Bankou roku se stala opět Komerční banka, pojišťovnou Kooperativa

Poprvé se představily kategorie Fintech roku, kterou vyhrála investiční platforma Portu, a Insurtech roku, kde první místo získal start-up Tuito.

„České banky a finanční instituce jsou v posledních letech významnými nositeli mnoha technologických inovací a změn, ze kterých těží nejenom jejich klienti, ale i celá společnost. Vedle dlouhodobého důrazu na bezpečnost, rychlost a komfort platebního ekosystému má proto při hodnocení jejich úspěšnosti stále větší váhu například udržitelnost nebo společenský dopad,“ uvedl generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Damian Zielinski.

Komerční banka se vedle hlavního ocenění dočkala také vítězství v kategoriích Korporátní banka roku a Banka bez bariér. „Komerční banka udělala podstatný krok v digitálním bankovnictví,“ komentoval výsledky bankéř a předseda odborné poroty Daniel Heler. Na druhém místě v hlavní kategorii mezi bankami skončila Česká spořitelna, třetí místo obsadila ČSOB.

Kooperativa se umístila na prvním místě ve čtyřech kategoriích, a to Pojišťovny roku, Zodpovědné pojišťovny roku, Pojišťovny bez bariér a Pojišťovny zákazníků, kde byl vítěz vybírán na základě metodiky KPMG Nunwood. Výhru si odnesl také generální ředitel Kooperativy Martin Diviš, který byl zvolen jako Pojišťovák roku.

Poradenská společnost KPMG ČR vyhodnocovala podle své metodiky rovněž kategorii Banka zákazníků. V té podle nasbíraných výpovědí od více než 5000 zákazníků zvítězila Air Bank. Její generální ředitel a předseda představenstva Michal Strcula byl dvacetičlennou porotou vybrán jako Bankéř roku.

Brusel má plán investic do energetických sítí v EU za 584 miliard eur

Evropská komise (EK) má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur (14,2 bilionu Kč) na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.

Komise jakožto unijní exekutiva příští týden oznámí svou vizi urychlit investice do páteře energetické transformace. Zejména do přeshraničních propojení za účelem zlepšit integraci energie z obnovitelných zdrojů na moři, stojí v návrhu. Plán obsahuje závazek urychlit povolování a výzvu k novým nástrojům financování, včetně od Evropské investiční banky (EIB).

„Evropské energetické sítě jsou konfrontovány s novými a náročnými úkoly,“ stojí v návrhu dokumentu, jehož konečné znění se ještě může změnit. „(Sítě) budou muset uspokojit rostoucí poptávku spojenou s čistou mobilitou, vytápěním a chlazením, elektrifikací průmyslu a nastartováním výroby zeleného vodíku.“

Přenosové sítě budou v nadcházejících letech čelit velkému tlaku, protože členské státy zavádějí více obnovitelných zdrojů, přičemž větrná a solární energie obvykle dosahují nejvyšších kapacit v různých denních a ročních obdobích. To zdůrazňuje potřebu mít stále více takzvaných chytrých sítí, které mohou zahrnovat úložná řešení, jako jsou baterie, takže energie proudí tam, kde a kdy je nejvíce potřeba.

Návrh dokumentu poukazuje na to, že 40 procent distribučních sítí v Evropě je starších než 40 let. Přitom se očekává, že spotřeba energie do roku 2030 vzroste o 60 procent. Cílem plánu je zároveň posílit kybernetickou bezpečnost sítí v době zvýšených geopolitických rizik po ruské invazi na Ukrajinu, uvedl Bloomberg.

„Sítě se musejí přizpůsobit decentralizovanějšímu, digitalizovanějšímu a flexibilnějšímu elektrickému systému, kde budou miliony střešních solárních panelů a kde budou místní komunity sdílet zdroje,“ uvádí se v návrhu, z něhož cituje Reuters. Mluvčí komise odmítl návrh dokumentu komentovat.

Evropský elektroenergetický průmysl varoval, že elektrické sítě se stávají úzkým hrdlem pro poskytování čisté energie. Sítě totiž nejsou modernizovány dostatečně rychle, aby zvládly všechny projekty obnovitelné energie, které čekají na zapojení do sítě.

Evropská komise a regulátoři energetických sítí rovněž vypracují různá doporučení a pokyny pro celoevropskou generální opravu, uvádí se v dokumentu. Jde například o pokyny pro typy investic do energetických sítě, které by měly být schváleny.

ročníku soutěže Mastercard Banka roku se stala Komerční banka. Navázala tak na výhru z předešlého roku. První místo v kategorii Pojišťovna roku obsadila tradičně Kooperativa. ČTK to dnes oznámili pořadatelé soutěže.Poprvé se představily kategorie Fintech roku, kterou vyhrála investiční platforma Portu, a Insurtech roku, kde první místo získal start-up Tuito.„České banky a finanční instituce jsou v posledních letech významnými nositeli mnoha technologických inovací a změn, ze kterých těží nejenom jejich klienti, ale i celá společnost. Vedle dlouhodobého důrazu na bezpečnost, rychlost a komfort platebního ekosystému má proto při hodnocení jejich úspěšnosti stále větší váhu například udržitelnost nebo společenský dopad,“ uvedl generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko Damian Zielinski.Komerční banka se vedle hlavního ocenění dočkala také vítězství v kategoriích Korporátní banka roku a Banka bez bariér. „Komerční banka udělala podstatný krok v digitálním bankovnictví,“ komentoval výsledky bankéř a předseda odborné poroty Daniel Heler. Na druhém místě v hlavní kategorii mezi bankami skončila Česká spořitelna, třetí místo obsadila ČSOB.Kooperativa se umístila na prvním místě ve čtyřech kategoriích, a to Pojišťovny roku, Zodpovědné pojišťovny roku, Pojišťovny bez bariér a Pojišťovny zákazníků, kde byl vítěz vybírán na základě metodiky KPMG Nunwood. Výhru si odnesl také generální ředitel Kooperativy Martin Diviš, který byl zvolen jako Pojišťovák roku.Poradenská společnost KPMG ČR vyhodnocovala podle své metodiky rovněž kategorii Banka zákazníků. V té podle nasbíraných výpovědí od více než 5000 zákazníků zvítězila Air Bank. Její generální ředitel a předseda představenstva Michal Strcula byl dvacetičlennou porotou vybrán jako Bankéř roku.Evropská komise má plán, který počítá s částkou 584 miliard eur na generální opravu a modernizaci energetických sítí v zemích Evropské unie. Chce, aby byly připraveny zvládnout očekávaný příliv elektřiny z obnovitelných zdrojů. S odkazem na návrh komise o tom informují agentury Bloomberg a Reuters, které měly možnost do hrubého návrhu nahlédnout.Komise jakožto unijní exekutiva příští týden oznámí svou vizi urychlit investice do páteře energetické transformace. Zejména do přeshraničních propojení za účelem zlepšit integraci energie z obnovitelných zdrojů na moři, stojí v návrhu. Plán obsahuje závazek urychlit povolování a výzvu k novým nástrojům financování, včetně od Evropské investiční banky .„Evropské energetické sítě jsou konfrontovány s novými a náročnými úkoly,“ stojí v návrhu dokumentu, jehož konečné znění se ještě může změnit. „ budou muset uspokojit rostoucí poptávku spojenou s čistou mobilitou, vytápěním a chlazením, elektrifikací průmyslu a nastartováním výroby zeleného vodíku.“Přenosové sítě budou v nadcházejících letech čelit velkému tlaku, protože členské státy zavádějí více obnovitelných zdrojů, přičemž větrná a solární energie obvykle dosahují nejvyšších kapacit v různých denních a ročních obdobích. To zdůrazňuje potřebu mít stále více takzvaných chytrých sítí, které mohou zahrnovat úložná řešení, jako jsou baterie, takže energie proudí tam, kde a kdy je nejvíce potřeba.Návrh dokumentu poukazuje na to, že 40 procent distribučních sítí v Evropě je starších než 40 let. Přitom se očekává, že spotřeba energie do roku 2030 vzroste o 60 procent. Cílem plánu je zároveň posílit kybernetickou bezpečnost sítí v době zvýšených geopolitických rizik po ruské invazi na Ukrajinu, uvedl Bloomberg.„Sítě se musejí přizpůsobit decentralizovanějšímu, digitalizovanějšímu a flexibilnějšímu elektrickému systému, kde budou miliony střešních solárních panelů a kde budou místní komunity sdílet zdroje,“ uvádí se v návrhu, z něhož cituje Reuters. Mluvčí komise odmítl návrh dokumentu komentovat.Evropský elektroenergetický průmysl varoval, že elektrické sítě se stávají úzkým hrdlem pro poskytování čisté energie. Sítě totiž nejsou modernizovány dostatečně rychle, aby zvládly všechny projekty obnovitelné energie, které čekají na zapojení do sítě.Evropská komise a regulátoři energetických sítí rovněž vypracují různá doporučení a pokyny pro celoevropskou generální opravu, uvádí se v dokumentu. Jde například o pokyny pro typy investic do energetických sítě, které by měly být schváleny.