Řekl v něm, že reakcí centrální banky na šoky v nabídce v minulosti bylo „hledět skrze dopad na ceny s předpokladem, že dopad je dočasný“.
Jako příklad uvedl ceny banánů po tajfunu v roce 2011: V případě banánů se centrální bankéř o inflaci nestaral: „Cenový skok stačil na zvýšení inflace o 0,7 %, ale jakmile se úroda vrátila k normálu, inflace se ustálila – a banány proto nebyly předmětem zájmu centrálních bankéřů.
Tento projev stojí za připomenutí ne kvůli banánům, ale kvůli otázkám, které Debelle položil dále. Co když jsou klimatické změny něčím, co centrální banky nemohou jen tak „přehlédnout“? Co když její dopady nejsou „dočasné a diskrétní“ jako po onom cyklonu v roce 2011, ale trvalejší?
Podle BP již celosvětová poptávka po ropě dosáhla svého vrcholu. I podle jejího nejkonzervativnějšího scénáře („New Momentum“) je ropný vrchol za námi a poptávka podle ní do poloviny století klesne zhruba o čtvrtinu. Agresivnější scénáře počítají s mnohem větším poklesem poptávky, a to téměř o 80 %, v budoucnosti s nulovou čistou spotřebou.
Není to však poprvé, co společnost BP hovoří o ropném vrcholu. Poprvé tak učinila v roce 2020. Tehdy předpovídala mnohem menší budoucí pokles než ve výhledu na rok 2023. V roce 2020 se nepředpokládalo, že by Covid-19 v základním scénáři trvale posunul poptávku po ropě směrem dolů. Byl, jak by řekl Debelle, dočasný a diskrétní.
Zdroj: Reuters
Dnes se nacházíme v jiném šoku – energetickém šoku po ruské invazi na Ukrajinu -, ale i ten je jiný než v roce 2020. Máme za sebou další tři roky tlaku na vývoj a zavádění elektromobilů a budoucí dopady na poptávku po ropě vypadají jasněji. V silniční dopravě je stále více možné nahradit ropu; ba co víc, stále více se očekává, že k této náhradě dojde v celosvětovém měřítku. Není to však jen ropa, kde se dopady války zdají být téměř trvalé.
Ve svých strukturálních reakcích na válku Evropa překresluje energetické mapy způsobem, který se může ukázat jako trvalý. Plynovodní sítě z východních zemí jsou nyní škrticím bodem, nikoliv zásobovací linií. Některé z nich byly vyhozeny do povětří a pravděpodobně už nikdy nedodají ani molekulu metanu. Spojené státy jsou nyní největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu na světě a Evropa, nikoli Asie, je jeho největším odběratelem.
Větrná a solární energie jsou v Evropské unii dohromady větším zdrojem elektřiny než uhlí nebo plyn, a to i přesto, že v loňském roce došlo k oživení spotřeby uhlí v důsledku přiškrcených dodávek plynu. Podle think tanku Ember by celková výroba elektřiny z fosilních paliv v EU mohla letos klesnout o dalších 20 %.
Vlna politických opatření v Evropě a USA rovněž mění obchod s energií. Některé z nich se týkají politiky v oblasti klimatu, například zákon EU Fit for 55, jehož cílem je snížit emise o 55 % do roku 2030. Některé z nich jsou průmyslovou politikou, jako například četná ustanovení o domácí výrobě v americkém zákoně o snižování inflace.
A všude se objevují podněty ke snížení závislosti na dovozu energie. To neznamená, že je zcela možné tuto expozici snížit (zejména s ohledem na to, že OPEC bude časem pravděpodobně přispívat větším podílem dodávek ropy). Jediný způsob, jak se dostat na nulu, je zcela se vzdát dovozu.
Zdroj: Getty Images
V roce 2020 společnost BP stále označovala svůj základní scénář jako „Business-as-usual“. O tři roky později je základním scénářem „New Momentum“. Tato změna nevypadá jako dočasná nebo diskrétní, řečeno jazykem centrálních bankéřů. Místo toho vypadá jako něco trvalého. A není to jen poptávka po ropě, která vypadá jako trvalý vrchol; je to poptávka po všech fosilních palivech.
Kingsmill Bond, energetický stratég z výzkumné neziskové organizace RMI, v komentáři ke zprávě BP na internetu uvedl, že hlavní ropná společnost „vypovídá čas éry fosilních paliv“. Navazuje tak na stejnou výzvu přicházející od think-tanků, „pak od IEA, nyní od ropné společnosti,“ dodal. „Konsensus se mění, a to rychle.“ Vrchol fosilních paliv je tady. Technologická dynamika směřující k dekarbonizaci je novou běžnou záležitostí.
Řekl v něm, že reakcí centrální banky na šoky v nabídce v minulosti bylo „hledět skrze dopad na ceny s předpokladem, že dopad je dočasný“.Jako příklad uvedl ceny banánů po tajfunu v roce 2011: V případě banánů se centrální bankéř o inflaci nestaral: „Cenový skok stačil na zvýšení inflace o 0,7 %, ale jakmile se úroda vrátila k normálu, inflace se ustálila – a banány proto nebyly předmětem zájmu centrálních bankéřů.Tento projev stojí za připomenutí ne kvůli banánům, ale kvůli otázkám, které Debelle položil dále. Co když jsou klimatické změny něčím, co centrální banky nemohou jen tak „přehlédnout“? Co když její dopady nejsou „dočasné a diskrétní“ jako po onom cyklonu v roce 2011, ale trvalejší?Podle BP již celosvětová poptávka po ropě dosáhla svého vrcholu. I podle jejího nejkonzervativnějšího scénáře je ropný vrchol za námi a poptávka podle ní do poloviny století klesne zhruba o čtvrtinu. Agresivnější scénáře počítají s mnohem větším poklesem poptávky, a to téměř o 80 %, v budoucnosti s nulovou čistou spotřebou.Není to však poprvé, co společnost BP hovoří o ropném vrcholu. Poprvé tak učinila v roce 2020. Tehdy předpovídala mnohem menší budoucí pokles než ve výhledu na rok 2023. V roce 2020 se nepředpokládalo, že by Covid-19 v základním scénáři trvale posunul poptávku po ropě směrem dolů. Byl, jak by řekl Debelle, dočasný a diskrétní.Dnes se nacházíme v jiném šoku – energetickém šoku po ruské invazi na Ukrajinu -, ale i ten je jiný než v roce 2020. Máme za sebou další tři roky tlaku na vývoj a zavádění elektromobilů a budoucí dopady na poptávku po ropě vypadají jasněji. V silniční dopravě je stále více možné nahradit ropu; ba co víc, stále více se očekává, že k této náhradě dojde v celosvětovém měřítku. Není to však jen ropa, kde se dopady války zdají být téměř trvalé.Ve svých strukturálních reakcích na válku Evropa překresluje energetické mapy způsobem, který se může ukázat jako trvalý. Plynovodní sítě z východních zemí jsou nyní škrticím bodem, nikoliv zásobovací linií. Některé z nich byly vyhozeny do povětří a pravděpodobně už nikdy nedodají ani molekulu metanu. Spojené státy jsou nyní největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu na světě a Evropa, nikoli Asie, je jeho největším odběratelem.Větrná a solární energie jsou v Evropské unii dohromady větším zdrojem elektřiny než uhlí nebo plyn, a to i přesto, že v loňském roce došlo k oživení spotřeby uhlí v důsledku přiškrcených dodávek plynu. Podle think tanku Ember by celková výroba elektřiny z fosilních paliv v EU mohla letos klesnout o dalších 20 %.Vlna politických opatření v Evropě a USA rovněž mění obchod s energií. Některé z nich se týkají politiky v oblasti klimatu, například zákon EU Fit for 55, jehož cílem je snížit emise o 55 % do roku 2030. Některé z nich jsou průmyslovou politikou, jako například četná ustanovení o domácí výrobě v americkém zákoně o snižování inflace.A všude se objevují podněty ke snížení závislosti na dovozu energie. To neznamená, že je zcela možné tuto expozici snížit . Jediný způsob, jak se dostat na nulu, je zcela se vzdát dovozu.V roce 2020 společnost BP stále označovala svůj základní scénář jako „Business-as-usual“. O tři roky později je základním scénářem „New Momentum“. Tato změna nevypadá jako dočasná nebo diskrétní, řečeno jazykem centrálních bankéřů. Místo toho vypadá jako něco trvalého. A není to jen poptávka po ropě, která vypadá jako trvalý vrchol; je to poptávka po všech fosilních palivech.Kingsmill Bond, energetický stratég z výzkumné neziskové organizace RMI, v komentáři ke zprávě BP na internetu uvedl, že hlavní ropná společnost „vypovídá čas éry fosilních paliv“. Navazuje tak na stejnou výzvu přicházející od think-tanků, „pak od IEA, nyní od ropné společnosti,“ dodal. „Konsensus se mění, a to rychle.“ Vrchol fosilních paliv je tady. Technologická dynamika směřující k dekarbonizaci je novou běžnou záležitostí.
Akcie společnosti Rocket Lab, amerického hráče v oblasti vesmírných technologií, v úterý dosáhly historického intradenního maxima 45,48 USD – nejvyšší...