo růstu spotřebitelských cen v Číně v říjnu kleslo na 0,7 procenta. Šlo o první zpomalení poté, co inflace v předchozích dvou měsících v řadě zrychlovala. V září dosahovala 0,9 procenta, meziměsíčně tedy její meziroční tempo ubralo 0,2 procentního bodu. Také tento výsledek zaostal za odhady ekonomů oslovených agenturou Reuters. Trh počítal s růstem spotřebitelských cen o 0,8 procenta, skutečný údaj byl o 0,1 procentního bodu nižší. Zvolnila rovněž jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií. V říjnu činila 0,8 procenta, zatímco o měsíc dříve dosahovala jednoho procenta. Také v tomto případě se tempo snížilo o 0,2 procentního bodu. Hlavní statistička oddělení městských statistik čínského Národního statistického úřadu Dong Lijuan uvedla, že největším jednotlivým příspěvkem k růstu spotřebitelských cen bylo zdražení benzinu. Tento vliv však vyvažoval výraznější než očekávaný pokles cen potravin. Slabší růst spotřebitelských cen tak kontrastoval s prudkým zvýšením nákladů v těžebních a surovinových odvětvích. Říjnová čísla současně ukázala zpomalení jak celkové, tak jádrové inflace, přestože ceny pohonných hmot udržovaly celkový index v kladných hodnotách. Realitní trh dál omezuje domácí poptávku Čínská ekonomika v poslední době vykázala některé známky rozšiřování aktivity. Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí rostl rychleji, než se očekávalo, a zářijové maloobchodní tržby výrazně překonaly předpoklady. Po zveřejnění inflačních údajů posílil čínský akciový index CSI 300 (000300.SS) o 0,56 procenta. Index tak bezprostředně reagoval růstem na soubor údajů, který ukázal rychlejší zdražování u výrobců, ale slabší cenové tlaky na straně spotřebitelů. Zhang Zhiwei upozornil, že domácí poptávka zůstává kvůli situaci na realitním trhu poměrně slabá. Tento faktor označil za jeden z hlavních důvodů, proč spotřebitelská inflace v Číně nezrychluje stejným tempem jako ceny průmyslových výrobců. V realitním sektoru podle něj zatím nejsou patrné jednoznačné známky stabilizace. Vývoj zároveň zatěžuje spotřebitelskou důvěru domácností a příjmy místních samospráv. Celkové hospodářské tempo proto Zhang označil za slabé a bez zřetelných známek obnovení. Říjnová inflační data tento rozdíl mezi vnější a domácí poptávkou zvýraznila: výrobní ceny podpořily zahraniční objednávky a dražší suroviny, zatímco růst spotřebitelských cen dále zpomalil.