HDP ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 %, je pod úrovní před pandemií

Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil odhad z konce srpna. Tehdy statistici uváděli meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se Česku stále nedaří dostat na úroveň před pandemií covidu-19. Předpokládají ale postupné hospodářské oživení ve druhém pololetí, za celý rok by Česko mohlo zaznamenat slabý růst.

„Bohužel se tuzemskému hospodářství stále nedaří odrazit ode dna a už vůbec ne vrátit se na výchozí předcovidovou úroveň,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení,“ doplnil.

Pokles reálných peněžních a nepeněžních příjmů českých domácností na obyvatele pokračoval i ve druhém čtvrtletí. „Mezičtvrtletně byl pokles o 0,2 procenta a meziročně o 4,1 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Reálná spotřeba domácností na obyvatele stoupla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, avšak v meziročním srovnání o 7,3 procenta poklesla. Míra úspor domácností ve druhém čtvrtletí dosáhla 18,8 procenta, což bylo o 1,8 procentního bodu víc proti předchozímu čtvrtletí a o 2,9 procentního bodu víc než před rokem.

U nefinančních podniků míra zisku a investic ve druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupla. Míra zisku činila 49 procent, což představovalo mezičtvrtletní růst o 0,4 procentního bodu a meziroční růst o 2,1 procentního bodu. Míra investic stoupla mezičtvrtletně o půl procentního bodu na 28,1 procenta. Meziročně se naopak snížila o 1,5 procentního bodu.

Mírný mezičtvrtlení růst spotřeby domácností může být podle analytiků signálem začínajícího oživení českého hospodářství. „S pokračujícím solidním růstem nominálních mezd a rychlým ústupem inflace se se bude zrychlovat růst reálných mezd. Právě výrazný pokles kupní síly domácností v předchozích čtvrtletích byl hlavním důvodem nižší spotřeby. Útraty domácností by měla podpořit rovněž vysoká úroveň nahromaděných úspor. Pozitivní je i pokračující investiční aktivita firem,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Druhé pololetí by tak podle ní mělo přinést postupné obnovení růstu, za celý rok HDP vzroste o 0,1 procenta.

Dluhy českých domácností u bank v srpnu meziměsíčně stouply o osm miliard korun na 2,22 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 7,6 miliardy na 1,33 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 103 miliard korun a u firem o 26 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Výjimkou byl loňský duben, kdy se meziměsíčně snížily zhruba o 20 miliard na 2,067 bilionu korun. Podle ČNB ale tehdejší statistiku ovlivnilo odebrání bankovní licence Sberbank CZ. Letošní dubnovou statistiku naopak ovlivnil odkup portfolia úvěrů Sberbank CZ. Poslední dubnový víkend přešli úvěroví klienti Sberbank CZ podle dřívějšího vyjádření insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové do České spořitelny.

Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Téměř čtyři pětiny objemu dluhů domácností u bank představují úvěry na bydlení. V srpnu se podle ČNB meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 1,725 bilionu korun.

Zadlužení firem dlouhodobě kolísalo, od letošního března roste. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V srpnu jejich objem dosáhl 721 miliard korun, což je 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla banka.

Centrální banka zveřejňuje statistiku každý měsíc. V srpnu byla bankovní statistika v ČR sestavena ze zdrojových dat 45 aktivně působících bank a poboček zahraničních bank, bez ČNB.