Bublina tzv. dot-com akcií, neboli titulů, které byly spojeny s boomem internetu, je dnes již legendární
Nedočkáme se snad v budoucnosti něčeho podobného třeba v případě AI?
Jak nad podobnými vlnami vlastně máme uvažovat?
Nezapomínejme ale ani na to, že historie má často tendence se opakovat.
Dne 3. ledna roku 2000 splaskla technologická bublina, což způsobilo výrazný pokles akciového trhu a vedlo ke krachu mnoha společností typu dot-com, které koncem 90. let zaznamenaly rychlý růst a vysoké ocenění. Tento příběh je poučením o tom, že všechno co jde rychle nahoru, se může ještě o poznání rychleji zase dostat ke dnu.
Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1959 – Aljaška se stala 49. státem USA.
1961 – Došlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Kubou a USA. Diplomatická roztržka vyústila nakonec v Karibskou krizi.
1961 – Explodoval americký experimentální reaktor SL-1.
1976 – V platnost vstoupil Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
1990 – Invaze Spojených států amerických do Panamy: Manuel Noriega se vzdal americkým jednotkám
1993 – George Bush a Boris Jelcin v Moskvě podepsali Dohodu o snížení počtu strategických zbraní START II.
1999 – K Marsu odstartovala kosmická sonda Mars Polar Lander.
2004 – Při havárii Boeingu na trase z egyptského Šarm aš-Šajchu do Paříže zahynulo 148 lidí.
2015 – Teroristé z Boko Haram obsadili základnu mezinárodních sil v nigerijském městě Baga a zahájili vraždění známé jako masakr v Baze.
2016 – Saúdská Arábie a Írán spolu přerušily diplomatické styky.
2019 – Čínská sonda Čchang-e 4 provedla první kontrolované přistání na odvrácené straně Měsíce.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1870 – John D. Rockefeller se svými společníky v Ohiu založil společnost Standard Oil Company. Tato společnost se stala jednou z největších a nejvlivnějších ropných společností ve Spojených státech.
1938 – Společnost General Motors představila vůbec první komerčně úspěšnou automatickou převodovku, známou jako Hydra-Matic, která způsobila revoluci v automobilovém průmyslu.
1963 – Poštovní služba Spojených států zavedla systém ZIP kódů, aby zlepšila efektivitu a organizaci doručování pošty pro podniky i jednotlivce.
Dot-com bublina — Skutečně jsme se už poučili?!
Dot-com bublina, období (1995-2000) velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite (vyjadřující celkovou hodnotu akcií společností kótovaných na burze NASDAQ) téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií (IPO) internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.
Zdroj: Shutterstock
Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní.Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů (často označovaná jako „iracionální bujení“) vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.
Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.
Zdroj: Canva
Nezapomínejme ale ani na to, že historie má často tendence se opakovat.Dne 3. ledna roku 2000 splaskla technologická bublina, což způsobilo výrazný pokles akciového trhu a vedlo ke krachu mnoha společností typu dot-com, které koncem 90. let zaznamenaly rychlý růst a vysoké ocenění. Tento příběh je poučením o tom, že všechno co jde rychle nahoru, se může ještě o poznání rychleji zase dostat ke dnu.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:
1959 – Aljaška se stala 49. státem USA.
1961 – Došlo k přerušení diplomatických vztahů mezi Kubou a USA. Diplomatická roztržka vyústila nakonec v Karibskou krizi.
1961 – Explodoval americký experimentální reaktor SL-1.
1976 – V platnost vstoupil Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
1990 – Invaze Spojených států amerických do Panamy: Manuel Noriega se vzdal americkým jednotkám
1993 – George Bush a Boris Jelcin v Moskvě podepsali Dohodu o snížení počtu strategických zbraní START II.
1999 – K Marsu odstartovala kosmická sonda Mars Polar Lander.
2004 – Při havárii Boeingu na trase z egyptského Šarm aš-Šajchu do Paříže zahynulo 148 lidí.
2015 – Teroristé z Boko Haram obsadili základnu mezinárodních sil v nigerijském městě Baga a zahájili vraždění známé jako masakr v Baze.
2016 – Saúdská Arábie a Írán spolu přerušily diplomatické styky.
2019 – Čínská sonda Čchang-e 4 provedla první kontrolované přistání na odvrácené straně Měsíce.
A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:
1870 – John D. Rockefeller se svými společníky v Ohiu založil společnost Standard Oil Company. Tato společnost se stala jednou z největších a nejvlivnějších ropných společností ve Spojených státech.
1938 – Společnost General Motors představila vůbec první komerčně úspěšnou automatickou převodovku, známou jako Hydra-Matic, která způsobila revoluci v automobilovém průmyslu.
1963 – Poštovní služba Spojených států zavedla systém ZIP kódů, aby zlepšila efektivitu a organizaci doručování pošty pro podniky i jednotlivce.
Dot-com bublina, období velkého, rychlého a nakonec neudržitelného nárůstu ocenění akcií internetových služeb a technologických společností, tehdy běžně označovaných jako „dot-com“, včetně začínajících podniků nebo „start-upů“ s malou nebo žádnou ziskovostí nebo s nerealistickými obchodními modely. Během dot-com bubliny vzrostl technologický index NASDAQ Composite téměř sedmkrát, ze 743 na 5 048, což odráželo počáteční nadšení investorů do dot-com podniků a ochotu investorů rizikového kapitálu financovat primární veřejné nabídky akcií internetových start-upů, z nichž mnohé ceny akcií poté prudce vzrostly. Mnozí zaměstnanci začínajících podniků, kteří byli zpočátku odměňováni opcemi na akcie, se po vstupu svých podniků na burzu rychle stali milionáři.Jak ocenění akcií nových i existujících dot-com společností nadále rostlo, mnozí investoři nabyli přesvědčení, že americká ekonomika se zásadně proměnila a že některé faktory, které tradičně figurovaly při oceňování akcií společností – jako jsou běžná aktiva, dluhy, příjmy, ziskové marže, podíl na trhu a peněžní toky – nejsou pro hodnocení budoucí výkonnosti dot-com společností, zejména začínajících podniků, přímo relevantní.Investoři proto nadále nalévali peníze i do zadlužených společností, které neměly reálnou naději, že se někdy dostanou do zisku. Tato nadměrná důvěra investorů vedla k tomu, že ceny akcií dot-com společností značně převyšovaly hodnoty, které by tradiční hodnotící faktory odůvodňovaly.Stejně jako všechny finanční bubliny i bublina dot-com nakonec splaskla. Poté, co počátkem roku 2000 americký Federální rezervní systém oznámil mírné zvýšení úrokových sazeb s cílem odvrátit inflační tlaky – což by nutně vedlo ke snížení investičního kapitálu zdražením půjček – začali investoři do dot-com společností své podíly panicky vyprodávat. Mezi březnem 2000 a říjnem 2002 se index NASDAQ propadl z 5 048 na 1 139, čímž vymazal téměř všechny své zisky z doby dot-com bubliny. Do konce roku 2001 většina veřejně obchodovaných dot-com společností zkrachovala.