České banky i pojišťovny jsou odolné vůči zhoršení ekonomiky

Ukázaly to výsledky dohledových zátěžových testů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Tento druh testů provádí ČNB pravidelně ve spolupráci s vybranými bankami a pojišťovnami, které pokrývají přes 90 procent českého trhu.

ČNB u bank testovala úvěrové, tržní a operační riziko, úrokové a neúrokové výnosy, náklady a kapitál v základním a v nepříznivém scénáři. I v případě nepříznivého vývoje by kapitálová přiměřenost klesla na 17,5 procenta, když regulatorní minimum je osm procent. „Sektor v současnosti disponuje odpovídajícím kapitálovým polštářem. Ten umožňuje absorbovat i silné negativní šoky,“ uvedla ČNB.

Také testy pojišťoven ukázaly, že sektor je dostatečně kapitálově vybavený a je schopný přestát významné změny rizikových faktorů. V případě nepříznivého vývoje by poměr solventnosti byl pro tržní i pojistná rizika 156 procent, a nacházel by se tak dostatečně vysoko nad regulatorní hranicí 100 procent. „Ze sledovaných rizik měla na pojišťovny nejvýznamnější dopad rizika poklesu hodnoty akciových investic a poklesu hodnoty státních dluhopisů,“ uvedla ČNB.

Dohledové zátěžové testy provádí ČNB každé dva roky ve spolupráci s vybranými bankami a pojišťovnami, hodnotí přitom odolnost jednotlivých institucí. Do nynějších testů bylo zapojeno 12 bank, které zastupují 91 procent aktiv bankovního sektoru v ČR, a 18 pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného byl 99,9 procenta trhu.

Kromě dohledových zátěžových testů provádí ČNB i makrozátěžové testy, které hodnotí odolnost finančního sektoru jako celku. Jejich výsledky zveřejňuje dvakrát ročně jako součást zprávy o finanční stabilitě. Poslední výsledky makrozátěžových testů, které centrální banka zveřejnila v červnu, ukázaly, že český finanční sektor je vysoce odolný.

Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.

„V červnu se meziroční inflace dostala poprvé od ledna 2022 pod deset procent a pro červenec čekáme její další pokles. Ten bude znovu ovlivněn především vlivem srovnávací základny, nicméně v protiinflačním směru působí i další faktory. Mezi nimi je nejvýznamnější utlumená spotřeba domácností,“ uvedli analytici České spořitelny. Meziroční růst spotřebitelských cen odhadují na 8,9 procenta.

Analytici Raiffeisenbank předpokládají červencovou inflaci 8,6 procenta. „Vyšší inflace je způsobena především rostoucími cenami potravin a regulovaných položek, ač jejich vliv od začátku roku pomalu a postupně slábne. V případě regulovaných cen působí pozitivně opět vysoká srovnávací základna a rovněž zavedený vládní strop,“ uvedli.

„Červenec by měl přinést další uklidnění v cenách potravin, které by mohly meziměsíčně mírně poklesnout. Příznivý vývoj očekáváme i v kategoriích odívání a obuvi či u bytového vybavení, kde počítáme taktéž s kosmetickým zlevňováním. Naopak zdražovaly pohonné hmoty a bez pochyby i rekreace, kde s příchodem letních prázdnin zapůsobí standardní sezonnost. Ta s sebou sveze i poskytovatele stravovacích a ubytovacích služeb, kteří taktéž navýší své ceny. Celkově by tak meziměsíční inflace měla dosáhnout 0,4 procenta, což meziročně odpovídá hodnotě 8,7 procenta,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

V dalších měsících už inflace tak razantně klesat nebude, shodují se odborníci. „Očekáváme, že pokles celkové inflace se po odeznění efektu vyšší srovnávací základny v následujících měsících výrazně zmírní a inflace se v letošním druhém pololetí bude pohybovat poblíž osmi procent meziročně,“ uvedli analytici Komerční banky.

„Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku se pokles inflace pravděpodobně zastaví, a naopak může dojít k jejímu zvýšení. To ale nebude způsobeno vývojem ekonomiky, nýbrž loňským úsporným tarifem, který byl v rámci dat inflace započítán jako výrazné snížení cen elektřiny, což pro meziroční vývoj inflace během čtvrtého čtvrtletí letošního roku znamená nízkou základnu,“ uvedli analytici České spořitelny.