Inflace v lednu podle analytiků zrychlila, odhadují ji mezi 16,2 a 19 procenty

Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.

„Úsporný tarif (na energie) vystřídá aktivace zastropování cen elektrické energie a zemního plynu. Podle dosavadního vývoje plateb domácností za elektřinu očekáváme, že v lednu bude cena navýšena směrem k stanovenému stropu. Naopak u zemního plynu bylo dosavadní zdražení prudší a navýšení cen ke stanovenému stropu tak nemusí být výrazné,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

„Tradiční přenastavení ceníků očekáváme letos výraznější kvůli zvýšeným inflačním očekáváním, která jsou zohledněna v aktuální cenotvorbě. Na druhé straně klesající spotřebitelská poptávka limituje prostor pro zvyšování cen, tudíž očekáváme postupné snižování marží,“ doplnil Vagenknecht. Meziroční inflaci v lednu očekává 16,2 procenta.

Analytici České spořitelny očekávají lednovou inflaci 19 procent. Upozornili ale, že odhad je zatížen velkou nejistotou zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie a zavedení cenových stropů, jejichž vliv je obtížné předvídat.

„Meziroční inflace v důsledku odeznění efektu úsporného tarifu a dalšího zdražení energií v lednu zrychlí k 19 procentům,“ odhaduje analytik Komerční banky Martin Gürtler. Upozornil, že proti prosinci se mohla zvýšit cena elektřiny až o 125 procent, dodávky tepla a vody mohly meziměsíčně zdražit o 20 procent.

ČNB ve své nové prognóze odhaduje lednovou inflaci nad 17 procenty. Leden by ale podle centrální banky měl představovat inflační vrchol, v dalších měsících bude tempo růstu cen zvolňovat a ve druhém pololetí by mělo klesnout pod deset procent. Za celý letošní rok ČNB odhaduje průměrnou inflaci 10,8 procenta po loňských 15,1 procenta

V prosinci byla inflace v Česku 15,8 procenta, zpomalila z listopadových 16,2 procenta. Podle analytiků bylo za zpomalením tempa růstu cen zejména zlevnění pohonných hmot.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

„Nad inflačním očekáváním se Česko pohybuje již dva roky a tuzemskou ekonomiku to ničí,“ řekl v České televizi Hampl. Vysoká inflace podle něj dopadá jak na střadatele, tak na veřejné rozpočty. ČNB na to reaguje se zpožděním, když nezvyšuje úrokové sazby, dodal. „Věřím, že se Česká národní banka bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak je to jenom možné,“ uvedl Hampl.

V současné ekonomice podle něj posiluje trend neustále zvyšovat deficit státního rozpočtu na místo toho, aby se usilovalo o stabilizaci veřejných financí, řekl Hampl. Politická realita se podle něj změnila, voliči reformy nechtějí. Zásahy do státního rozpočtu jsou ale nezbytně nutné, doplnil. „Vláda by se neměla ukolébat tím, že situace není tak zlá,“ uvedl Hampl.

Švejnar by úrokové sazby naopak nezvyšoval, za vysokou inflací podle něj stojí silná inflační očekávání. Recese v Česku bude delší než ve zbytku Evropy, doplnil.

Podle ČNB by se inflace v roce 2023 měla pohybovat okolo 11 procent a očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. Letošní schodek veřejných financí bude letos podle ČNB činit 4,5 procenta HDP. Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP.

Letos v lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.

Inflace v lednu podle analytiků zrychlila, odhadují ji mezi 16,2 a 19 procentyShodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky počítá s hodnotou nad 17 procent. V prosinci činila meziroční inflace 15,8 procenta. Český statistický úřad zveřejní údaje o lednové inflaci v pátek.„Úsporný tarif vystřídá aktivace zastropování cen elektrické energie a zemního plynu. Podle dosavadního vývoje plateb domácností za elektřinu očekáváme, že v lednu bude cena navýšena směrem k stanovenému stropu. Naopak u zemního plynu bylo dosavadní zdražení prudší a navýšení cen ke stanovenému stropu tak nemusí být výrazné,“ uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.„Tradiční přenastavení ceníků očekáváme letos výraznější kvůli zvýšeným inflačním očekáváním, která jsou zohledněna v aktuální cenotvorbě. Na druhé straně klesající spotřebitelská poptávka limituje prostor pro zvyšování cen, tudíž očekáváme postupné snižování marží,“ doplnil Vagenknecht. Meziroční inflaci v lednu očekává 16,2 procenta.Analytici České spořitelny očekávají lednovou inflaci 19 procent. Upozornili ale, že odhad je zatížen velkou nejistotou zejména kvůli konci úsporného tarifu na energie a zavedení cenových stropů, jejichž vliv je obtížné předvídat.„Meziroční inflace v důsledku odeznění efektu úsporného tarifu a dalšího zdražení energií v lednu zrychlí k 19 procentům,“ odhaduje analytik Komerční banky Martin Gürtler. Upozornil, že proti prosinci se mohla zvýšit cena elektřiny až o 125 procent, dodávky tepla a vody mohly meziměsíčně zdražit o 20 procent.ČNB ve své nové prognóze odhaduje lednovou inflaci nad 17 procenty. Leden by ale podle centrální banky měl představovat inflační vrchol, v dalších měsících bude tempo růstu cen zvolňovat a ve druhém pololetí by mělo klesnout pod deset procent. Za celý letošní rok ČNB odhaduje průměrnou inflaci 10,8 procenta po loňských 15,1 procentaV prosinci byla inflace v Česku 15,8 procenta, zpomalila z listopadových 16,2 procenta. Podle analytiků bylo za zpomalením tempa růstu cen zejména zlevnění pohonných hmot.Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitěČeská ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.„Nad inflačním očekáváním se Česko pohybuje již dva roky a tuzemskou ekonomiku to ničí,“ řekl v České televizi Hampl. Vysoká inflace podle něj dopadá jak na střadatele, tak na veřejné rozpočty. ČNB na to reaguje se zpožděním, když nezvyšuje úrokové sazby, dodal. „Věřím, že se Česká národní banka bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak je to jenom možné,“ uvedl Hampl.V současné ekonomice podle něj posiluje trend neustále zvyšovat deficit státního rozpočtu na místo toho, aby se usilovalo o stabilizaci veřejných financí, řekl Hampl. Politická realita se podle něj změnila, voliči reformy nechtějí. Zásahy do státního rozpočtu jsou ale nezbytně nutné, doplnil. „Vláda by se neměla ukolébat tím, že situace není tak zlá,“ uvedl Hampl.Švejnar by úrokové sazby naopak nezvyšoval, za vysokou inflací podle něj stojí silná inflační očekávání. Recese v Česku bude delší než ve zbytku Evropy, doplnil.Podle ČNB by se inflace v roce 2023 měla pohybovat okolo 11 procent a očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta. Letošní schodek veřejných financí bude letos podle ČNB činit 4,5 procenta HDP. Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP.Letos v lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.