Rok poté – Ukrajinská ekonomika se po válečném šoku stabilizuje
Když Rusko před rokem napadlo Ukrajinu, regály řetězce supermarketů Novus v Kyjevě se rychle vyprázdnily, protože se zhroutily jeho zásobovací řetězce - domácí i zahraniční.
Čerstvé potraviny se staly nedostatkovým zbožím a rozšířila se panika.
Oleksiy Panasenko, zástupce generálního ředitele pro provoz oblíbeného outletu, vzpomíná, jak se obchod zmítal, než se Novus, stejně jako mnoho dalších velkých maloobchodních řetězců, dokázal přizpůsobit.
„Druhý den (války) se už bojovalo na předměstí Kyjeva,“ řekl agentuře Reuters. „V únoru a březnu se naše obchody staly něčím víc než jen místem pro nákup potravin: byly místem setkávání, komunikace; takzvanými ostrůvky stability.“
A když ukrajinské jednotky na jaře donutily ruskou armádu k ústupu z hlavního města, maloobchodní sektor i celá ekonomika se zotavily.
Údaje ukrajinské Evropské obchodní asociace, která sdružuje více než 1 000 zahraničních a ukrajinských podniků, ukázaly, že do konce května plně obnovilo činnost 47 % jejich členů a dalších 50 % pracovalo s určitými omezeními.
V říjnu však začaly raketové útoky, které Ukrajině zasadily tvrdý úder. Rusko zasáhlo rozvodné sítě a rozvodny po celé zemi, což vedlo k výpadkům během mrazivé zimy a těžce zasáhlo těžký průmysl.
Ekonomika se loni snížila o třetinu, což je největší propad od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Před ruskou invazí přesahoval roční hospodářský výkon 200 miliard dolarů.
„Denacifikováno“ – Zdroj: Getty Images
Vzhledem k tomu, že válka vstupuje do svého druhého roku a nejeví žádné známky zpomalení, jsou výzvy obrovské. Agentura Reuters oslovila sedm ekonomů, jejichž prognózy pro rok 2023 se pohybují od výrazného – i když mnohem méně dramatického – poklesu hrubého domácího produktu (HDP) o 5 % až po mírnou expanzi.
Hlavní překážkou bude přístup ke spolehlivé energii. Podle ekonomů, dvou vládních úředníků a manažerů dvou soukromých společností sice mnoho podniků nachází způsoby, jak se s válkou vypořádat, ale ty, které nemohou fungovat pouze na generátory, budou mít letos problémy.
Největší ukrajinská ocelárna ArcelorMittal (NYSE:MT) Kryvyi Rih uvedla, že její výroba v současné době dosahuje přibližně 25 % předválečné úrovně v důsledku výpadků dodávek elektřiny.
„Vidíme, že malé a střední podniky se poměrně rychle přizpůsobují nedostatku elektřiny nákupem generátorů, baterií a dalšího vybavení, zatímco škody na infrastruktuře zůstávají mírné,“ uvedla Olena Bilan, hlavní ekonomka investičního domu Dragon Capital, jejíž prognóza byla mezi oslovenými ekonomy nejnegativnější.
„Pokud tato situace přetrvá, nebude pokles HDP v roce 2023 tak výrazný, jak očekáváme. Naše prognóza však zároveň předpokládá ukončení nejžhavější fáze války na konci třetího čtvrtletí roku 2023,“ uvedl Bilan. Proč Dragon očekává ochlazení války, nevysvětlila.
Ukrajinská centrální banka předpokládá, že HDP letos vzroste o 0,3 %, zatímco ministerstvo hospodářství předpovídá růst o 3,2 %.
VELKÝ PROBLÉM?
Zdroj: Getty Images
Již loni v létě začali ukrajinští představitelé mluvit o větší důvěře v ekonomiku země, zejména po uzavření dohody o vývozu obilí, kterou zprostředkovala OSN.
Dohoda zachránila ukrajinské zemědělství, které před válkou tvořilo asi 12 % HDP a přibližně 40 % celkového vývozu.
V polovině února klesl ukrajinský vývoz obilí pro sezónu 2022-2023, která trvá od července do června, meziročně o 29,3 % na 29,7 milionu tun.
Masivní nárůst vojenských výdajů, včetně platů pro armádu, také podpořil ekonomiku, uvedl Vitalij Vavriščuk, vedoucí výzkumu investičního domu ICU. Podle Rady národní bezpečnosti Ukrajina v roce 2022 vydala na obranu 1,5 bilionu hřiven (40,6 miliardy USD), což odpovídá přibližně třetině jejího hospodářského výkonu.
To bylo přibližně pětkrát více, než činil plánovaný předválečný rozpočet na obranu.
Do země přitekly desítky miliard dolarů zahraniční pomoci, které pomohly překlenout rozpočtový deficit a vyzbrojit ukrajinské síly.
I přes tato pozitiva je však Ukrajina daleko za úrovní, na které byla před začátkem války. A ekonomické ztráty jsou ohromující.
Invaze zničila školy, nemocnice, přístavy, silnice a mosty. Kyjevská ekonomická škola odhadla škody na infrastruktuře způsobené válkou na 138 miliard dolarů (v prosinci).
Zdroj: Getty Images
Míra chudoby prudce vzrostla a v důsledku propadu daňových příjmů se předpokládá, že rozpočtový deficit v roce 2023 dosáhne 38 miliard dolarů. Vláda je závislá na západní pomoci – většinu z ní poskytují Spojené státy a Evropská unie.
„Ukrajinská vláda přijala opatření, která pomohla snížit měsíční schodek v roce 2023 na 3-3,5 miliardy dolarů, což je stále obrovské číslo,“ uvedl ministr financí Serhij Marčenko s tím, že k oživení jsou zapotřebí také investice do infrastruktury.
Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského vyzvala dárce, aby zahájili plánování rozsáhlé rekonstrukce v letošním roce, ačkoli uznává, že rozsáhlé stavby budou obtížné, dokud se nevrátí mír.
Podle Marčenka, který na nedávném únorovém kulatém stole uvedl, že často slyší nad svým domem nebo budovou svého ministerstva bzučet útočné drony, bylo poškozeno 40 až 60 % energetického sektoru.
Obchodní akce se z bezpečnostních důvodů často konají v podzemních krytech. Výpadky proudu jsou pravidelné. Panasenko ze společnosti Novus uvedl, že v prosinci ztratila společnost v Kyjevě asi 30 % otevírací doby obchodů a v lednu asi 20 %.
Ocelářství, klíčový pilíř ekonomiky, patří k nejhůře postiženým odvětvím. Ukrajina byla před válkou 14. největším výrobcem oceli na světě.
Dva přední výrobci oceli, Azovstal a MMK Illicha v Mariupolu, byli zničeni a oficiálně zbankrotovali.
Ti, kteří zůstali, se potýkají s výpadky proudu.
Mariupol – Zdroj: Getty Images
„Výpadky elektřiny jsou pro společnosti, jako jsme my, velkým problémem,“ řekl Mauro Longobardo, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih. Společnost nedávno začala elektřinu dovážet, ale náklady byly vysoké. Další podrobnosti neuvedl.
Ukrajinská elektrická soustava je napojena na evropskou síť, kde jsou ceny vyšší, a dováží energii ze sousedního Slovenska.
Energetický deficit není jedinou výzvou pro Arcelor.
Její sklad v Kryvém Rogu, asi 400 km jihovýchodně od Kyjeva, byl začátkem prosince zasažen třemi ruskými raketami a jeden pracovník zahynul, uvedl Longobardo.
Těžební zařízení společnosti Arcelor v nedávno osvobozené oblasti bylo poseto nášlapnými minami a většina související infrastruktury byla poškozena.
Dalším problémem společnosti, která dříve vyvážela až 80 % své produkce, je logistika. Rusko zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a Longobardo muselo pracovat na nových exportních trasách přes Polsko.
Navzdory problémům je Arcelor, největší zahraniční investor na Ukrajině, odhodlán zůstat.
Největší zaměstnavatel ve městě Kryvij Rih, rodišti Zelenského, udržel 26 000 zaměstnanců na výplatních páskách i přes pokles výroby. Longobardo uvedl, že Arcelor letos investuje 130 milionů dolarů. Takové plány jsou nyní vzácné.
Zdroj: Getty Images
Výhled některých dalších odvětví je příznivější.
Podle údajů ministerstva hospodářství Ukrajina v loňském roce dovezla 669 400 generátorů, z toho více než 300 000 jen v prosinci. Panasenko uvedl, že 52 z 82 prodejen společnosti Novus již bylo vybaveno generátory.
Vavriščuk z ICU vidí, že ekonomika se bude nadále přizpůsobovat a nejvíce z toho budou těžit odvětví s vysokým podílem státního financování.
Zjevná bezpečnostní rizika však odrazovala soukromé investice, které jsou pro silné oživení klíčové.
Ukrajina má smíšené výsledky v oblasti přilákání zahraničních soukromých investic. V roce 2021 se umístila na druhém nejnižším místě v Evropě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, hned za Ruskem.
Vavriščuk uvedl, že země bude muset prosazovat právní stát, zajistit transparentnost a spravedlivou hospodářskou soutěž.
„Účast na poválečné obnově by mohla být pro investory atraktivní,“ řekl. „Ale i tak budeme muset řešit všechny ty problémy (transparentnost a korupce), na které jsme před začátkem války neměli čas.“
Čerstvé potraviny se staly nedostatkovým zbožím a rozšířila se panika.Oleksiy Panasenko, zástupce generálního ředitele pro provoz oblíbeného outletu, vzpomíná, jak se obchod zmítal, než se Novus, stejně jako mnoho dalších velkých maloobchodních řetězců, dokázal přizpůsobit.„Druhý den se už bojovalo na předměstí Kyjeva,“ řekl agentuře Reuters. „V únoru a březnu se naše obchody staly něčím víc než jen místem pro nákup potravin: byly místem setkávání, komunikace; takzvanými ostrůvky stability.“A když ukrajinské jednotky na jaře donutily ruskou armádu k ústupu z hlavního města, maloobchodní sektor i celá ekonomika se zotavily.Údaje ukrajinské Evropské obchodní asociace, která sdružuje více než 1 000 zahraničních a ukrajinských podniků, ukázaly, že do konce května plně obnovilo činnost 47 % jejich členů a dalších 50 % pracovalo s určitými omezeními.V říjnu však začaly raketové útoky, které Ukrajině zasadily tvrdý úder. Rusko zasáhlo rozvodné sítě a rozvodny po celé zemi, což vedlo k výpadkům během mrazivé zimy a těžce zasáhlo těžký průmysl.Ekonomika se loni snížila o třetinu, což je největší propad od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991. Před ruskou invazí přesahoval roční hospodářský výkon 200 miliard dolarů.Vzhledem k tomu, že válka vstupuje do svého druhého roku a nejeví žádné známky zpomalení, jsou výzvy obrovské. Agentura Reuters oslovila sedm ekonomů, jejichž prognózy pro rok 2023 se pohybují od výrazného – i když mnohem méně dramatického – poklesu hrubého domácího produktu o 5 % až po mírnou expanzi.Hlavní překážkou bude přístup ke spolehlivé energii. Podle ekonomů, dvou vládních úředníků a manažerů dvou soukromých společností sice mnoho podniků nachází způsoby, jak se s válkou vypořádat, ale ty, které nemohou fungovat pouze na generátory, budou mít letos problémy.Největší ukrajinská ocelárna ArcelorMittal Kryvyi Rih uvedla, že její výroba v současné době dosahuje přibližně 25 % předválečné úrovně v důsledku výpadků dodávek elektřiny.„Vidíme, že malé a střední podniky se poměrně rychle přizpůsobují nedostatku elektřiny nákupem generátorů, baterií a dalšího vybavení, zatímco škody na infrastruktuře zůstávají mírné,“ uvedla Olena Bilan, hlavní ekonomka investičního domu Dragon Capital, jejíž prognóza byla mezi oslovenými ekonomy nejnegativnější.„Pokud tato situace přetrvá, nebude pokles HDP v roce 2023 tak výrazný, jak očekáváme. Naše prognóza však zároveň předpokládá ukončení nejžhavější fáze války na konci třetího čtvrtletí roku 2023,“ uvedl Bilan. Proč Dragon očekává ochlazení války, nevysvětlila.Ukrajinská centrální banka předpokládá, že HDP letos vzroste o 0,3 %, zatímco ministerstvo hospodářství předpovídá růst o 3,2 %.VELKÝ PROBLÉM?Již loni v létě začali ukrajinští představitelé mluvit o větší důvěře v ekonomiku země, zejména po uzavření dohody o vývozu obilí, kterou zprostředkovala OSN.Dohoda zachránila ukrajinské zemědělství, které před válkou tvořilo asi 12 % HDP a přibližně 40 % celkového vývozu.V polovině února klesl ukrajinský vývoz obilí pro sezónu 2022-2023, která trvá od července do června, meziročně o 29,3 % na 29,7 milionu tun.Masivní nárůst vojenských výdajů, včetně platů pro armádu, také podpořil ekonomiku, uvedl Vitalij Vavriščuk, vedoucí výzkumu investičního domu ICU. Podle Rady národní bezpečnosti Ukrajina v roce 2022 vydala na obranu 1,5 bilionu hřiven , což odpovídá přibližně třetině jejího hospodářského výkonu.To bylo přibližně pětkrát více, než činil plánovaný předválečný rozpočet na obranu.Do země přitekly desítky miliard dolarů zahraniční pomoci, které pomohly překlenout rozpočtový deficit a vyzbrojit ukrajinské síly.I přes tato pozitiva je však Ukrajina daleko za úrovní, na které byla před začátkem války. A ekonomické ztráty jsou ohromující.Invaze zničila školy, nemocnice, přístavy, silnice a mosty. Kyjevská ekonomická škola odhadla škody na infrastruktuře způsobené válkou na 138 miliard dolarů .Míra chudoby prudce vzrostla a v důsledku propadu daňových příjmů se předpokládá, že rozpočtový deficit v roce 2023 dosáhne 38 miliard dolarů. Vláda je závislá na západní pomoci – většinu z ní poskytují Spojené státy a Evropská unie.„Ukrajinská vláda přijala opatření, která pomohla snížit měsíční schodek v roce 2023 na 3-3,5 miliardy dolarů, což je stále obrovské číslo,“ uvedl ministr financí Serhij Marčenko s tím, že k oživení jsou zapotřebí také investice do infrastruktury.Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského vyzvala dárce, aby zahájili plánování rozsáhlé rekonstrukce v letošním roce, ačkoli uznává, že rozsáhlé stavby budou obtížné, dokud se nevrátí mír.Podle Marčenka, který na nedávném únorovém kulatém stole uvedl, že často slyší nad svým domem nebo budovou svého ministerstva bzučet útočné drony, bylo poškozeno 40 až 60 % energetického sektoru.Obchodní akce se z bezpečnostních důvodů často konají v podzemních krytech. Výpadky proudu jsou pravidelné. Panasenko ze společnosti Novus uvedl, že v prosinci ztratila společnost v Kyjevě asi 30 % otevírací doby obchodů a v lednu asi 20 %.Ocelářství, klíčový pilíř ekonomiky, patří k nejhůře postiženým odvětvím. Ukrajina byla před válkou 14. největším výrobcem oceli na světě.Dva přední výrobci oceli, Azovstal a MMK Illicha v Mariupolu, byli zničeni a oficiálně zbankrotovali.Ti, kteří zůstali, se potýkají s výpadky proudu.„Výpadky elektřiny jsou pro společnosti, jako jsme my, velkým problémem,“ řekl Mauro Longobardo, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Kryvyi Rih. Společnost nedávno začala elektřinu dovážet, ale náklady byly vysoké. Další podrobnosti neuvedl.Ukrajinská elektrická soustava je napojena na evropskou síť, kde jsou ceny vyšší, a dováží energii ze sousedního Slovenska.Energetický deficit není jedinou výzvou pro Arcelor.Její sklad v Kryvém Rogu, asi 400 km jihovýchodně od Kyjeva, byl začátkem prosince zasažen třemi ruskými raketami a jeden pracovník zahynul, uvedl Longobardo.Těžební zařízení společnosti Arcelor v nedávno osvobozené oblasti bylo poseto nášlapnými minami a většina související infrastruktury byla poškozena.Dalším problémem společnosti, která dříve vyvážela až 80 % své produkce, je logistika. Rusko zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a Longobardo muselo pracovat na nových exportních trasách přes Polsko.Navzdory problémům je Arcelor, největší zahraniční investor na Ukrajině, odhodlán zůstat.Největší zaměstnavatel ve městě Kryvij Rih, rodišti Zelenského, udržel 26 000 zaměstnanců na výplatních páskách i přes pokles výroby. Longobardo uvedl, že Arcelor letos investuje 130 milionů dolarů. Takové plány jsou nyní vzácné.Výhled některých dalších odvětví je příznivější.Podle údajů ministerstva hospodářství Ukrajina v loňském roce dovezla 669 400 generátorů, z toho více než 300 000 jen v prosinci. Panasenko uvedl, že 52 z 82 prodejen společnosti Novus již bylo vybaveno generátory.Vavriščuk z ICU vidí, že ekonomika se bude nadále přizpůsobovat a nejvíce z toho budou těžit odvětví s vysokým podílem státního financování.Zjevná bezpečnostní rizika však odrazovala soukromé investice, které jsou pro silné oživení klíčové.Ukrajina má smíšené výsledky v oblasti přilákání zahraničních soukromých investic. V roce 2021 se umístila na druhém nejnižším místě v Evropě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, hned za Ruskem.Vavriščuk uvedl, že země bude muset prosazovat právní stát, zajistit transparentnost a spravedlivou hospodářskou soutěž.„Účast na poválečné obnově by mohla být pro investory atraktivní,“ řekl. „Ale i tak budeme muset řešit všechny ty problémy , na které jsme před začátkem války neměli čas.“