Údaje z minulého týdne ukázaly poměrně silnou inflaci v USA, což přimělo investory odsunout sázky na to, že Fed začne v březnu snižovat sazby. Trhy nyní počítají s prvním snížením sazeb v červnu, zatímco na začátku roku to bylo v březnu.

Obchodníci nyní počítají s tím, že Fed v letošním roce uvolní sazby o 94 bazických bodů.

Těsná většina ekonomů oslovených agenturou Reuters očekává, že Fed sníží úrokové sazby v červnu.

Zápis z posledního politického zasedání Fedu, který má být zveřejněn později během dne, přinese další objasnění výhledu amerických sazeb.

„Zastřešujícím závěrem zápisu ze zasedání FOMC musí být, že (zatím) nenastal čas zahájit snižování sazeb,“ uvedl Vishnu Varathan, hlavní ekonom pro Asii mimo Japonsko v Mizuho Bank.

„V nejlepším případě bude nepřesvědčivý, přičemž do popředí se dostanou výhrady k závislosti na datech. V horším případě irelevantní vzhledem k ex post horké inflaci a silným údajům o zaměstnanosti“.

Index amerického dolaru, který měří měnu vůči šesti srovnatelným měnám, se zvýšil o 0,1 % na 104,17 poté, co se v úterý posunul o 0,25 % níže v důsledku poklesu výnosů globálních dluhopisů. [US/]

Euro rovněž kleslo o 0,1 % na 1,0795 USD před průzkumem spotřebitelské důvěry v eurozóně, který se uskuteční později během dne.

Chris Turner, vedoucí globálního oddělení trhů ING, uvedl, že se očekává mírné zlepšení únorových čísel.

„Pokud existuje paprsek světla pro ekonomiku eurozóny, může jím být to, že růst mezd neklesá tak rychle jako inflace“.

Jinde šterlinková měna klesla o 0,1 % na 1,2604 USD a od úterního týdenního maxima 1,2668 USD se vzdálila na určitou vzdálenost, když z této úrovně ustoupila po komentářích guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho.

Bailey v úterý uvedl, že mu nevadí, že investoři letos sázejí na snížení úrokových sazeb, ale poukázal na známky toho, že britská ekonomika se po pádu do recese na konci roku 2023 zvedá.

Čínský jüan se odrazil na téměř třítýdenní maximum, k čemuž přispělo určité oživení na tamních poškozených akciových trzích. Naposledy se nacházel na úrovni 7,1885 za dolar.

Jeho zahraniční protějšek vzrostl na třítýdenní maximum a naposledy se nacházel o 0,1 % výše na 7,1971 za dolar.

Čína v úterý oznámila největší snížení základní úrokové sazby hypoték, aby pomohla podpořit problémový trh s nemovitostmi a širší ekonomiku, ačkoli tento krok nevzbudil velké nadšení investorů, protože podle odborníků je třeba udělat více.

Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.

Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.

Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Podle informací ČTK by mělo jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.

Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.

Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“. Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.

Český požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Praha ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl tento týden ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.