Jídlo je jednou z našich nejzákladnějších potřeb – spolu s vodou, spánkem, přístřeším a kyslíkem, na kterých závisí naše přežití. Tyto potřeby tvoří první, základní úroveň slavné „hierarchie potřeb“ Abrahama Maslowa.
Podle Maslowa motivují naše chování a rozhodnutí fyziologické a psychologické potřeby. Tyto potřeby postupují od základních potřeb ke složitějším, dokud nedosáhneme „seberealizace“ neboli „všeho, čím můžeme být“.
„Ke změně člověka je třeba změnit jeho vědomí“
Abraham Maslow, americký psycholog, (1908-1970)
Zdroj: Getty Images
Maslowova hierarchie potřeb je často znázorňována jako pyramida, jejíž základnu tvoří úroveň 1 až po úroveň 5, a to následovně:
Úroveň 5: seberealizace – potřeba prožívat účel a smysl, tvořivost, přijetí a naplnění svého potenciálu.
Úroveň 4: sebeúcta – potřeba respektu, sebeúcty, uznání, úspěchu a sebedůvěry.
Úroveň 3: láska, sounáležitost – potřeba cítit se chtěný a sounáležitý.
Úroveň 2: bezpečí, jistota – potřeba být v bezpečí a mít přístřeší.
Úroveň 1: fyziologie, tělo – základní potřeba kyslíku, vody, potravy, odpočinku, tepla a stínu.
Ale zpět k tomu, že pracuji na lačno… Obvykle to probíhalo takto. Když byly signály z břicha dostatečně hlasité a vytrvalé, můj mozek zabloudil například od vytváření modulu kurzu k chuti na banány. A to banány vůbec nemám rád! Ale z nějakého důvodu mi vyskočily na mysl, když jsem měl hlad.
Jemně jsem se vrátil k modulu kurzu a všechno šlo chvíli dobře, ale pak jsem si představil, že jím arašídové máslo. Ani já nemám ráda arašídové máslo, přesto mi moje mysl říkala, co moje tělo potřebuje, protože moje nebohé tělo vytáčelo moje číslo, ale neustále dostávalo obsazený signál.
Zdroj: Unsplash
Pak už to bylo jen opakování, dokud nepřišly na mysl myšlenky na koblihy nebo rychlé občerstvení a jemné přemlouvání přestalo fungovat. Musel jsem se silou vůle vrátit k soustředění na práci.
Uspokojení potřeby odpočinku
S nedostatkem odpočinku se pravděpodobně setkal každý z nás. V určitém okamžiku nemůžete myslet na nic jiného než na to, jak jste unavení. Nemůžete se soustředit, nechce se vám mluvit, nechce se vám jíst a nedokážete si naplánovat ani příštích pět minut, natož příštích pět týdnů!
Žiji v zemi, kde mnoho lidí trpí neustálou únavou způsobenou životními podmínkami. Žijí v hlučných oblastech, přístřeší, které jim jejich domy poskytují, je často nedostatečné, nebezpečné a do práce musí cestovat daleko.
Výsledkem je, že jsou často v práci neochotní, během školení neangažovaní a nezúčastnění. Kdo jim to ale může mít za zlé? Jejich potřeba na první úrovni je trvale neuspokojena a oni prostě nemají energii na to, aby byli optimističtí. To neznamená, že jim chybí touha po pokroku, ale existují naléhavější potřeby.
Přechod mezi úrovněmi Maslowovy hierarchie potřeb
Práce s lidmi v jakémkoli postavení (jako kolegové nebo členové týmu) nás vždy staví před otázku: Jsou uspokojeny jejich základní potřeby (první a druhá úroveň)? Pokud ne, co můžeme udělat, abychom je podpořili, a kolik od nich můžeme reálně očekávat? I když jsou potřeby lidí naplněny, jak je můžeme podpořit a co od nich můžeme očekávat?
Zdroj: Unsplash
To nemusí být den ode dne stejné, jakkoli to zní matoucí. Neznamená to, že musím každé ráno u každého provádět kontrolu potřeb.
A vím, že někdy přecházím mezi jednotlivými úrovněmi potřeb v závislosti na tom, co se děje v mém životě. Hádka s milovanou osobou před odchodem do práce může ovlivnit vaši třetí úroveň potřeb. Neměli byste předpokládat, že nebudete schopni fungovat na čtvrté nebo dokonce páté úrovni, ale může to mít vliv.
To nám ukazuje, že Maslowova hierarchie není užitečná jen pro pochopení chování druhých, ale může nám také pomoci zhodnotit sebe sama a lépe porozumět vlastním rozhodnutím a činům.
Existují případy lidí, jejichž potřeby první nebo druhé úrovně jsou trvale nenaplněné, a přesto se snaží naplnit své potřeby čtvrté a páté úrovně. Nicméně to, že jste se setkali s jedním nebo dvěma takovými lidmi, neznamená, že jsou takoví všichni. Je jich málo a je k tomu zapotřebí neobyčejně silná touha, vůle a téměř nadlidská schopnost fungovat navzdory realitě jejich prožívání.
Mám to štěstí, že se často cítím smysluplně a že můj život, práce a existence mají smysl. Mám pocit, že něco měním, i když je to jen málo. A to proto, že jsou uspokojovány mé základní potřeby.
Jídlo je jednou z našich nejzákladnějších potřeb – spolu s vodou, spánkem, přístřeším a kyslíkem, na kterých závisí naše přežití. Tyto potřeby tvoří první, základní úroveň slavné „hierarchie potřeb“ Abrahama Maslowa.Podle Maslowa motivují naše chování a rozhodnutí fyziologické a psychologické potřeby. Tyto potřeby postupují od základních potřeb ke složitějším, dokud nedosáhneme „seberealizace“ neboli „všeho, čím můžeme být“.Abraham Maslow, americký psycholog, Maslowova hierarchie potřeb je často znázorňována jako pyramida, jejíž základnu tvoří úroveň 1 až po úroveň 5, a to následovně:Úroveň 5: seberealizace – potřeba prožívat účel a smysl, tvořivost, přijetí a naplnění svého potenciálu.Úroveň 4: sebeúcta – potřeba respektu, sebeúcty, uznání, úspěchu a sebedůvěry.Úroveň 3: láska, sounáležitost – potřeba cítit se chtěný a sounáležitý.Úroveň 2: bezpečí, jistota – potřeba být v bezpečí a mít přístřeší.Úroveň 1: fyziologie, tělo – základní potřeba kyslíku, vody, potravy, odpočinku, tepla a stínu.Ale zpět k tomu, že pracuji na lačno… Obvykle to probíhalo takto. Když byly signály z břicha dostatečně hlasité a vytrvalé, můj mozek zabloudil například od vytváření modulu kurzu k chuti na banány. A to banány vůbec nemám rád! Ale z nějakého důvodu mi vyskočily na mysl, když jsem měl hlad.Jemně jsem se vrátil k modulu kurzu a všechno šlo chvíli dobře, ale pak jsem si představil, že jím arašídové máslo. Ani já nemám ráda arašídové máslo, přesto mi moje mysl říkala, co moje tělo potřebuje, protože moje nebohé tělo vytáčelo moje číslo, ale neustále dostávalo obsazený signál.Pak už to bylo jen opakování, dokud nepřišly na mysl myšlenky na koblihy nebo rychlé občerstvení a jemné přemlouvání přestalo fungovat. Musel jsem se silou vůle vrátit k soustředění na práci.S nedostatkem odpočinku se pravděpodobně setkal každý z nás. V určitém okamžiku nemůžete myslet na nic jiného než na to, jak jste unavení. Nemůžete se soustředit, nechce se vám mluvit, nechce se vám jíst a nedokážete si naplánovat ani příštích pět minut, natož příštích pět týdnů!Žiji v zemi, kde mnoho lidí trpí neustálou únavou způsobenou životními podmínkami. Žijí v hlučných oblastech, přístřeší, které jim jejich domy poskytují, je často nedostatečné, nebezpečné a do práce musí cestovat daleko.Výsledkem je, že jsou často v práci neochotní, během školení neangažovaní a nezúčastnění. Kdo jim to ale může mít za zlé? Jejich potřeba na první úrovni je trvale neuspokojena a oni prostě nemají energii na to, aby byli optimističtí. To neznamená, že jim chybí touha po pokroku, ale existují naléhavější potřeby.Práce s lidmi v jakémkoli postavení nás vždy staví před otázku: Jsou uspokojeny jejich základní potřeby ? Pokud ne, co můžeme udělat, abychom je podpořili, a kolik od nich můžeme reálně očekávat? I když jsou potřeby lidí naplněny, jak je můžeme podpořit a co od nich můžeme očekávat?To nemusí být den ode dne stejné, jakkoli to zní matoucí. Neznamená to, že musím každé ráno u každého provádět kontrolu potřeb.A vím, že někdy přecházím mezi jednotlivými úrovněmi potřeb v závislosti na tom, co se děje v mém životě. Hádka s milovanou osobou před odchodem do práce může ovlivnit vaši třetí úroveň potřeb. Neměli byste předpokládat, že nebudete schopni fungovat na čtvrté nebo dokonce páté úrovni, ale může to mít vliv.To nám ukazuje, že Maslowova hierarchie není užitečná jen pro pochopení chování druhých, ale může nám také pomoci zhodnotit sebe sama a lépe porozumět vlastním rozhodnutím a činům.Existují případy lidí, jejichž potřeby první nebo druhé úrovně jsou trvale nenaplněné, a přesto se snaží naplnit své potřeby čtvrté a páté úrovně. Nicméně to, že jste se setkali s jedním nebo dvěma takovými lidmi, neznamená, že jsou takoví všichni. Je jich málo a je k tomu zapotřebí neobyčejně silná touha, vůle a téměř nadlidská schopnost fungovat navzdory realitě jejich prožívání.Mám to štěstí, že se často cítím smysluplně a že můj život, práce a existence mají smysl. Mám pocit, že něco měním, i když je to jen málo. A to proto, že jsou uspokojovány mé základní potřeby.