Na nový byt v Praze si lidé v čtvrtletí vydělali za 16,6 roku, loni za 17,3 roku

Před rokem, v prvním čtvrtletí roku 2022, to bylo 17,3 roku. Zástupci developera to dnes řekli novinářům na tiskové konferenci. V loňském třetím čtvrtletí potřebovali podle nich Pražané na nový byt výdělek za 16,4 roku. Zhoršení dostupnosti bydlení od loňského podzimu společnost odůvodňuje dlouhodobě pomalým povolovacím procesem, přetrvávajícími vysokými stavebními náklady a drahým financováním.

Podle společné analýzy firem Central Group, Trigema a Skanska by při rychlejším povolování a větším objemu výstavby mohly být nové byty až o 15 procent levnější. V současné situaci si ale nové byty drží ceny, případně nadále mírně zdražují. Pokles cen zaznamenaly jen starší byty, především v horších lokalitách a s větší energetickou náročností.

„Starší byty v průměru meziročně zlevnily o šest procent, panelové byty dokonce o devět procent. A ještě nejspíše mírně klesnou. Naproti tomu u nových bytů se cena meziročně zvýšila o čtyři procenta a ceny zůstanou stabilní. Cenové nůžky mezi novými a starými byty se tak ještě více rozevřou a budou lépe odrážet diametrálně lepší kvalitativní standard nových bytů, které jsou navíc až o polovinu méně energeticky náročné než například starší panelové byty,“ uvedl předseda představenstva Central Group Dušan Kunovský.

Momentálně se podle developerské skupiny připravuje v Praze stavba 140.000 bytů, které by mohly sloužit až 300.000 lidem. Loni byla v hlavním městě povolena výstavba 5000 bytů, což je o 3000 méně než v rekordním roce 2021.

Dostupnost nových bytů v Praze zůstává dlouhodobě nejhorší ze všech okolních metropolí. V Bratislavě lze koupit stejný byt jako v české metropoli za mzdu za 14,7 roku, ve Vídni za 9,5 roku a v Berlíně za 8,6 ročních mezd. V Praze bylo možné koupit nový byt za deset ročních průměrných platů v roce 2015, od té doby jejich ceny vzrostly podle Central Group o 150 procent.

„Pokud nedojde k zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů, poklesu úrokových sazeb a snížení cen stavebních dodávek, nabídka nových bytů bude klesat, a to přinese další tlak na růst cen. Dokud se tyto věci nezmění, nemá Praha šanci se tohoto nechtěného primátu zbavit,“ řekl Kunovský.

Hodnota všech připravovaných bytů v Praze překročila 1,5 bilionu korun. Stát by z nich na DPH mohl podle analýzy získat téměř 200 miliard korun, uvádí firma.

CG-Index vycházel z dat informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce a sociálních věcí a z cen společností Central Group, Trigema a Skanska. Podle nich je průměrná hrubá měsíční mzda v metropoli 54.462 Kč a průměrný nový 70metrový byt v Praze stojí 10,85 milionu korun.

Počet loni dostavěných bytů v Česku v meziročním srovnání podle Českého statistického úřadu stoupl o 14 procent na 39.398. Počet zahájených staveb bytů se loni proti předchozímu roku snížil zhruba o 2700 na 42.242.

Podle údajů z portálu UlovDomov.cz se v období od října 2021 do března 2023 zaznamenalo zvýšení cen nájmů bytů o 3 až 33 procent v závislosti na jejich dispozici a lokalitě. Tento nárůst se dotknul všech typů bytů, avšak nejvýraznější byl u menších dispozic. Aktuální data o cenách nájmů ukazují, že meziročně došlo k maximálnímu zdražení o 25 procent u bytů s dispozicí 3+kk v Olomouci. V Praze se meziročně zvýšily ceny nájmů maximálně o 2 914 korun (18 %) u bytů s dispozicí 2+kk, a v mnoha krajských městech se meziroční růst pohyboval pouze v jednotkách procent. Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz, upozorňuje, že růst cen nájmů probíhal v období inflace a nebyl tedy izolovaným jevem. Inflace, která dosáhla v lednu letošního roku až 17,5 procenta, byla výrazně vyšší než pohyb cen nájmů v mnoha krajských městech.