Za pouhých několik měsíců v úřadu dokázal prezident Donald Trump zásadně proměnit podobu světového obchodu. Od ledna, kdy se ujal prezidentské funkce, zavedl nová cla, která nyní pokrývají téměř veškerý dovoz do Spojených států. Tento krok znamená největší navýšení celních sazeb od roku 1933, kdy Spojené státy čelily hluboké hospodářské krizi. Nový obchodní režim přivádí americkou ekonomiku zpět do protekcionistického rámce, který desítky let ustupoval globálnímu obchodu a volnému trhu. Zatímco účinky těchto změn na domácí ekonomiku jsou zatím mírnější, než se původně očekávalo, již nyní se objevují známky růstových inflačních tlaků a zpomalujícího hospodářského tempa. Tato situace budí obavy nejen mezi ekonomy, ale i mezi firmami a spotřebiteli. Největší celní skok od Smoot-Hawleyho Efektivní celní sazba na dovoz do Spojených států byla ještě v loňském roce pouhých 1,2 %, což je historicky nízká úroveň. Tato nízká sazba byla výsledkem desetiletí liberalizace obchodu, která přesvědčila americké firmy vyrábět zboží v zahraničí s nízkými náklady a dovážet je zpět s minimální daňovou zátěží. Od 7. srpna se však celní sazby skokově zvýší – podle výpočtů Yale's Budget Lab dosáhnou úrovně přes 18 %, což je dramatický nárůst, jenž nemá v moderní době obdoby. Trumpova administrativa tímto krokem sází na kombinaci zvýšení příjmů do státní kasy, tlaku na domácí výrobce k návratu výroby do USA a zároveň na posílení politického postavení Spojených států vůči obchodním partnerům. Realita je ale složitější. Zvýšené celní sazby dopadají i na velké americké firmy. Například Apple (AAPL) uvedl, že za poslední čtvrtletí zaplatil na clech 800 milionů dolarů, a v dalším období očekává částku přes 1,1 miliardy dolarů. Automobilky jako GM, Stellantis a Volkswagen také hlásí celkové náklady přes 1 miliardu dolarů jen za minulé čtvrtletí. Mnoho maloobchodních řetězců včetně Walmartu a Targetu oznámilo, že již nemohou všechny náklady absorbovat a budou muset zvýšit ceny pro své zákazníky. Náklady pro firmy i spotřebitele Ekonomové předpokládají, že daňová zátěž nebude nesena pouze firmami, ale alespoň částečně se přenese na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen. To potvrzuje i vývoj u některých produktů, jejichž ceny již začaly růst. Firmy, které dlouhodobě stavěly svůj byznys na levnější zahraniční výrobě, nyní čelí náhlé změně podmínek, jež ohrožuje jejich marže i cenovou konkurenceschopnost. Trumpova cla však nejsou jen ekonomickým nástrojem – slouží rovněž jako politická páka. Bílý dům je přesvědčen, že cla lze využít k dosažení širších cílů: nejen k navýšení státního rozpočtu, ale i k obnovení rovnováhy v mezinárodním obchodě a získání výhod ve vyjednávání. Ministerstvo financí oznámilo, že od nástupu prezidenta Trumpa vybralo na clech přibližně 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti předchozím obdobím. Podle Trumpovy administrativy nová celní strategie již přináší konkrétní výsledky. Některé americké společnosti ohlásily nové investice do výstavby továren na domácí půdě. Rovněž se dočasně snížil obchodní deficit Spojených států. Přesto mají tyto úspěchy svá úskalí – plánované továrny často existují zatím pouze na papíře a trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. V americkém průmyslu zůstává aktuálně neobsazeno přibližně 400 000 pozic. Dlouhodobé dopady zůstávají nejisté V pátek sice akciové trhy zareagovaly na zprávy o clech mírným poklesem, ale nadále se pohybují blízko rekordních hodnot. Hrubý domácí produkt USA ve druhém čtvrtletí vykázal nečekaně silný růst, trh práce zůstává odolný a inflace se zatím drží v přijatelném pásmu. To dodává administrativě důvěru, že současnou strategii může dále prosazovat. Přesto se množí varování, že dlouhodobý dopad cel může být negativní. Mnoho ekonomů upozorňuje na možnou opožděnou reakci trhu a řetězové efekty, které by mohly poškodit nejen americkou, ale i globální ekonomiku. V minulosti se již několikrát ukázalo, že příliš protekcionistická politika může vést k narušení světového obchodu, zvýšení cen a oslabení ekonomické výkonnosti. V neposlední řadě je třeba mít na paměti, že cla nejsou placena zahraničními státy, jak Trump někdy tvrdí, ale americkými firmami, které zboží dovážejí. Tyto náklady následně ovlivňují ceny pro koncové spotřebitele. Cla tedy nejsou nástrojem, který by bezbolestně posílil americkou ekonomiku. Jejich efekt je smíšený – přináší příjmy a některé dílčí úspěchy, ale zároveň zvyšují náklady a vytvářejí rizika, jejichž plný dopad se může projevit až v dalších měsících.