ČTK to řekl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). Spotřeba tak podle něj překonala i předcovidovou úroveň. Vliv mělo zejména zlevňování paliv, především pak ve druhé polovině roku. Zhruba tři čtvrtiny spotřebovaných paliv tvořila nafta.

Na začátku loňského roku sice podle asociace pokračovaly kvůli válce na Ukrajině obavy motoristů z nedostatku pohonných hmot a ropy, ty se však nakonec nenaplnily. „V průběhu roku pak spotřebu pohonných hmot dále pozitivně ovlivňovalo složení vozového parku s dominancí kapalných pohonných hmot, tranzitní kamionová doprava při nízké ceně v ČR v rámci 27 zemí EU a také zahraniční turistika včetně příhraniční. Na vyšší nárůst poptávky naopak negativně působila inflace, vysoké náklady domácností na energie, bydlení a růst cen potravin,“ popsal Loula.

Větší podíl měla podle dat asociace loni tradičně nafta, jejíž spotřeba byla oproti benzinu třikrát vyšší. Motoristé natankovali 6,37 miliardy litrů nafty, což bylo meziročně o 3,4 procenta více. Spotřeba nafty je tak nejvyšší za posledních pět let. Výrazněji vzrostla spotřeba benzinu, oproti předloňsku o více než sedm procent na 2,38 miliardy litrů.

Vliv alternativních pohonů a rozvoj elektromobility na spotřebu klasických paliv je podle Louly zatím velmi malý. Spotřebu naopak snižuje modernizace vozového parku s nižší spotřebou.

Asociace zároveň uklidňuje motoristy, že navzdory geopolitické situaci v Evropě a válce na Ukrajině, nehrozí ani letos nedostatek paliv na trhu. „Zajišťujeme plynulé zásobování trhu pohonnými látkami a disponujeme dostatečným objemem zásob, včetně strategických i spolehlivou logistikou zásobování čerpacích stanic a celého trhu z tuzemských zdrojů i dovozem,“ uvedl Loula. V této souvislosti připomněl i rozšíření ropovodu TAL, což by mělo nahradit dodávky ropy z Ruska.

Pohonné hmoty v Česku v posledních týdnech zlevňují. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se podle čtvrtečních dat společnosti CCS aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku. Pokles cen navíc bude podle analytiků pokračovat.

<!– DIP popup–>

Byty v roce 2024 zdražily v krajských městech o devět procent a mimo ně o 7,8 procenta. Průměrně tak metr čtvereční v českém bytě stál 73.000 korun, po započtení cen nových bytů v developerských projektech byl průměr o 9000 vyšší. V krajských městech byty stály v průměru téměř dvojnásobek toho, co mimo ně. Vyplývá to z analýzy realitního portálu Valuo.cz, kterou má ČTK k dispozici. Ceny některých novostaveb v loňském roce podle ní překročily hranici 180.000 korun za metr čtvereční.

Podle dat katastrálního úřadu, ze kterých Valuo vychází, se za poslední tři roky prodeje bytů v Česku dělí téměř rovnoměrně mezi krajská města a menší obce. Podíl developerských projektů činí 13 procent v krajských městech a devět procent v menších obcích. V krajských městech dosahuje průměrná cena bytu 95.000 Kč za metr čtvereční a včetně developerských projektů 106.000 Kč za metr čtvereční. Mimo krajská města se metr čtvereční v bytě prodává v průměru za 49.000 Kč a po zahrnutí developerských projektů za 53.000 Kč.

„Při průměrné výměře 60 až 62 metrů čtverečních se v roce 2024 byty prodávaly za 3,7 milionu korun mimo krajská města, pokud nebereme v úvahu developerské projekty, cena vycházela na 3,1 milionu korun. V krajských městech činila průměrná cena 7,7 milionu korun nebo také šest milionu korun bez developerských projektů,“ řekl analytik Valuo.cz Iztok Toplak.

Cihlové byty tvoří 54 procent prodejů v krajských městech a 46 procent mimo ně. Panelové byty mají větší podíl na trhu mimo krajská města, kde představují 54 procent všech obchodů. Cihlové byty v krajských městech činí zhruba 107.000 Kč metr čtvereční a mimo města 52.000 Kč. Naopak ceny bytů v panelových bytech v krajských městech zůstaly zhruba beze změny na 77.000 Kč za metr čtvereční a mimo města pak klesly na 45.000 Kč za metr čtvereční. Tento pokles podle Toplaka naznačuje, že poptávka po starších panelových bytech mimo města je aktuálně nižší.

Z analýzy také vyplynulo, že menší byty do 54 metrů čtverečních se častěji prodávají v krajských městech, kde je vyšší poptávka a jejich absolutní cena je dostupnější. O větší byty nad 92 metrů čtverečních je také zájem především v krajských městech, kde je omezenější nabídka rodinných domů a větší byty slouží jako alternativa pro zájemce o prostornější bydlení.