Badr Jafar: Celosvětová energetická krize je záležitostí managementu

„Skutečnost je taková, že když se o ní mluví jako o energetické krizi, vyvolává to dojem, že jde o nějaký problém se skutečným zdrojem energie. Problémem je samozřejmě nedostatek příznivých politik, které by zajistily, že se energie dostane na (potřebné) trhy,“ řekl Jafar, když hovořil na okraj výročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. „A to v zásadě souvisí s mnoha a mnoha lety nedostatečných investic do kritických zdrojů energie s cílem zajistit energetickou bezpečnost velkých částí světa.“

Titulky mluví samy za sebe. Obyvatelé Velké Británie vídají reklamy, které jim jako způsob snížení nákladů doporučují nahradit elektrické nebo plynové vytápění v jejich domovech uhelnými kamny, zatímco Evropané byli varováni, aby se připravili na nadcházející tuhé zimy.

„Proto o tom mluvím jako o krizi managementu – ne proto, abych byl vtipný, ale proto, že se musíme poučit,“ řekl. „Politici se musí naučit řešit tyto problémy dlouhodobou příznivou politikou, a ne krátkodobou politikou.“

V Davosu každoročně kurátorské panely bijí na poplach ohledně globálního oteplování, změny klimatu a potřeby omezit závislost světa na ropě. Ve skutečnosti se však změnilo jen málo. Ironií osudu je, že nový výzkum, který si nechala vypracovat organizace Greenpeace, zjistil, že emise ze soukromých letadel se během loňské konference zvýšily čtyřikrát. Z 1 040 soukromých letadel, která přistála, jich 53 % podniklo cesty kratší než 750 km, které by bylo možné snadno absolvovat vlakem nebo autem, přičemž nejkratší let měřil pouhých 21 km.

Účastníky – i celý svět – ve svém středečním projevu pokáral generální tajemník OSN Antonio Guterres. „Flirtujeme s klimatickou katastrofou,“ řekl. „Každý týden přináší nový klimatický horor. Výrobci fosilních paliv a jejich pomahači se i dnes předhánějí v rozšiřování produkce, přestože dobře vědí, že jejich obchodní model není slučitelný s přežitím lidstva.“

Jafar s tím souhlasí, ale nepovažuje to pouze za klimatický problém, ale spíše za problém, který je propojen s životním prostředím.

„Jde o propojení klimatu a přírody, se kterým se svět samozřejmě musí vyrovnat. Podpora a umožnění ekologičtějšího vývoje našich energetických systémů je nezbytností,“ řekl. „Nejen na regionální, ale i na globální (úrovni) musí být vyvinuto společné úsilí napříč podniky, politiky a občanskou společností.“

Přestože země po celém světě ratifikovaly klimatické zákony, slibují snížení emisí a nalezení lepších, čistších zdrojů energie, je třeba udělat více ve všech oblastech.

„Myslím, že růst a klima jsou dvě strany jedné mince. A hranou této mince, chcete-li, je příznivá politika, která zajistí, že budeme usilovat o nízké emise, ale ne o nízký růst,“ řekl Jafar.

Vzhledem k tomu, že se v listopadu v Egyptě konala konference OSN o změně klimatu COP27 a že později v tomto roce budou Spojené arabské emiráty hostit konferenci COP28, mnozí považují současnou dobu za ideální k tomu, aby „region připravil půdu pro rok 2035 a stal se lídrem a průkopníkem“, jak se v jednom z dřívějších rozhovorů vyjádřil Maround Kairouz, vedoucí WEF pro Blízký východ a severní Afriku.

„Spojené arabské emiráty se o to snaží budováním obnovitelných zdrojů energie. Podpořil a investoval již, tuším, nejméně 20 gigawattů energie z obnovitelných zdrojů a má za cíl zvýšit tento výkon na 100 gigawattů do roku 2030,“ řekl Jafar.

Strategická iniciativa SAE Net Zero do roku 2050 byla totiž vyhlášena v roce 2021, čímž se Emiráty staly první zemí na Blízkém východě a v severní Africe, která se zavázala k cíli nulových čistých emisí.

Džafar rovněž uvedl globální filantropii a dárcovství založené na víře jako další nedílné formy investic, jejichž potenciál nebyl plně rozvinut.

„Filantropie v oblasti klimatu rychle roste. Za posledních pět let vzrostla třikrát a v příštích letech může výrazně vzrůst,“ řekl.

„Potřebujeme vytvořit povědomí a potřebujeme vytvořit aliance. To je to, co COP28 také udělá – pomůže vytvořit alianci filantropů spolupracujících s rodinnými kancelářemi a dalšími aktéry kreativního kapitálu, kteří se spojí, aby se skutečně sjednotili, a podpořili tak naše čisté nulové, přírodě prospěšné cíle.“

Jafar tvrdí, že na rozvíjejících se trzích probíhají kroky, které v příštích letech přinesou velké změny.

„Jedním z nich je větší institucionalizace filantropie na těchto trzích,“ řekl, „druhým je masivní mezigenerační transfer bohatství; jen v Asii přejde (z jedné generace na druhou) přibližně 5 bilionů dolarů.

„A třetím je větší uvědomění si propojenosti klimatické krize s dalšími systémy, jako je zdravotnictví, potravinová bezpečnost, národní bezpečnost a samozřejmě sociální spravedlnost.“

Jafar věří, že takový vývoj bude znamenat, že svět bude svědkem „velké změny a velkého nárůstu filantropické angažovanosti, ale také klimatické filantropie“.