Klíčové body

OPEC+ zrychluje navyšování těžby ropy, což vyvolává obavy z přebytku nabídky
Ceny ropy Brent a WTI klesly o více než 3 %, trh reaguje na nové kvóty
Barclays a ING snížily své prognózy cen ropy pro roky 2025 a 2026
Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu, ale trh sleduje hlavně nabídku

Rozhodnutí OPEC+ navýšit těžbu o dalších 411 000 barelů denně v červnu znamená druhé urychlení produkce za sebou. Za období duben až červen tak celkové navýšení činí 960 000 barelů denně, což podle výpočtů agentury Reuters představuje odeznění 44 % ze škrtů v objemu 2,2 milionu barelů, které byly dohodnuty od roku 2022. Tento krok posiluje očekávání, že trh se začíná posouvat od deficitu k přebytku, a tím pádem i k dalšímu tlaku na ceny.

Tim Evans ze společnosti Evans on Energy upozornil, že rozhodnutí OPEC+ z 3. května zásadně přispívá k tomu, že rovnováha mezi nabídkou a poptávkou se mění ve prospěch přebytečné nabídky. Dále uvedl, že pokud členské státy nezačnou lépe dodržovat stanovené kvóty, mohlo by dojít k úplnému zrušení všech dosavadních dobrovolných škrtů do konce října. Některé zdroje z OPEC+ také naznačují, že Saúdská Arábie tlačí na tvrdší postup vůči členům, kteří své kvóty opakovaně nedodržují, konkrétně Iráku a Kazachstánu.

Důkazem očekávaného přebytku je i to, že se šestiměsíční cenové rozpětí ropy Brent poprvé od prosince 2023 dostalo do takzvaného contanga – situace, kdy je ropa s okamžitým dodáním levnější než ta s dodáním v budoucnu. To naznačuje, že trh očekává dostatečné zásoby a nemá potřebu platit více za okamžité dodání.

V reakci na nové zprávy o navýšení těžby revidovaly své výhledy i banky Barclays a ING. Barclays snížila svou prognózu pro cenu Brentu v roce 2025 o 4 dolary na 66 dolarů za barel a pro rok 2026 o 2 dolary na 60 dolarů. ING upravila svou předpověď pro letošní rok z 70 na 65 dolarů. Analytici Barclays navíc očekávají, že OPEC+ ukončí své dodatečné dobrovolné škrty nejpozději do října 2025. Zároveň ale poukazují na to, že růst produkce ropy v USA bude pravděpodobně pomalejší, což bude částečně tlumit celkový přebytek.

Celkový efekt vyšší produkce ze strany OPEC+ a slabší produkce v USA vede Barclays k revizi předpokládané globální nabídky směrem nahoru – konkrétně o 290 000 barelů denně v roce 2025 a o 110 000 barelů denně v roce 2026. Podle ING se globální ropná bilance bude v průběhu příštího roku stále více naklánět směrem k přebytku, což zvyšuje tlak na producenty i obchodníky.

Situaci navíc komplikuje geopolitické napětí. Na Blízkém východě roste nervozita poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil odvetu Íránu za útok ze strany jím podporovaných Hútíů. Ti vypálili raketu, která dopadla poblíž hlavního letiště v Izraeli. Írán reagoval varováním, že by v případě útoku ze strany USA nebo Izraele provedl odvetný úder. Zvýšené napětí v regionu sice obvykle podporuje ceny ropy, ale tentokrát nedokázalo přehlušit dopad očekávaného přebytku nabídky.

Změny v politice OPEC+ tedy nejenže zesilují tlak na ceny ropy, ale i zvyšují celkovou nejistotu na trhu, který už tak čelí nejasným vyhlídkám poptávky v důsledku celních rizik a zpomalení světového obchodu. Obchodníci i analytici proto budou v následujících týdnech bedlivě sledovat vývoj produkce v jednotlivých členských zemích OPEC+ i signály o poptávce zejména z Číny a Spojených států.

Důvodem byl krok organizace OPEC+, která oznámila další zrychlení navyšování produkce. Tato zpráva přichází v době, kdy jsou vyhlídky na růst poptávky nejisté, a vyvolává obavy, že globální trh s ropou se může dostat do přebytku. Futures na ropu Brent klesly o 2,21 dolaru, tedy o 3,61 %, na úroveň 59,08 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI se propadla o 2,29 dolaru na 56 dolarů. Oba kontrakty se přitom dostaly na nejnižší úroveň od 9. dubna, což podtrhuje intenzitu negativní reakce trhů.Rozhodnutí OPEC+ navýšit těžbu o dalších 411 000 barelů denně v červnu znamená druhé urychlení produkce za sebou. Za období duben až červen tak celkové navýšení činí 960 000 barelů denně, což podle výpočtů agentury Reuters představuje odeznění 44 % ze škrtů v objemu 2,2 milionu barelů, které byly dohodnuty od roku 2022. Tento krok posiluje očekávání, že trh se začíná posouvat od deficitu k přebytku, a tím pádem i k dalšímu tlaku na ceny.Tim Evans ze společnosti Evans on Energy upozornil, že rozhodnutí OPEC+ z 3. května zásadně přispívá k tomu, že rovnováha mezi nabídkou a poptávkou se mění ve prospěch přebytečné nabídky. Dále uvedl, že pokud členské státy nezačnou lépe dodržovat stanovené kvóty, mohlo by dojít k úplnému zrušení všech dosavadních dobrovolných škrtů do konce října. Některé zdroje z OPEC+ také naznačují, že Saúdská Arábie tlačí na tvrdší postup vůči členům, kteří své kvóty opakovaně nedodržují, konkrétně Iráku a Kazachstánu.Důkazem očekávaného přebytku je i to, že se šestiměsíční cenové rozpětí ropy Brent poprvé od prosince 2023 dostalo do takzvaného contanga – situace, kdy je ropa s okamžitým dodáním levnější než ta s dodáním v budoucnu. To naznačuje, že trh očekává dostatečné zásoby a nemá potřebu platit více za okamžité dodání.V reakci na nové zprávy o navýšení těžby revidovaly své výhledy i banky Barclays a ING. Barclays snížila svou prognózu pro cenu Brentu v roce 2025 o 4 dolary na 66 dolarů za barel a pro rok 2026 o 2 dolary na 60 dolarů. ING upravila svou předpověď pro letošní rok z 70 na 65 dolarů. Analytici Barclays navíc očekávají, že OPEC+ ukončí své dodatečné dobrovolné škrty nejpozději do října 2025. Zároveň ale poukazují na to, že růst produkce ropy v USA bude pravděpodobně pomalejší, což bude částečně tlumit celkový přebytek.Celkový efekt vyšší produkce ze strany OPEC+ a slabší produkce v USA vede Barclays k revizi předpokládané globální nabídky směrem nahoru – konkrétně o 290 000 barelů denně v roce 2025 a o 110 000 barelů denně v roce 2026. Podle ING se globální ropná bilance bude v průběhu příštího roku stále více naklánět směrem k přebytku, což zvyšuje tlak na producenty i obchodníky.Situaci navíc komplikuje geopolitické napětí. Na Blízkém východě roste nervozita poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil odvetu Íránu za útok ze strany jím podporovaných Hútíů. Ti vypálili raketu, která dopadla poblíž hlavního letiště v Izraeli. Írán reagoval varováním, že by v případě útoku ze strany USA nebo Izraele provedl odvetný úder. Zvýšené napětí v regionu sice obvykle podporuje ceny ropy, ale tentokrát nedokázalo přehlušit dopad očekávaného přebytku nabídky.Změny v politice OPEC+ tedy nejenže zesilují tlak na ceny ropy, ale i zvyšují celkovou nejistotu na trhu, který už tak čelí nejasným vyhlídkám poptávky v důsledku celních rizik a zpomalení světového obchodu. Obchodníci i analytici proto budou v následujících týdnech bedlivě sledovat vývoj produkce v jednotlivých členských zemích OPEC+ i signály o poptávce zejména z Číny a Spojených států.