Bankovní rada České národní banky (ČNB) na konci listopadu debatovala i o zrušení posledního limitu pro hypotéky, který stanovuje maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti (LTV). Většina členů rady ale vyjádřila obavy z dlouhodobých rizik, která by tento krok mohl vyvolat v bankovním systému. Návrh nakonec podpořila pouze Karina Kubelková, vyplývá ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka tak s platností od počátku ledna zrušila limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI).
Kubelková podle záznamu uvedla, že zrušení limitu LTV může znamenat jisté navýšení úvěrů s vyšším rizikem v portfoliích bank. Podle ní ale toto navýšení významně nepřispěje k akumulaci systémových rizik. Podle ostatních členů bankovní rady by zrušení limitu LTV bezprostředně finanční stabilitu nenarušilo, upozorňovali ale na možné problémy v dlouhodobém horizontu, kdy by se mohla hromadit rizika a v budoucnu způsobit problémy v bankovním sektoru.
Limit LTV je nastaven na 80 procent, u žadatelů o hypotéku do 36 let 90 procent úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu při jednání uvedl, že existence limitu motivuje klienty bank k řádnému splácení hypoték, protože se na pořízení nemovitosti musí podílet i vlastními zdroji.
Bankovní rada rozhodla o zrušení limitu celkového dluhu žadatele vyjádřeného v násobcích jeho čistého ročního příjmu, který dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, nesouhlasili s ním viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Kubíček. Podle nich by bylo vhodnější upravit výši limitu, než ho úplně zrušit.
Kupka: Dálniční síť se v roce 2024 rozšíří o 118 km nových dálnic, dosud nejvíc
Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Letos bylo v ČR otevřeno 15,4 kilometru dálnic. Největší část v příštím roce přibude na písecké D4, dále jihočeské D3 a jihomoravské D55. Práce pak nově začnou na dalších 117,8 kilometrech dálnic.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bude mít podle ministra v příštím roce k dispozici více než 79 miliard korun, což je dosud nejvíce.
Stát v roce 2024 plánuje dokončit celkem 17 jednotlivých dálničních staveb na osmi různých dálnicích. Největší část v příštím roce přibude na dálnici D4, na níž se její písecká část rozroste o 32 kilometrů. Dálnice je stavěna formou PPP projektu, pracuje tedy na ní soukromý investor. O dalších 28,4 kilometru bude delší také jihočeská část D3, přes 21 kilometrů vznikne na D55 od Babic do Bzence a o téměř 11 kilometrů se rozšíří chomutovská D7.
Dalších 12 staveb chce stát otevřít v rámci silnic první třídy. Celkem půjde o 29 kilometrů, mezi nimiž největší části budou přeložka u Klatov na silnici I/27 a obchvat Jaroměře na I/33.
V současné době je podle ministerstva dopravy rozestavěno přes 189 kilometrů dálnic. V příštím roce chce stát zahájit stavbu dalších 117,8 kilometru dálnic a 47 kilometrů silnic první třídy. V plánu je například rozpracování pokračování Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úseky na dálnicích D3, D6 nebo D7. V případě příznivého průběhu chce ministerstvo začít také se stavbou části D35.
Letos bylo zprovozňování nových dálnic méně časté. Dokončeny byly dvě dálniční stavby, konkrétně šlo o první etapu úseku z Bělotína do Rybí na dálnici D48 a také dostavbu obchvatu Loun na D7. Větší ruch byl na silnicích první třídy, otevřeno bylo téměř 55 nových kilometrů. Největší stavby byly úseky I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi a na I/36 mezi Časy a Holicemi.
Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.
Bankovní rada České národní banky na konci listopadu debatovala i o zrušení posledního limitu pro hypotéky, který stanovuje maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti . Většina členů rady ale vyjádřila obavy z dlouhodobých rizik, která by tento krok mohl vyvolat v bankovním systému. Návrh nakonec podpořila pouze Karina Kubelková, vyplývá ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka tak s platností od počátku ledna zrušila limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu . Kubelková podle záznamu uvedla, že zrušení limitu LTV může znamenat jisté navýšení úvěrů s vyšším rizikem v portfoliích bank. Podle ní ale toto navýšení významně nepřispěje k akumulaci systémových rizik. Podle ostatních členů bankovní rady by zrušení limitu LTV bezprostředně finanční stabilitu nenarušilo, upozorňovali ale na možné problémy v dlouhodobém horizontu, kdy by se mohla hromadit rizika a v budoucnu způsobit problémy v bankovním sektoru. Limit LTV je nastaven na 80 procent, u žadatelů o hypotéku do 36 let 90 procent úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Guvernér ČNB Aleš Michl podle záznamu při jednání uvedl, že existence limitu motivuje klienty bank k řádnému splácení hypoték, protože se na pořízení nemovitosti musí podílet i vlastními zdroji. Bankovní rada rozhodla o zrušení limitu celkového dluhu žadatele vyjádřeného v násobcích jeho čistého ročního příjmu, který dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, nesouhlasili s ním viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Kubíček. Podle nich by bylo vhodnější upravit výši limitu, než ho úplně zrušit. Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka . Letos bylo v ČR otevřeno 15,4 kilometru dálnic. Největší část v příštím roce přibude na písecké D4, dále jihočeské D3 a jihomoravské D55. Práce pak nově začnou na dalších 117,8 kilometrech dálnic. Ředitelství silnic a dálnic bude mít podle ministra v příštím roce k dispozici více než 79 miliard korun, což je dosud nejvíce. Stát v roce 2024 plánuje dokončit celkem 17 jednotlivých dálničních staveb na osmi různých dálnicích. Největší část v příštím roce přibude na dálnici D4, na níž se její písecká část rozroste o 32 kilometrů. Dálnice je stavěna formou PPP projektu, pracuje tedy na ní soukromý investor. O dalších 28,4 kilometru bude delší také jihočeská část D3, přes 21 kilometrů vznikne na D55 od Babic do Bzence a o téměř 11 kilometrů se rozšíří chomutovská D7. Dalších 12 staveb chce stát otevřít v rámci silnic první třídy. Celkem půjde o 29 kilometrů, mezi nimiž největší části budou přeložka u Klatov na silnici I/27 a obchvat Jaroměře na I/33. V současné době je podle ministerstva dopravy rozestavěno přes 189 kilometrů dálnic. V příštím roce chce stát zahájit stavbu dalších 117,8 kilometru dálnic a 47 kilometrů silnic první třídy. V plánu je například rozpracování pokračování Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, úseky na dálnicích D3, D6 nebo D7. V případě příznivého průběhu chce ministerstvo začít také se stavbou části D35. Letos bylo zprovozňování nových dálnic méně časté. Dokončeny byly dvě dálniční stavby, konkrétně šlo o první etapu úseku z Bělotína do Rybí na dálnici D48 a také dostavbu obchvatu Loun na D7. Větší ruch byl na silnicích první třídy, otevřeno bylo téměř 55 nových kilometrů. Největší stavby byly úseky I/27 mezi Šlovicemi a Přešticemi a na I/36 mezi Časy a Holicemi. Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Podle vlády by přípravu měly zrychlit některé už schválené legislativní změny, jako je například novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury.