EU zakáže dovoz surovin vyprodukovaných na nově odlesněné půdě kdekoli na světě
Evropská unie ve snaze chránit deštné pralesy, které jsou ochranou proti katastrofickým změnám klimatu, zakáže dovoz surovin vyprodukovaných na nově odlesněné půdě kdekoli na světě.
Nová pravidla vyžadují sofistikované systémy sledování a budou vymáhána pomocí hrozby pokut. Kritici tvrdí, že tato opatření budou postihovat miliony drobných zemědělců v Asii, Latinské Americe a Africe, kteří nemají prostředky na to, aby je dodržovali.
1. Co se stane?
Cílem je zastavit kácení lesů za účelem pěstování produktů prodávaných v Evropě. Patří mezi ně palmový olej (který se nachází v tisících každodenních výrobků včetně zmrzliny, šamponu a pohonných hmot), sója, hovězí maso, dřevo, kaučuk, kakao a káva a některé průmyslové výrobky, jako je čokoláda, kůže a nábytek. Aby je společnosti mohly poslat do EU nebo vyvézt z bloku, musí prokázat, že nebyly vyrobeny na půdě, která byla od 31. prosince 2020 odlesněna nebo znehodnocena. Budou také muset prokázat, že byly vyrobeny v souladu s místními zákony o lidských právech a zákony na ochranu práv původních obyvatel. Očekává se, že opatření vstoupí v platnost v červnu. Společnosti pak budou mít na splnění požadavků 18 měsíců, přičemž pro malé podniky bude platit další šestiměsíční odklad.
2. Jak bude fungovat?
Dovozci musí shromažďovat přesné údaje o pozemcích, na nichž bylo zboží vypěstováno. Souřadnice polohy se porovnávají s historickými informacemi o využití půdy získanými prostřednictvím satelitního snímkování a dalších zdrojů. Systém semaforů přidělí každé zemi skóre na základě vnímaného rizika odlesňování v dané zemi. Země s vysokým rizikem budou podléhat přísnějším kontrolám – 9 % obchodníků a komodit – ve srovnání s 1 % u zemí považovaných za nízkorizikové.
3. Jak významná jsou nová pravidla?
Zdroj: Getty Images
Dosavadní snahy o zastavení ničení světových lesů se soustředily především na přesvědčování a pozitivní pobídky. Nyní se jeden z nejdůležitějších hráčů v globální ekonomice uchýlil k použití síly. Společnosti, které pravidla nedodrží, mohou v EU čelit pokutám ve výši nejméně 4 % svého ročního obratu. Není to jediná oblast, kde blok využívá obchod k dosažení klimatických cílů za svými hranicemi. Dohodl se také na uhlíkové dani z dovozu zboží, jako je ocel a hliník, ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly.
4. Jaká je motivace EU?
Vypalováním nebo kácením deštných pralesů se uvolňují skleníkové plyny a ekosystémy přicházejí o stromy pohlcující uhlík. Velká část vykácené půdy se využívá k pěstování vývozních plodin a chovu hospodářských zvířat, což způsobuje ještě větší emise, které oteplují klima. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z roku 2021 byla EU v roce 2017 zodpovědná za 16 % odlesňování souvisejícího s mezinárodním obchodem, předstihla ji pouze Čína s 24 %. Úsilí o obnovu vlastních lesů v Evropě má jen malý dopad na celkovou uhlíkovou stopu regionu, protože velká část toho, co obyvatelé a průmysl spotřebovávají, pochází odjinud. Jen evropská poptávka po kaučuku je spojena s odlesněním 520 km2 západní Afriky od konce minulého století.
5. Jaká byla reakce na plán EU?
Opatření budou mít nepřiměřený dopad na relativně malý počet zemí, v nichž se nacházejí světové deštné pralesy, jako je Indonésie a Malajsie – největší dodavatelé palmového oleje do EU. Vlády těchto zemí tvrdí, že většina jejich produkce je již udržitelná a vysledovatelná. Kulatý stůl pro udržitelný palmový olej, odvětvová skupina, která prosazuje standardy pro „certifikované udržitelné“ produkty, uvedla, že opatření EU by mohla mít nezamýšlené důsledky pro zranitelné zemědělce po celém světě a nepřiměřeně dopadnout na pěstitele, kteří si to mohou dovolit nejméně. Producentské země se snaží o odvetná opatření, přičemž Malajsie zvažuje možná obchodní omezení, která by zpomalila tok komodit do Evropy a přezkoumala dovoz z tohoto bloku. Ochránci životního prostředí opatření EU chválí, WWF je označuje za „průlomové“ a Greenpeace tvrdí, že by to znamenalo, že některé motorové pily „umlknou“. Doufají, že se pravidla rozšíří i na další ekosystémy, jako jsou savany.
6. Co to znamená pro Evropany?
Pokud se systém udrží a dovozci jej budou dodržovat, budou si spotřebitelé moci vychutnat ranní kávu s vědomím, že při pěstování zrn nebyly pokáceny žádné stromy. Ekonomové budou věnovat velkou pozornost potenciálnímu dopadu na účty za nákupy. Podle jedné studie zveřejněné v roce 2022 by nová opatření způsobila náklady na dodržování předpisů ve výši až 3,5 % příjmů výrobců palem. Obhájci nových pravidel tvrdí, že tyto náklady se společnostem vrátí, protože spotřebitelé budou ochotni zaplatit více, pokud budou vědět, že zboží je ekologicky udržitelné.
Nová pravidla vyžadují sofistikované systémy sledování a budou vymáhána pomocí hrozby pokut. Kritici tvrdí, že tato opatření budou postihovat miliony drobných zemědělců v Asii, Latinské Americe a Africe, kteří nemají prostředky na to, aby je dodržovali.1. Co se stane?Cílem je zastavit kácení lesů za účelem pěstování produktů prodávaných v Evropě. Patří mezi ně palmový olej , sója, hovězí maso, dřevo, kaučuk, kakao a káva a některé průmyslové výrobky, jako je čokoláda, kůže a nábytek. Aby je společnosti mohly poslat do EU nebo vyvézt z bloku, musí prokázat, že nebyly vyrobeny na půdě, která byla od 31. prosince 2020 odlesněna nebo znehodnocena. Budou také muset prokázat, že byly vyrobeny v souladu s místními zákony o lidských právech a zákony na ochranu práv původních obyvatel. Očekává se, že opatření vstoupí v platnost v červnu. Společnosti pak budou mít na splnění požadavků 18 měsíců, přičemž pro malé podniky bude platit další šestiměsíční odklad.2. Jak bude fungovat?Dovozci musí shromažďovat přesné údaje o pozemcích, na nichž bylo zboží vypěstováno. Souřadnice polohy se porovnávají s historickými informacemi o využití půdy získanými prostřednictvím satelitního snímkování a dalších zdrojů. Systém semaforů přidělí každé zemi skóre na základě vnímaného rizika odlesňování v dané zemi. Země s vysokým rizikem budou podléhat přísnějším kontrolám – 9 % obchodníků a komodit – ve srovnání s 1 % u zemí považovaných za nízkorizikové.3. Jak významná jsou nová pravidla?Dosavadní snahy o zastavení ničení světových lesů se soustředily především na přesvědčování a pozitivní pobídky. Nyní se jeden z nejdůležitějších hráčů v globální ekonomice uchýlil k použití síly. Společnosti, které pravidla nedodrží, mohou v EU čelit pokutám ve výši nejméně 4 % svého ročního obratu. Není to jediná oblast, kde blok využívá obchod k dosažení klimatických cílů za svými hranicemi. Dohodl se také na uhlíkové dani z dovozu zboží, jako je ocel a hliník, ze zemí s méně přísnými ekologickými pravidly.4. Jaká je motivace EU?Vypalováním nebo kácením deštných pralesů se uvolňují skleníkové plyny a ekosystémy přicházejí o stromy pohlcující uhlík. Velká část vykácené půdy se využívá k pěstování vývozních plodin a chovu hospodářských zvířat, což způsobuje ještě větší emise, které oteplují klima. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z roku 2021 byla EU v roce 2017 zodpovědná za 16 % odlesňování souvisejícího s mezinárodním obchodem, předstihla ji pouze Čína s 24 %. Úsilí o obnovu vlastních lesů v Evropě má jen malý dopad na celkovou uhlíkovou stopu regionu, protože velká část toho, co obyvatelé a průmysl spotřebovávají, pochází odjinud. Jen evropská poptávka po kaučuku je spojena s odlesněním 520 km2 západní Afriky od konce minulého století.5. Jaká byla reakce na plán EU?Opatření budou mít nepřiměřený dopad na relativně malý počet zemí, v nichž se nacházejí světové deštné pralesy, jako je Indonésie a Malajsie – největší dodavatelé palmového oleje do EU. Vlády těchto zemí tvrdí, že většina jejich produkce je již udržitelná a vysledovatelná. Kulatý stůl pro udržitelný palmový olej, odvětvová skupina, která prosazuje standardy pro „certifikované udržitelné“ produkty, uvedla, že opatření EU by mohla mít nezamýšlené důsledky pro zranitelné zemědělce po celém světě a nepřiměřeně dopadnout na pěstitele, kteří si to mohou dovolit nejméně. Producentské země se snaží o odvetná opatření, přičemž Malajsie zvažuje možná obchodní omezení, která by zpomalila tok komodit do Evropy a přezkoumala dovoz z tohoto bloku. Ochránci životního prostředí opatření EU chválí, WWF je označuje za „průlomové“ a Greenpeace tvrdí, že by to znamenalo, že některé motorové pily „umlknou“. Doufají, že se pravidla rozšíří i na další ekosystémy, jako jsou savany.6. Co to znamená pro Evropany?Pokud se systém udrží a dovozci jej budou dodržovat, budou si spotřebitelé moci vychutnat ranní kávu s vědomím, že při pěstování zrn nebyly pokáceny žádné stromy. Ekonomové budou věnovat velkou pozornost potenciálnímu dopadu na účty za nákupy. Podle jedné studie zveřejněné v roce 2022 by nová opatření způsobila náklady na dodržování předpisů ve výši až 3,5 % příjmů výrobců palem. Obhájci nových pravidel tvrdí, že tyto náklady se společnostem vrátí, protože spotřebitelé budou ochotni zaplatit více, pokud budou vědět, že zboží je ekologicky udržitelné.